HART Ferdinand 28.10.1893-12.1.1937: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „83- Divadelní interpret nebo herec<br />{{Infobox - osoba | jméno = HART Ferdinand | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obr…“) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | + | {{Infobox - osoba | |
| jméno = HART Ferdinand | | jméno = HART Ferdinand | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 28.10.1893 | | datum narození = 28.10.1893 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Písek |
| datum úmrtí = 12.1.1937 | | datum úmrtí = 12.1.1937 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| alma mater = | | alma mater = | ||
| zaměstnavatel = | | zaměstnavatel = | ||
− | | povolání = | + | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec<br /> |
| titul = | | titul = | ||
| ocenění = | | ocenění = | ||
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
− | | citace = | + | |citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 253 |
− | + | }} | |
− | + | '''HART, Ferdinand''', ''* 28. 10. 1893 Písek, † 12. 1. 1937 Praha, herec, divadelní režisér'' | |
+ | Narodil se v rodině židovského obchodníka Isaka Ignaze H. a Anny, roz. Kafkové. Po maturitě studoval 1913–18 | ||
+ | práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, | ||
+ | která nedokončil. Za první světové války sloužil v rakousko- | ||
+ | -uherské armádě. Po vzniku republiky se začal v německých | ||
+ | divadlech věnovat herectví. 1919 účinkoval v Ústí nad Labem, | ||
+ | o rok později v pražském Stavovském divadle (Deutsches Landestheater), kde se uvedl titulní rolí v Büchnerově Woyzeckovi | ||
+ | (Vojckovi). Po násilném záboru budovy českými herci 16. listopadu 1920 odešel do Německa. 1921 hrál v düsseldorfském | ||
+ | Schauspielhausu, na podzim 1922 získal angažmá v berlínském | ||
+ | Deutsches Theater. Uplatnil se především v klasických dramatech pod režijním vedením B. Viertela a M. Reinhardta, který | ||
+ | mu 1928 svěřil také roli Mammona (H. von Hoffmannsthal: | ||
+ | ''Jedermann'' /Kdokoli/) v zahajovacím představení Salcburského divadelního festivalu (Salzburger Festspiele). V Berlíně | ||
+ | H. vystupoval také na scénách Volksbühne, kde spolupracoval s režisérem E. Piscatorem a scénami Saltenburg-Bühnen | ||
+ | a Preußisches Staatstheater. Od poloviny dvacátých let vytvořil v Německu přes dvacet vedlejších postav v němých a později zvukových filmech. V divadelních i filmových úlohách využíval svou vysokou, hřmotnou postavu s neobvyklou fyziognomií hlavy a obličeje. Po nástupu Hitlera k moci mu bylo | ||
+ | kvůli židovskému původu zakázáno vystupovat. V Deutsches | ||
+ | Theater se naposledy představil v únoru 1933 jako král Thoas | ||
+ | v Goethově ''Iphigenie auf Tauris (Ifigenie na Tauridě)'' a na jaře | ||
+ | téhož roku se vrátil do Československa. | ||
− | + | V Praze se mu zpočátku nedařilo získat trvalé divadelní angažmá. 1934 hostoval v Městském divadle na Královských | |
− | + | Vinohradech a v sezoně 1934/35 na prknech Národního divadla. Na jaře 1935 působil jako režisér a umělecký šéf v Novém | |
− | Fikejz 1, s. 362 | + | divadle. Krátce před smrtí nastoupil do souboru vinohradského divadla. 1932–36 se pravidelně objevoval v tuzemské |
+ | kinematografii. Účinkoval v českých a německých verzích | ||
+ | dramatu ''Štvaní lidé'' (1932 a 1933, role ženy s plnovousem) | ||
+ | a operety ''V tom domečku pod Emauzy'' (1933). Spolupracoval | ||
+ | s režiséry V. Binovcem (''Žena, která ví, co chce'', 1934), V. Slavínským (''První políbení'', 1935), J. Svitákem (''Milan Rastislav Štefánik'', 1935), a především M. Fričem (série komedií ''Život je pes'', 1933; ''Hej rup!''; ''Mazlíček'', 1934; ''Ať žije nebožtík'', 1935). | ||
+ | Z jeviště přenesl před kameru postavu sovětského komisaře | ||
+ | v Binovcově adaptaci legionářského dramatu F. Langra ''Jízdní hlídka'' (1936). Proslulost si získal titulní úlohou v česko-francouzském dramatu režiséra J. Duviviera Golem (1936) | ||
+ | podle staropražské legendy a hry J. Voskovce a J. Wericha, kde | ||
+ | zúročil především své fyzické dispozice. Spolupracoval také | ||
+ | s rozhlasem. 1928 se oženil s Edith Kricklerovou z Frankfurtu, | ||
+ | manželství bylo 1935 rozvedeno. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Fikejz 1, s. 362; http://www.csfd.cz (se soupisem filmových rolí, stav | ||
+ | k 18. 12. 2017); http://www.fdb.cz/ (se soupisem filmových rolí, stav k 20. 1. 2018); | ||
+ | Český hraný film II, 1998, rejstřík; Česká divadla. Encyklopedie divadelních | ||
+ | souborů, 2000, rejstřík; K. Weniger, Zwischen Bühne und Baracke. Lexikon der verfolgten Theater-, Film- und Musikkünstler 1933 bis 1945, 2008, | ||
+ | s. 161; J. Ludvová, Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945, | ||
+ | 2012, s. 380; https://de.wikipedia.org/ (se soupisem filmových rolí, stav | ||
+ | k 20. 1. 2018). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' NA, Praha, matrika narozených židovské náboženské obce Písek, 1869–1907, | ||
+ | inv. č. 1530, folio 31, č. řádku 390 (http://badatelna.eu/fond/1073/); Archiv UK, Praha, fond Právnická fakulta Německé univerzity v Praze, část fondu | ||
+ | Knihy zkušebních protokolů státních zkušebních komisí při PF NU v Praze, | ||
+ | inventární číslo 16, Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, strana 2097. Posmrtná maska: NM, | ||
+ | Praha, Přírodovědecké muzeum, antropologická sbírka, fond posmrtné masky, | ||
+ | inv. č. AM 9; Divadelní ústav, Praha, dokumentace. | ||
+ | |||
+ | Zdeněk Doskočil | ||
+ | |||
+ | |||
+ | [[Kategorie:D]] | ||
+ | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:1893]] | ||
+ | [[Kategorie:Písek]] | ||
+ | [[Kategorie:1937]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 3. 3. 2021, 09:41
HART Ferdinand | |
Narození | 28.10.1893 |
---|---|
Místo narození | Písek |
Úmrtí | 12.1.1937 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
83- Divadelní interpret nebo herec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 253 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138512 |
HART, Ferdinand, * 28. 10. 1893 Písek, † 12. 1. 1937 Praha, herec, divadelní režisér
Narodil se v rodině židovského obchodníka Isaka Ignaze H. a Anny, roz. Kafkové. Po maturitě studoval 1913–18 práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, která nedokončil. Za první světové války sloužil v rakousko- -uherské armádě. Po vzniku republiky se začal v německých divadlech věnovat herectví. 1919 účinkoval v Ústí nad Labem, o rok později v pražském Stavovském divadle (Deutsches Landestheater), kde se uvedl titulní rolí v Büchnerově Woyzeckovi (Vojckovi). Po násilném záboru budovy českými herci 16. listopadu 1920 odešel do Německa. 1921 hrál v düsseldorfském Schauspielhausu, na podzim 1922 získal angažmá v berlínském Deutsches Theater. Uplatnil se především v klasických dramatech pod režijním vedením B. Viertela a M. Reinhardta, který mu 1928 svěřil také roli Mammona (H. von Hoffmannsthal: Jedermann /Kdokoli/) v zahajovacím představení Salcburského divadelního festivalu (Salzburger Festspiele). V Berlíně H. vystupoval také na scénách Volksbühne, kde spolupracoval s režisérem E. Piscatorem a scénami Saltenburg-Bühnen a Preußisches Staatstheater. Od poloviny dvacátých let vytvořil v Německu přes dvacet vedlejších postav v němých a později zvukových filmech. V divadelních i filmových úlohách využíval svou vysokou, hřmotnou postavu s neobvyklou fyziognomií hlavy a obličeje. Po nástupu Hitlera k moci mu bylo kvůli židovskému původu zakázáno vystupovat. V Deutsches Theater se naposledy představil v únoru 1933 jako král Thoas v Goethově Iphigenie auf Tauris (Ifigenie na Tauridě) a na jaře téhož roku se vrátil do Československa.
V Praze se mu zpočátku nedařilo získat trvalé divadelní angažmá. 1934 hostoval v Městském divadle na Královských Vinohradech a v sezoně 1934/35 na prknech Národního divadla. Na jaře 1935 působil jako režisér a umělecký šéf v Novém divadle. Krátce před smrtí nastoupil do souboru vinohradského divadla. 1932–36 se pravidelně objevoval v tuzemské kinematografii. Účinkoval v českých a německých verzích dramatu Štvaní lidé (1932 a 1933, role ženy s plnovousem) a operety V tom domečku pod Emauzy (1933). Spolupracoval s režiséry V. Binovcem (Žena, která ví, co chce, 1934), V. Slavínským (První políbení, 1935), J. Svitákem (Milan Rastislav Štefánik, 1935), a především M. Fričem (série komedií Život je pes, 1933; Hej rup!; Mazlíček, 1934; Ať žije nebožtík, 1935). Z jeviště přenesl před kameru postavu sovětského komisaře v Binovcově adaptaci legionářského dramatu F. Langra Jízdní hlídka (1936). Proslulost si získal titulní úlohou v česko-francouzském dramatu režiséra J. Duviviera Golem (1936) podle staropražské legendy a hry J. Voskovce a J. Wericha, kde zúročil především své fyzické dispozice. Spolupracoval také s rozhlasem. 1928 se oženil s Edith Kricklerovou z Frankfurtu, manželství bylo 1935 rozvedeno.
L: Fikejz 1, s. 362; http://www.csfd.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 18. 12. 2017); http://www.fdb.cz/ (se soupisem filmových rolí, stav k 20. 1. 2018); Český hraný film II, 1998, rejstřík; Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, 2000, rejstřík; K. Weniger, Zwischen Bühne und Baracke. Lexikon der verfolgten Theater-, Film- und Musikkünstler 1933 bis 1945, 2008, s. 161; J. Ludvová, Až k hořkému konci. Pražské německé divadlo 1845–1945, 2012, s. 380; https://de.wikipedia.org/ (se soupisem filmových rolí, stav k 20. 1. 2018).
P: NA, Praha, matrika narozených židovské náboženské obce Písek, 1869–1907, inv. č. 1530, folio 31, č. řádku 390 (http://badatelna.eu/fond/1073/); Archiv UK, Praha, fond Právnická fakulta Německé univerzity v Praze, část fondu Knihy zkušebních protokolů státních zkušebních komisí při PF NU v Praze, inventární číslo 16, Právněhistorická státní zkušební komise v Praze při německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, strana 2097. Posmrtná maska: NM, Praha, Přírodovědecké muzeum, antropologická sbírka, fond posmrtné masky, inv. č. AM 9; Divadelní ústav, Praha, dokumentace.
Zdeněk Doskočil