HARTL Jindřich 30.4.1856-11.9.1900: Porovnání verzí

Z Personal
(HARTL_Jindřich_30.4.1856-11.9.1900)
 
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 30.4.1856
 
| datum narození = 30.4.1856
| místo narození =  
+
| místo narození = Stará Paka
 
| datum úmrtí = 11.9.1900
 
| datum úmrtí = 11.9.1900
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Kikinda (Srbsko)
| povolání = 77- Hudební skladatel
+
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret
78- Hudební interpret
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jindřich HARTL
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 259-260
 +
}}
 +
'''HARTL, Jindřich''', ''* 30. 4. 1856 Stará Paka, † 11. 9. 1900 Kikinda (Srbsko), kapelník, skladatel''
 +
 
 +
Hudební vzdělání mu dal nevlastní otec Alois Saal, učitel hudby v Jičíně, který ho učil hrát na housle a klavír. Před H. desátým rokem se rodina přestěhovala do Liberce, kde si Saal
 +
otevřel hudební školu. Koncem 1866 vystoupil H. jako pianista se smyčcovým kvartetem v libereckém hotelu Hamburg.
 +
Saal se hlásil k malému kruhu českých obyvatel Liberce, ale
 +
H. vychodil místní německou školu. Měl se stát obchodníkem, díky podpoře zámožného strýce však mohl 1873 odejít na varhanickou školu do Prahy. Během studia koncertně
 +
vystupoval a  získával divadelní praxi v  ochotnickém divadle
 +
v benediktinském klášteře při sv. Mikuláši na Starém Městě.
 +
Hrál na varhany u křižovníků, po absolutoriu (1874) se stal
 +
varhaníkem v pražském židovském templu a nástupcem Antonína Dvořáka v  kostele sv. Vojtěcha. S  malou průpravou
 +
přijal kapelnické místo u nově založené divadelní společnosti
 +
Jana Pištěka (1877–79), zkušenější už byl u Pavla Švandy st.
 +
ze Semčic (1879–81); obě společnosti hrály v Plzni a v Brně.
 +
V únoru 1883 se stal ředitelem kůru ve Dvoře Králové, v sezoně 1884/85 byl kapelníkem městského německého divadla
 +
v Chebu a v následujících dvou letech ředitelem kůru v Karlových Varech a Velvarech. 1887 se vrátil k Janu Pištěkovi a vystupoval s ním v Městském divadle v Plzni a v letních měsících
 +
v aréně na Královských Vinohradech. V těchto letech uvedl
 +
na plzeňské jeviště poprvé Smetanovu operu ''Dalibor'' (1887)
 +
a v české premiéře nastudoval s Pištěkovým souborem poprvé
 +
česky Wagnerovu operu ''Tannhäuser'' (16. 1. 1888), kterou ředitel pražského německého divadla Angelo Neumann, držitel
 +
pražských reprodukčních práv, neuvolnil pro Národní divadlo. 1890 mu bylo nabídnuto místo ředitele srbského chrámu
 +
v tehdy uherské Kikindě (nyní Vojvodina, na rozhraní Srbska,
 +
Rumunska a Maďarska), s nímž bylo spojeno i vedení pěveckého spolku Gusle. H. nabídku přijal zároveň s novým jménem Dobromil Tvrdović a prožil tam zbylých deset let života, o nichž není téměř nic známo.
 +
 
 +
H. patřil k  plodným autorům s  velkým stylovým rozpětím.
 +
Jeho prvotinou se stala klavírní skladbička ''Erinnerung an den Jeschken'' (Vzpomínka na Ještěd; vydaná jako Op. 1 bez data
 +
v Liberci pod jménem Heinrich H.). Do koncertního života
 +
vstoupil církevní hudbou (''Mše G dur'', 1873), ale sdílel ambice Klubu mladých skladatelů a  psal pro koncertní provedení velké orchestrální skladby (symfonická báseň ''Na hřbitově'',
 +
provedená 1875). Řadu drobností věnoval amatérské domácí
 +
hudební praxi (tance, písně, náladové kusy, sbory). Vydával
 +
je samostatně nebo jako přílohy časopisů (''Dalibor''); některé
 +
se v nových úpravách uplatnily i po jeho smrti. Psal scénické hudby, z  nichž nejčastěji se hrála hudba k  Šamberkově
 +
hře ''Karel Havlíček Borovský''. Jeho operu ''Natalie'' uvedlo  Národní divadlo 27. 6. 1887, sám ji nastudoval v Plzni (1888),
 +
v Mladé Boleslavi ji uvedl hostující soubor 1890. Její předehra a  jednotlivé části se uváděly na populárních koncertech
 +
Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895 a vycházely
 +
v různých úpravách pro domácí provedení. Jako kapelník dokázal H. pracovat i v nouzových podmínkách a jeho divadelní
 +
orchestry měly dobrou úroveň.
 +
 
 +
'''L:''' Národní listy 17. 1. 1866, nestr. (sloupec Dopisy z Liberce; H. nevlastní
 +
otec v české společnosti v Liberci); J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze,
 +
1911 (soupis absolventů konzervatoře a varhanické školy), s. 247; Národní
 +
listy 23. 9. 1876, nestr. (oznámení koncertu absolventa konzervatoře houslisty
 +
Jana Žižky a J. H.); Plzeňské listy 4. 2. 1883, s. 5; Repertoár Městského divadla v Mladé Boleslavi (oznámení benefičního představení Natalie), in: Jizeran 29. 3. 1890, s. 3; nekrolog, in: Dalibor 22, 1900, s. 266–267; OSN 28, s. 540;
 +
HS 1, s. 405 (se soupisem díla); 1865–1965. Sto let českého divadla v Plzni,
 +
1965, s. 289; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti
 +
19. století, 2006, s. 185–186 (se soupisem díla a literaturou).
 +
 
 +
'''P:''' Divadelní ústav, Praha, A. Špelda, Plzeňská zpěvohra I. Ve starém divadle
 +
1868–1902, rkp. s. 83, 88, 95–97, 152–155; NM – České muzeum hudby,
 +
Praha, rkp. Natalie, předehra pro orchestr a části opery; Polonéza pro orchestr, rkp. (provozovací materiál z koncertů Národopisné výstavy českoslovanské
 +
1895); Směs z oper Bedřicha Smetany (aranžmá H.), rkp.; J. K. Tyl, Chudý
 +
kejklíř (doplňky H. ke scénické hudbě J. N. Škroupa), rkp.; NK, Praha, Hudební oddělení, tisky (české a moravské národní písně, drobné klavírní skladby, úpravy scénické hudby k Šamberkově hře Karel Havlíček ad.).
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
Řádka 16: Řádka 70:
  
 
[[Kategorie:1856]]
 
[[Kategorie:1856]]
 +
[[Kategorie:Stará Paka]]
 
[[Kategorie:1900]]
 
[[Kategorie:1900]]
 +
[[Kategorie:Kikinda]]

Aktuální verze z 4. 3. 2021, 18:49

Jindřich HARTL
Narození 30.4.1856
Místo narození Stará Paka
Úmrtí 11.9.1900
Místo úmrtí Kikinda (Srbsko)
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 259-260
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48581

HARTL, Jindřich, * 30. 4. 1856 Stará Paka, † 11. 9. 1900 Kikinda (Srbsko), kapelník, skladatel

Hudební vzdělání mu dal nevlastní otec Alois Saal, učitel hudby v Jičíně, který ho učil hrát na housle a klavír. Před H. desátým rokem se rodina přestěhovala do Liberce, kde si Saal otevřel hudební školu. Koncem 1866 vystoupil H. jako pianista se smyčcovým kvartetem v libereckém hotelu Hamburg. Saal se hlásil k malému kruhu českých obyvatel Liberce, ale H. vychodil místní německou školu. Měl se stát obchodníkem, díky podpoře zámožného strýce však mohl 1873 odejít na varhanickou školu do Prahy. Během studia koncertně vystupoval a získával divadelní praxi v ochotnickém divadle v benediktinském klášteře při sv. Mikuláši na Starém Městě. Hrál na varhany u křižovníků, po absolutoriu (1874) se stal varhaníkem v pražském židovském templu a nástupcem Antonína Dvořáka v kostele sv. Vojtěcha. S malou průpravou přijal kapelnické místo u nově založené divadelní společnosti Jana Pištěka (1877–79), zkušenější už byl u Pavla Švandy st. ze Semčic (1879–81); obě společnosti hrály v Plzni a v Brně. V únoru 1883 se stal ředitelem kůru ve Dvoře Králové, v sezoně 1884/85 byl kapelníkem městského německého divadla v Chebu a v následujících dvou letech ředitelem kůru v Karlových Varech a Velvarech. 1887 se vrátil k Janu Pištěkovi a vystupoval s ním v Městském divadle v Plzni a v letních měsících v aréně na Královských Vinohradech. V těchto letech uvedl na plzeňské jeviště poprvé Smetanovu operu Dalibor (1887) a v české premiéře nastudoval s Pištěkovým souborem poprvé česky Wagnerovu operu Tannhäuser (16. 1. 1888), kterou ředitel pražského německého divadla Angelo Neumann, držitel pražských reprodukčních práv, neuvolnil pro Národní divadlo. 1890 mu bylo nabídnuto místo ředitele srbského chrámu v tehdy uherské Kikindě (nyní Vojvodina, na rozhraní Srbska, Rumunska a Maďarska), s nímž bylo spojeno i vedení pěveckého spolku Gusle. H. nabídku přijal zároveň s novým jménem Dobromil Tvrdović a prožil tam zbylých deset let života, o nichž není téměř nic známo.

H. patřil k plodným autorům s velkým stylovým rozpětím. Jeho prvotinou se stala klavírní skladbička Erinnerung an den Jeschken (Vzpomínka na Ještěd; vydaná jako Op. 1 bez data v Liberci pod jménem Heinrich H.). Do koncertního života vstoupil církevní hudbou (Mše G dur, 1873), ale sdílel ambice Klubu mladých skladatelů a psal pro koncertní provedení velké orchestrální skladby (symfonická báseň Na hřbitově, provedená 1875). Řadu drobností věnoval amatérské domácí hudební praxi (tance, písně, náladové kusy, sbory). Vydával je samostatně nebo jako přílohy časopisů (Dalibor); některé se v nových úpravách uplatnily i po jeho smrti. Psal scénické hudby, z nichž nejčastěji se hrála hudba k Šamberkově hře Karel Havlíček Borovský. Jeho operu Natalie uvedlo Národní divadlo 27. 6. 1887, sám ji nastudoval v Plzni (1888), v Mladé Boleslavi ji uvedl hostující soubor 1890. Její předehra a jednotlivé části se uváděly na populárních koncertech Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895 a vycházely v různých úpravách pro domácí provedení. Jako kapelník dokázal H. pracovat i v nouzových podmínkách a jeho divadelní orchestry měly dobrou úroveň.

L: Národní listy 17. 1. 1866, nestr. (sloupec Dopisy z Liberce; H. nevlastní otec v české společnosti v Liberci); J. Branberger, Konservatoř hudby v Praze, 1911 (soupis absolventů konzervatoře a varhanické školy), s. 247; Národní listy 23. 9. 1876, nestr. (oznámení koncertu absolventa konzervatoře houslisty Jana Žižky a J. H.); Plzeňské listy 4. 2. 1883, s. 5; Repertoár Městského divadla v Mladé Boleslavi (oznámení benefičního představení Natalie), in: Jizeran 29. 3. 1890, s. 3; nekrolog, in: Dalibor 22, 1900, s. 266–267; OSN 28, s. 540; HS 1, s. 405 (se soupisem díla); 1865–1965. Sto let českého divadla v Plzni, 1965, s. 289; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, s. 185–186 (se soupisem díla a literaturou).

P: Divadelní ústav, Praha, A. Špelda, Plzeňská zpěvohra I. Ve starém divadle 1868–1902, rkp. s. 83, 88, 95–97, 152–155; NM – České muzeum hudby, Praha, rkp. Natalie, předehra pro orchestr a části opery; Polonéza pro orchestr, rkp. (provozovací materiál z koncertů Národopisné výstavy českoslovanské 1895); Směs z oper Bedřicha Smetany (aranžmá H.), rkp.; J. K. Tyl, Chudý kejklíř (doplňky H. ke scénické hudbě J. N. Škroupa), rkp.; NK, Praha, Hudební oddělení, tisky (české a moravské národní písně, drobné klavírní skladby, úpravy scénické hudby k Šamberkově hře Karel Havlíček ad.).

Jitka Ludvová