Biografický slovník
HARTMANN Adam 23.3.1589-1648?: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = po 1647 | | datum úmrtí = po 1647 | ||
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />63- Spisovatel |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 262 | ||
}} | }} | ||
| + | '''HARTMANN, Adam''', ''* 23. 3. 1589 Týn nad Vltavou, † po 1647, bratrský kněz, spisovatel, spolupracovník J. A. Komenského'' | ||
| + | |||
| + | H. 1612 studoval na bratrském gymnáziu v Ivančicích, o rok | ||
| + | později byl na synodu v Horních Dunajovicích (u Znojma) | ||
| + | ordinován na jáhna. Na jaře 1614 se odebral na další studia | ||
| + | do Brém, kde v září a v prosinci 1615 dvakrát disputoval. | ||
| + | Mezi 1618–20 zřejmě působil jako pomocník biskupa Matěje Cyra st. při Betlémské kapli v Praze a pravděpodobně také | ||
| + | vyučoval na bratrské škole, zřízené při betlémském sboru | ||
| + | v Nazaretské koleji. | ||
| + | |||
| + | Po Bílé hoře odešel do exilu a usadil se v Toruni, kde se stal | ||
| + | správcem exilového sboru. V říjnu 1632 byl na synodu v Lešně | ||
| + | zvolen konseniorem a byla mu svěřena péče o bohoslovecký | ||
| + | dorost jednoty. 1634 zastupoval jednotu bratrskou při jednání | ||
| + | s polskými reformovanými ve Włodawě. Na žádost polského | ||
| + | šlechtice Krzysztofa Radziwiłła působil jako kazatel a inspektor škol v Kiejdanech (nyní Kėdainiai) v Litvě. V posledních | ||
| + | letech života byl opět doložen jeho pobyt v Toruni. H. byl | ||
| + | blízkým spolupracovníkem Jana Amose Komenského, který | ||
| + | u něj během svého pobytu v Toruni 1645 bydlel. | ||
| + | |||
| + | H. se spolu s Komenským podílel na přípravě latinského vydání spisu ''Historia o těžkých protivenstvích církve české'', které bylo | ||
| + | nejprve zamýšleno jako doplněk k novému vydání anglického | ||
| + | díla ''Book of Martyrs'' Johna Foxe, ale 1647 vyšlo v Leidenu samostatně, o rok později pak opět v Amsterdamu. H. se podílel | ||
| + | i na přípravě české jazykové verze, kterou z latinské přeložil. | ||
| + | Jejího vydání v roce 1655 se však již nedočkal. Publikace měla | ||
| + | informovat o pronásledování českých stoupenců církevních | ||
| + | reforem a reformace od počátků křesťanství v našich zemích; | ||
| + | důraz byl položen právě na pobělohorské období. | ||
| + | |||
| + | H. byl vedením jednoty také pověřen, aby spolu s knězem | ||
| + | Janem Joramem dokončili přípravu systematicko-teologického díla ''Loci communes'', jež mělo v úplnosti zachycovat věrouku jednoty bratrské a které rozpracoval již bratrský biskup | ||
| + | v Mladé Boleslavi Matouš Konečný († 1622). Není známo, | ||
| + | zda se dílo podařilo dokončit, žádná z jeho částí se nedochovala. Je pravděpodobné, že rukopis byl zničen při požáru Lešna | ||
| + | 1656. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Překlad: Historia o těžkých protivenstvích církve české hned od počátku jejího na víru křesťanskou obrácení v létu Páně 894 až do léta 1632 za panování Ferdinanda Druhého, Lešno 1655, in: Dílo Jana Amose Komenského. Sv. 9.1. | ||
| + | Historia Profana. Historia o těžkých protivenstvích. Historia persecutionum, | ||
| + | V. Petráčková – M. Steiner – M. Kyralová (eds.), 1989. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Jireček 1, s. 231–232; OSN 10, s. 919; MSN 3, s. 79; KSN 5, s. 42; | ||
| + | R. Říčan, Několik pohledů do českobratrského vyššího školství za mladých | ||
| + | let J. A. Komenského, in: Archiv pro bádání o životě a díle Jana Amose Komenského – Acta Comeniana 21, 1962, č. 2, s. 117–118, 141–142; RHB 2, | ||
| + | s. 270; A. Molnár – N. Rejchrtová, Jan Amos Komenský o sobě, 1987, s. 354; | ||
| + | LČL 2/1, s. 186; Kutnar, s. 97; J. Just, „Hned jsem k Vám dnes naschvalí | ||
| + | poslíka svého vypravil“. Kněžská korespondence Jednoty bratrské z českých | ||
| + | diecézí z let 1610‒1618, 2011, s. 285. | ||
| + | |||
| + | Jiří Just | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 66: | ||
[[Kategorie:1589]] | [[Kategorie:1589]] | ||
[[Kategorie:Týn nad Vltavou]] | [[Kategorie:Týn nad Vltavou]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1648]] |
Verze z 9. 3. 2021, 09:16
| Adam HARTMANN | |
 | |
| Narození | 23.3.1589 |
|---|---|
| Místo narození | Týn nad Vltavou |
| Úmrtí | po 1647 |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 262 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46927 |
HARTMANN, Adam, * 23. 3. 1589 Týn nad Vltavou, † po 1647, bratrský kněz, spisovatel, spolupracovník J. A. Komenského
H. 1612 studoval na bratrském gymnáziu v Ivančicích, o rok později byl na synodu v Horních Dunajovicích (u Znojma) ordinován na jáhna. Na jaře 1614 se odebral na další studia do Brém, kde v září a v prosinci 1615 dvakrát disputoval. Mezi 1618–20 zřejmě působil jako pomocník biskupa Matěje Cyra st. při Betlémské kapli v Praze a pravděpodobně také vyučoval na bratrské škole, zřízené při betlémském sboru v Nazaretské koleji.
Po Bílé hoře odešel do exilu a usadil se v Toruni, kde se stal správcem exilového sboru. V říjnu 1632 byl na synodu v Lešně zvolen konseniorem a byla mu svěřena péče o bohoslovecký dorost jednoty. 1634 zastupoval jednotu bratrskou při jednání s polskými reformovanými ve Włodawě. Na žádost polského šlechtice Krzysztofa Radziwiłła působil jako kazatel a inspektor škol v Kiejdanech (nyní Kėdainiai) v Litvě. V posledních letech života byl opět doložen jeho pobyt v Toruni. H. byl blízkým spolupracovníkem Jana Amose Komenského, který u něj během svého pobytu v Toruni 1645 bydlel.
H. se spolu s Komenským podílel na přípravě latinského vydání spisu Historia o těžkých protivenstvích církve české, které bylo nejprve zamýšleno jako doplněk k novému vydání anglického díla Book of Martyrs Johna Foxe, ale 1647 vyšlo v Leidenu samostatně, o rok později pak opět v Amsterdamu. H. se podílel i na přípravě české jazykové verze, kterou z latinské přeložil. Jejího vydání v roce 1655 se však již nedočkal. Publikace měla informovat o pronásledování českých stoupenců církevních reforem a reformace od počátků křesťanství v našich zemích; důraz byl položen právě na pobělohorské období.
H. byl vedením jednoty také pověřen, aby spolu s knězem Janem Joramem dokončili přípravu systematicko-teologického díla Loci communes, jež mělo v úplnosti zachycovat věrouku jednoty bratrské a které rozpracoval již bratrský biskup v Mladé Boleslavi Matouš Konečný († 1622). Není známo, zda se dílo podařilo dokončit, žádná z jeho částí se nedochovala. Je pravděpodobné, že rukopis byl zničen při požáru Lešna 1656.
D: Překlad: Historia o těžkých protivenstvích církve české hned od počátku jejího na víru křesťanskou obrácení v létu Páně 894 až do léta 1632 za panování Ferdinanda Druhého, Lešno 1655, in: Dílo Jana Amose Komenského. Sv. 9.1. Historia Profana. Historia o těžkých protivenstvích. Historia persecutionum, V. Petráčková – M. Steiner – M. Kyralová (eds.), 1989.
L: Jireček 1, s. 231–232; OSN 10, s. 919; MSN 3, s. 79; KSN 5, s. 42; R. Říčan, Několik pohledů do českobratrského vyššího školství za mladých let J. A. Komenského, in: Archiv pro bádání o životě a díle Jana Amose Komenského – Acta Comeniana 21, 1962, č. 2, s. 117–118, 141–142; RHB 2, s. 270; A. Molnár – N. Rejchrtová, Jan Amos Komenský o sobě, 1987, s. 354; LČL 2/1, s. 186; Kutnar, s. 97; J. Just, „Hned jsem k Vám dnes naschvalí poslíka svého vypravil“. Kněžská korespondence Jednoty bratrské z českých diecézí z let 1610‒1618, 2011, s. 285.
Jiří Just
