HATSCHEK Josef 24.8.1862-5.11.1928: Porovnání verzí
(HATSCHEK_Josef_24.8.1862-5.11.1928) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 24.8.1862 | | datum narození = 24.8.1862 | ||
− | | místo narození = Vídeň | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 5.11.1928 | | datum úmrtí = 5.11.1928 | ||
| místo úmrtí = Opava | | místo úmrtí = Opava | ||
− | | povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu | + | | povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
− | 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 296 |
+ | }} | ||
+ | '''HATSCHEK, Josef''', ''* 24. 8. 1862 Vídeň (Rakousko), † 5. 11. 1928 Opava, textilní podnikatel, politik'' | ||
− | + | Pocházel ze židovské podnikatelské rodiny Aloise H. (1833 až | |
+ | 1906), který se 1863 přestěhoval s rodinou a s bratrem Davidem z Vídně do Opavy, kde bratři založili obchod se smíšeným | ||
+ | zbožím a začali podnikat ve výrobě zápalek. Tyto činnosti provozovali až do 1871, kdy zaregistrovali novou firmu Gebrüder | ||
+ | Hatschek; předmětem jejího podnikání se stala textilní výroba (přádelna juty a produkce technických tkanin). V osmdesátých letech 19. století prosperující výrobu rozšiřovali a 1884 ji transformovali na akciovou společnost Troppauer Jutefabrik | ||
+ | Gebrüder Hatschek, současně přenesli její sídlo do Opavy a ve | ||
+ | Vídni ponechali jen filiálku, jejíž činnost 1900 ukončili. | ||
+ | |||
+ | Od 1886 byl zastupováním firmy pověřen Aloisův syn H., | ||
+ | od září 1891 do ní vstoupil jako její oficiální společník. 1896 | ||
+ | z podniku odstoupil strýc David a nadále ho společně vedli | ||
+ | Alois se synem, a to až do 1906, kdy Alois zemřel. | ||
+ | |||
+ | Nadále H. podnikal již sám. Pod jeho vedením dosáhl podnik velkého rozmachu a patřil k největším jutařským závodům v monarchii. Postupně byl jmenován prezidentem jeho správní rady, c. k. komerčním radou, viceprezidentem akciové | ||
+ | společnosti Přádelny a tkalcovny lnu ve Vrbně pod Pradědem, | ||
+ | správním radou a. s. Union pro jutařský průmysl v Bílsku. | ||
+ | 1902 byl přijat do OŽK v Opavě, za niž byl 1911 zvolen do | ||
+ | slezského zemského sněmu. Jako místopředseda stavebního | ||
+ | komitétu a člen poroty pro výběr projektu se podílel na vybudování nového sídla OŽK podle návrhu architekta Leopolda | ||
+ | Bauera (dnes Městský dům kultury Petra Bezruče). Po 1918 | ||
+ | a vzniku ČSR se H. stal předsedou slezského průmyslového | ||
+ | svazu. Svým dělníkům H. poskytoval rozsáhlé sociální výhody, | ||
+ | včetně výstavby dělnických domů. V Opavě se věnoval také | ||
+ | kulturním aktivitám jako člen kuratoria Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla. Podporoval fotbalový klub | ||
+ | TFC (DSV) Opava (s T. Fiedorem) a zaměstnával jeho hráče, | ||
+ | kteří přišli z Vídně. | ||
+ | |||
+ | Od 1920 firmu veřejně zastupovala také H. manželka Henrietta Helena, roz. Orensteinová (1877–1924), s níž se H. oženil 1896. Manželé měli syny Hanse (1897–1920), Stephana | ||
+ | (1901–1912) a dceru Annu Louisu (* 1908), která po otcově | ||
+ | smrti pokračovala v rodinném podnikání, a to až do druhé světové války. 1940 byla firma arizována, 1945 na ni byla uvalena | ||
+ | národní správa a poté vtělena do podniku Juta Dvůr Králové. | ||
+ | V Opavě dnes H. připomíná rodinná vila, postavená 1906–09 | ||
+ | v neobarokním slohu s prvky secese a po 1930 přestavěná | ||
+ | L. Bauerem (nyní Jaselská čp. 562; dnes sídlo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' BL 1, s. 549; Podnikatelé 1, s. 158–159 (s další literaturou); J. Gebauer – | ||
+ | P. Šrámek, Náměstí a ulice města Opavy, 1990, s. 174; Slezsko 16, s. 41 až | ||
+ | 42; 20 (Supplementum), s. 44–45 (s další literaturou); V. Křenovská, Počátky | ||
+ | a rozvoj jutařské výroby na Opavsku od konce 19. do poloviny 20. století, in: | ||
+ | Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 34, 2008, č. 2, s. 10–14; J. Vybíral | ||
+ | et al., Slavné vily Moravskoslezského kraje, 2008, s. 40; J. Gebauer, J. H. (dostupné z: http://op4u.cz/old/old.opava-city.cz); Prager Tagblatt 6. 11. 1928, s. 14–15. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' ZA, Opava, fond Opavská továrna na jutu, bratři H. | ||
+ | |||
+ | Tomáš Burda | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] |
Verze z 14. 3. 2021, 17:12
Josef HATSCHEK | |
Narození | 24.8.1862 |
---|---|
Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
Úmrtí | 5.11.1928 |
Místo úmrtí | Opava |
Povolání |
33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 296 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77259 |
HATSCHEK, Josef, * 24. 8. 1862 Vídeň (Rakousko), † 5. 11. 1928 Opava, textilní podnikatel, politik
Pocházel ze židovské podnikatelské rodiny Aloise H. (1833 až 1906), který se 1863 přestěhoval s rodinou a s bratrem Davidem z Vídně do Opavy, kde bratři založili obchod se smíšeným zbožím a začali podnikat ve výrobě zápalek. Tyto činnosti provozovali až do 1871, kdy zaregistrovali novou firmu Gebrüder Hatschek; předmětem jejího podnikání se stala textilní výroba (přádelna juty a produkce technických tkanin). V osmdesátých letech 19. století prosperující výrobu rozšiřovali a 1884 ji transformovali na akciovou společnost Troppauer Jutefabrik Gebrüder Hatschek, současně přenesli její sídlo do Opavy a ve Vídni ponechali jen filiálku, jejíž činnost 1900 ukončili.
Od 1886 byl zastupováním firmy pověřen Aloisův syn H., od září 1891 do ní vstoupil jako její oficiální společník. 1896 z podniku odstoupil strýc David a nadále ho společně vedli Alois se synem, a to až do 1906, kdy Alois zemřel.
Nadále H. podnikal již sám. Pod jeho vedením dosáhl podnik velkého rozmachu a patřil k největším jutařským závodům v monarchii. Postupně byl jmenován prezidentem jeho správní rady, c. k. komerčním radou, viceprezidentem akciové společnosti Přádelny a tkalcovny lnu ve Vrbně pod Pradědem, správním radou a. s. Union pro jutařský průmysl v Bílsku. 1902 byl přijat do OŽK v Opavě, za niž byl 1911 zvolen do slezského zemského sněmu. Jako místopředseda stavebního komitétu a člen poroty pro výběr projektu se podílel na vybudování nového sídla OŽK podle návrhu architekta Leopolda Bauera (dnes Městský dům kultury Petra Bezruče). Po 1918 a vzniku ČSR se H. stal předsedou slezského průmyslového svazu. Svým dělníkům H. poskytoval rozsáhlé sociální výhody, včetně výstavby dělnických domů. V Opavě se věnoval také kulturním aktivitám jako člen kuratoria Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla. Podporoval fotbalový klub TFC (DSV) Opava (s T. Fiedorem) a zaměstnával jeho hráče, kteří přišli z Vídně.
Od 1920 firmu veřejně zastupovala také H. manželka Henrietta Helena, roz. Orensteinová (1877–1924), s níž se H. oženil 1896. Manželé měli syny Hanse (1897–1920), Stephana (1901–1912) a dceru Annu Louisu (* 1908), která po otcově smrti pokračovala v rodinném podnikání, a to až do druhé světové války. 1940 byla firma arizována, 1945 na ni byla uvalena národní správa a poté vtělena do podniku Juta Dvůr Králové. V Opavě dnes H. připomíná rodinná vila, postavená 1906–09 v neobarokním slohu s prvky secese a po 1930 přestavěná L. Bauerem (nyní Jaselská čp. 562; dnes sídlo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského).
L: BL 1, s. 549; Podnikatelé 1, s. 158–159 (s další literaturou); J. Gebauer – P. Šrámek, Náměstí a ulice města Opavy, 1990, s. 174; Slezsko 16, s. 41 až 42; 20 (Supplementum), s. 44–45 (s další literaturou); V. Křenovská, Počátky a rozvoj jutařské výroby na Opavsku od konce 19. do poloviny 20. století, in: Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 34, 2008, č. 2, s. 10–14; J. Vybíral et al., Slavné vily Moravskoslezského kraje, 2008, s. 40; J. Gebauer, J. H. (dostupné z: http://op4u.cz/old/old.opava-city.cz); Prager Tagblatt 6. 11. 1928, s. 14–15.
P: ZA, Opava, fond Opavská továrna na jutu, bratři H.
Tomáš Burda