Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HASSINGER Hugo 8.11.1877-13.3.1952

{{Infobox - osoba
| jméno = Hugo HASSINGER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 8.11.1877
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
| datum úmrtí = 13.3.1952
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
| povolání = 12- Geograf

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 279-280
}}
'''HASSINGER, Hugo''', * 8. 11. 1877 Vídeň (Rakousko), † 13. 3. 1952 Vídeň (Rakousko), geograf, pedagog

Syn bankovního úředníka Rudolfa H. a Sophie, roz. Roßwinklerové. Po studiích geografie ve Vídni (PhDr. 1902, učitelské 
zkoušky 1903) působil na středních školách na Moravě (nejdéle v Hranicích), od 1914 byl docentem ve Vídni, 1918–27 
přednášel v  Basileji, 1927–31 ve Freiburgu im Breisgau, od 
1931 znovu ve Vídni; 1950 odešel do penze. 1937–51 byl 
prezidentem (pak čestným prezidentem) Rakouské geografické společnosti (Österreichische Geographische Gesellschaft). 
Řídil četné zeměpisné časopisy, mj. ''Deutsche Rundschau für Geographie'' (1910–15) či ''Geographische Jahresberichte aus Österreich'' (1937–52). Od 1934 byl členem vídeňské akademie věd. 1906 se oženil s Helenou Payrovou, s níž měl dva syny, oba 
univerzitní profesory. Pohřben je na starém hřbitově ve vídeňském Hütteldorfu; od 1954 nese jeho jméno jedna z ulic ve 
21. vídeňském obvodě.

Původně se zabýval geomorfologií (zejména oblastí Alp), později regionální a kulturní geografií (v německém slova smyslu 
vlastně antropogeografií). Jako jeden z prvních geografů se věnoval prostorovému plánování. Jako žák F. Ratzela (byť nepřímý, ale o to aktivnější) patřil k deterministům. Z textů jasně 
patrná politická aktivita v duchu německého nacionalismu se 
negativně odrazila v jejich úrovni. Zabýval se též historickou 
geografií a kartografií. V dobách rakouského působení s kolegy sestavil ''Burgenland-Atlas'' (1941) a ''Atlas von Niederösterreich''
(Dolních Rakous, od 1951).

Z  moravského období vycházela jeho habilitační práce Die 
''Mährische Pforte und ihre benachbarten Landschaften'' (Moravská brána a sousedící krajiny, Wien 1914); ta inspirovala vznik 
geomorfologie na Moravě (reagovali na ni zejména F. Machatschek, V. Dědina či V. J. Novák). Českým geografům vadily 
H. nacionalistické názory, např. ''Masarykův slovník naučný'' ho 
považuje za „smýšlení protičeského“. To bylo patrné u H. práce ''Die Tschechoslowakei'' (Wien 1925), která vyvolala polemiku 
českých geografů s H. 

'''D:''' Geomorphologische Studien aus dem inneralpinen Wiener Becken, 
Wien  1905; Die Mährische Pforte und ihre benachbarten Landschaften, 
tamtéž 1914; Kunsthistorischer Atlas der k. k. Reichhauptstadt- und Residenzstadt Wien, tamtéž 1916; Die Tschechoslowakei, Wien–Leipzig–München 1925; Das Deutsche Reich, Wien 1926; Geographische Grundlagen 
der Geschichte, tamtéž 1931; Die Geographie des Menschen (Anthropogeographie), tamtéž 1937; Boden und Lage Wiens, tamtéž 1946; Österreichs 
Wesen und Schicksal, verwurzelt in seiner geographischen Lage, tamtéž 1948; 
Österreichs Anteil an der Erforschung der Erde, tamtéž 1949.

'''L:''' MSN 3, s. 86; OSND 2/2, s. 1041; J. V. Daneš, Úvod do geomorfologie Slovenska a Karpatské Rusi, in: Věda přírodní 1, 1920, s. 126; J. Král, Zeměpis člověka, 1947 (2. vyd.), s. 11–12; H. Bobek, H. H., in: ÖAW Almanach 1952, s. 277–290; NDB 8, s. 49–50; J. Karásek, Základy obecné geomorfologie, 2001, s. 16; Czeike 3, s. 74 (s další literaturou); J. Miškovský, Regionální identita a regionální diferenciace pobaltských zemí, 2012 (disertační 
práce, PřF UK, Praha), s. 139. 

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/0556fc42-b83c-4f1d-8e38-aa7aca4e3662 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jiří Martínek
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:12- Geograf]]

[[Kategorie:1877]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:1952]]
[[Kategorie:Vídeň]]