Verze z 9. 3. 2021, 09:29, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HARTMANN z Klarštejna Jan Prokop 21.12.1760-2.4.1850

Z Personal
Jan Prokop HARTMANN z Klarštejna
Narození 21.12.1760
Místo narození Praha
Úmrtí 2.4.1850
Místo úmrtí Praha
Povolání 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
43- Významný představitel obecní správy
21- Odborník rostlinné výroby
22- Odborník živočišné výroby
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 268

HARTMANN z Klarštejna, Jan Prokop (též Klarstein, Johann Prokop), * 21. 12. 1760 Praha, † 2. 4. 1850 Praha, státní úředník, zemědělský odborník

Původem německý rod se usadil v Čechách v době třicetileté války, 1630 byl povýšen do rytířského, 1658 do panského a 1702 do hraběcího stavu. Členové rodu se uplatnili jako vysocí státní úředníci. H. byl synem Jana Josefa Filipa H. (1734–1767), c. k. komořího a přísedícího zemského soudu v Praze, a Marie Anny, roz. Kolovrat-Krakovské (1742–1808). Vysoké úřady zastával i H., který byl postupně komořím, tajným radou, dvorním radou, od 1806 pražským policejním ředitelem, od 1813 administrátorem komorních statků a 1831–32 nejvyšším maršálkem Království českého. Vlastnil majetky na Prácheňsku, Berounsku a Čáslavsku.

Zájem o přírodní vědy a zemědělství ho přivedl ke členství a předsednictví v Pomologické společnosti a ve VHS, jejímž byl od 1793 dopisujícím a od 1799 řádným členem a kterou čtyřicet let pravidelně obesílal zprávami a pojednáními o hospodaření. Psal o hnojení popelem, vápnem, sádrou či rybničním bahnem, pětiletých výsledcích pěstování pšenice v podhorské oblasti, o reluici potažných robot ad. Patřil do okruhu šlechticů – zemských patriotů, kteří spolupracovali s Kašparem ze Šternberka v době založení Národního muzea; 1818 stal se členem jeho přípravného výboru a do přírodovědných sbírek přispěl velkorysými dary.

Byl dvakrát ženatý, 1782 se oženil s Viktorií, roz. Kounicovou (1751–1796), manželé měli pět dětí; podruhé se oženil s Aloisií, roz. Saint Julien-Walsee (1763–1862).

L: Wurzbach 8, s. 18; OSN 10, s. 924; J. Hanuš, Národní museum a naše obrození 1–2, 1921, 1923, rejstřík, s. 128 (portrét); Státní ústřední archiv Praha. Průvodce po archivních fondech 2, 1955, s. 112; M. Volf, Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v Království českém, 1967, s. 50–51; I. Klášterský et al., Botanikové na českém a moravskoslezském území od nejstarších dob, in: Zprávy Československé společnosti pro dějiny věd a techniky 14–15, 1970, s. 88; MSB 1, s. 197; J. Hanzalová, Soupis osobních pozůstalostí a rodinných archivů v České republice, 1995, s. 171; J. Halada, Lexikon české šlechty, 1999, s. 183–184.

P: NA, Praha, rodinný archiv z let 1784–1849 (1 karton); fond VHS (zprávy o hospodaření z let 1798–1838); AHMP, Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), karton 82, č. 231; NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 161, obr. 356.

Marie Makariusová