Verze z 4. 3. 2021, 18:44, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HARTL Hans 16.5.1858-11.10.1939 na HARTL Hans 17.5.1858-11.10.1939 bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HARTL Hans 17.5.1858-11.10.1939

Z Personal
Hans HARTL
Narození 17.5.1858
Místo narození Liberec
Úmrtí 11.10.1939
Místo úmrtí Liberec
Povolání 2- Fyzik
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 259
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53573

HARTL, Hans, * 17. 5. 1858 Liberec, † 11. 10. 1939 Liberec, matematik, fyzik, pedagog, politik

Syn libereckého obchodníka Emanuela H. a Augusty, roz. Wachthlové. Středoškolské vzdělání získal na vyšší reálné škole v rodišti, vysokoškolské 1875−79 na pražské Německé vysoké škole technické; současně absolvoval matematiku a fyziku na pražské univerzitě. 1881 složil zkoušky způsobilosti vyučovat matematiku a fyziku na středních školách, poté narukoval jako jednoroční dobrovolník ke 2. praporu polních myslivců. 1882−1913 působil v Liberci na Státní průmyslové škole, od 1888 jako profesor, 1907−13 ředitel. 1904 byl vládním komisařem pro živnostenské školství v severovýchodních Čechách, 1909 vládním radou; 1907 půl roku vykonával funkci inspektora živnostenských škol v Dolních Rakousích. Na přelomu 19. a 20. století napsal řadu učebnic matematiky pro německé střední školy; některé byly vydávány a používány ještě za druhé světové války.

Do politického života se zapojil už před první světovou válkou. 1911 byl jako člen parlamentní frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband) zvolen poslancem říšské rady, po vzniku ČSR se v říjnu 1918 angažoval ve vládě provincie Deutschböhmen, která usilovala o připojení k Německému Rakousku (Deutschösterreich). 1920–29 zasedal za Německou nacionální stranu (Deutsche Nationalpartei) v Senátu Národního shromáždění Republiky československé.

D: Die trigonometrische Auflösung des Dreieckes und der auf Dreiecke zurückzuführenden Figuren, 1890; Lehrbuch der ebenen Trigonometrie, 1890; Der Rechenwinkel, 1890; Lehrbuch der Planimetrie, 1896; Übungsbuch für den Unterricht in der Allgemeinen Arithmetik und Algebra an Werkmeisterschulen, 1896; Aufgaben aus der Arithmetik und Algebra, 1898; Einführung in die Wetterkunde, 1903.

L: Reichenberger Zeitung 16. 5. 1938, s. 3; MSN 3, s. 79; ÖBL 2, s. 193−194; BL 1, s. 542; F. Adlgasser, Die Mitglieder der Österreichischen Zentralparlamente (Konstituierender Reichstag 1848–1879, Reichsrat 1861–1918), 1, A–L, Wien 2014, s. 419–420; https://cs.wikipedia.org (se soupisem literatury, stav k 15. 5. 2018); https://www.parlament.gv.at/WWER/PAD_00510/index.shtml (stav k 15. 5. 2018).

Ivo Kraus