Verze z 9. 3. 2021, 09:17, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HARTMANN Adam 23.3.1589-po1647 na HARTMANN Adam 23.3.1589-1648? bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HARTMANN Adam 23.3.1589-1648?

Z Personal
Adam HARTMANN
Narození 23.3.1589
Místo narození Týn nad Vltavou
Úmrtí po 1647
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 262
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46927

HARTMANN, Adam, * 23. 3. 1589 Týn nad Vltavou, † po 1647, bratrský kněz, spisovatel, spolupracovník J. A. Komenského

H. 1612 studoval na bratrském gymnáziu v Ivančicích, o rok později byl na synodu v Horních Dunajovicích (u Znojma) ordinován na jáhna. Na jaře 1614 se odebral na další studia do Brém, kde v září a v prosinci 1615 dvakrát disputoval. Mezi 1618–20 zřejmě působil jako pomocník biskupa Matěje Cyra st. při Betlémské kapli v Praze a pravděpodobně také vyučoval na bratrské škole, zřízené při betlémském sboru v Nazaretské koleji.

Po Bílé hoře odešel do exilu a usadil se v Toruni, kde se stal správcem exilového sboru. V říjnu 1632 byl na synodu v Lešně zvolen konseniorem a byla mu svěřena péče o bohoslovecký dorost jednoty. 1634 zastupoval jednotu bratrskou při jednání s polskými reformovanými ve Włodawě. Na žádost polského šlechtice Krzysztofa Radziwiłła působil jako kazatel a inspektor škol v Kiejdanech (nyní Kėdainiai) v Litvě. V posledních letech života byl opět doložen jeho pobyt v Toruni. H. byl blízkým spolupracovníkem Jana Amose Komenského, který u něj během svého pobytu v Toruni 1645 bydlel.

H. se spolu s Komenským podílel na přípravě latinského vydání spisu Historia o těžkých protivenstvích církve české, které bylo nejprve zamýšleno jako doplněk k novému vydání anglického díla Book of Martyrs Johna Foxe, ale 1647 vyšlo v Leidenu samostatně, o rok později pak opět v Amsterdamu. H. se podílel i na přípravě české jazykové verze, kterou z latinské přeložil. Jejího vydání v roce 1655 se však již nedočkal. Publikace měla informovat o pronásledování českých stoupenců církevních reforem a reformace od počátků křesťanství v našich zemích; důraz byl položen právě na pobělohorské období.

H. byl vedením jednoty také pověřen, aby spolu s knězem Janem Joramem dokončili přípravu systematicko-teologického díla Loci communes, jež mělo v úplnosti zachycovat věrouku jednoty bratrské a které rozpracoval již bratrský biskup v Mladé Boleslavi Matouš Konečný († 1622). Není známo, zda se dílo podařilo dokončit, žádná z jeho částí se nedochovala. Je pravděpodobné, že rukopis byl zničen při požáru Lešna 1656.

D: Překlad: Historia o těžkých protivenstvích církve české hned od počátku jejího na víru křesťanskou obrácení v létu Páně 894 až do léta 1632 za panování Ferdinanda Druhého, Lešno 1655, in: Dílo Jana Amose Komenského. Sv. 9.1. Historia Profana. Historia o těžkých protivenstvích. Historia persecutionum, V. Petráčková – M. Steiner – M. Kyralová (eds.), 1989.

L: Jireček 1, s. 231–232; OSN 10, s. 919; MSN 3, s. 79; KSN 5, s. 42; R. Říčan, Několik pohledů do českobratrského vyššího školství za mladých let J. A. Komenského, in: Archiv pro bádání o životě a díle Jana Amose Komenského – Acta Comeniana 21, 1962, č. 2, s. 117–118, 141–142; RHB 2, s. 270; A. Molnár – N. Rejchrtová, Jan Amos Komenský o sobě, 1987, s. 354; LČL 2/1, s. 186; Kutnar, s. 97; J. Just, „Hned jsem k Vám dnes naschvalí poslíka svého vypravil“. Kněžská korespondence Jednoty bratrské z českých diecézí z let 1610‒1618, 2011, s. 285.

Jiří Just