Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HATSCHEK Josef 24.8.1862-5.11.1928

{{Infobox - osoba
| jméno = Josef HATSCHEK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 24.8.1862
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
| datum úmrtí = 5.11.1928
| místo úmrtí = Opava
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 296
}}
'''HATSCHEK, Josef''', ''* 24. 8. 1862 Vídeň (Rakousko), † 5. 11. 1928 Opava, textilní podnikatel, politik''

Pocházel ze židovské podnikatelské rodiny Aloise H. (1833 až 
1906), který se 1863 přestěhoval s rodinou a s bratrem Davidem z Vídně do Opavy, kde bratři založili obchod se smíšeným 
zbožím a začali podnikat ve výrobě zápalek. Tyto činnosti provozovali až do 1871, kdy zaregistrovali novou firmu Gebrüder 
Hatschek; předmětem jejího podnikání se stala textilní výroba (přádelna juty a produkce technických tkanin). V osmdesátých letech 19. století prosperující výrobu rozšiřovali a 1884 ji transformovali na akciovou společnost Troppauer Jutefabrik 
Gebrüder Hatschek, současně přenesli její sídlo do Opavy a ve 
Vídni ponechali jen filiálku, jejíž činnost 1900 ukončili.

Od 1886 byl zastupováním firmy pověřen Aloisův syn H., 
od září 1891 do ní vstoupil jako její oficiální společník. 1896 
z podniku odstoupil strýc David a nadále ho společně vedli 
Alois se synem, a to až do 1906, kdy Alois zemřel.

Nadále H. podnikal již sám. Pod jeho vedením dosáhl podnik velkého rozmachu a  patřil k  největším jutařským závodům v monarchii. Postupně byl jmenován prezidentem jeho správní rady, c. k. komerčním radou, viceprezidentem akciové 
společnosti Přádelny a tkalcovny lnu ve Vrbně pod Pradědem, 
správním radou a. s.  Union pro jutařský průmysl v  Bílsku. 
1902 byl přijat do OŽK v Opavě, za niž byl 1911 zvolen do 
slezského zemského sněmu. Jako místopředseda stavebního 
komitétu a člen poroty pro výběr projektu se podílel na vybudování nového sídla OŽK podle návrhu architekta Leopolda 
Bauera (dnes Městský dům kultury Petra Bezruče). Po 1918 
a vzniku ČSR se H. stal předsedou slezského průmyslového 
svazu. Svým dělníkům H. poskytoval rozsáhlé sociální výhody, 
včetně výstavby dělnických domů. V Opavě se věnoval také 
kulturním aktivitám jako člen kuratoria Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla. Podporoval fotbalový klub 
TFC (DSV) Opava (s T. Fiedorem) a zaměstnával jeho hráče, 
kteří přišli z Vídně. 

Od 1920 firmu veřejně zastupovala také H. manželka Henrietta Helena, roz. Orensteinová (1877–1924), s níž se H. oženil 1896. Manželé měli syny Hanse (1897–1920), Stephana 
(1901–1912) a dceru Annu Louisu (* 1908), která po otcově 
smrti pokračovala v rodinném podnikání, a to až do druhé světové války. 1940 byla firma arizována, 1945 na ni byla uvalena 
národní správa a poté vtělena do podniku Juta Dvůr Králové.
V Opavě dnes H. připomíná rodinná vila, postavená 1906–09 
v  neobarokním slohu s  prvky secese a  po 1930 přestavěná 
L. Bauerem (nyní Jaselská čp. 562; dnes sídlo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského).

'''L:''' BL 1, s. 549; Podnikatelé 1, s. 158–159 (s další literaturou); J. Gebauer – 
P. Šrámek, Náměstí a ulice města Opavy, 1990, s. 174; Slezsko 16, s. 41 až 
42; 20 (Supplementum), s. 44–45 (s další literaturou); V. Křenovská, Počátky 
a rozvoj jutařské výroby na Opavsku od konce 19. do poloviny 20. století, in: 
Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 34, 2008, č. 2, s. 10–14; J. Vybíral 
et al., Slavné vily Moravskoslezského kraje, 2008, s. 40; J. Gebauer, J. H. (dostupné z: http://op4u.cz/old/old.opava-city.cz); Prager Tagblatt 6. 11. 1928, s. 14–15. 

'''P:''' ZA, Opava, fond Opavská továrna na jutu, bratři H.

Tomáš Burda
 
[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]

[[Kategorie:1862]]
[[Kategorie:Vídeň]]
[[Kategorie:1928]]
[[Kategorie:Opava]]