StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HATSCHEK Josef 24.8.1862-5.11.1928

Josef HATSCHEK
Narození	24.8.1862
Místo narození	Vídeň (Rakousko)
Úmrtí	5.11.1928
Místo úmrtí	Opava
Povolání	33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace	Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 296
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77259

HATSCHEK, Josef, * 24. 8. 1862 Vídeň (Rakousko), † 5. 11. 1928 Opava, textilní podnikatel, politik

Pocházel ze židovské podnikatelské rodiny Aloise H. (1833 až 1906), který se 1863 přestěhoval s rodinou a s bratrem Davidem z Vídně do Opavy, kde bratři založili obchod se smíšeným zbožím a začali podnikat ve výrobě zápalek. Tyto činnosti provozovali až do 1871, kdy zaregistrovali novou firmu Gebrüder Hatschek; předmětem jejího podnikání se stala textilní výroba (přádelna juty a produkce technických tkanin). V osmdesátých letech 19. století prosperující výrobu rozšiřovali a 1884 ji transformovali na akciovou společnost Troppauer Jutefabrik Gebrüder Hatschek, současně přenesli její sídlo do Opavy a ve Vídni ponechali jen filiálku, jejíž činnost 1900 ukončili.

Od 1886 byl zastupováním firmy pověřen Aloisův syn H., od září 1891 do ní vstoupil jako její oficiální společník. 1896 z podniku odstoupil strýc David a nadále ho společně vedli Alois se synem, a to až do 1906, kdy Alois zemřel.

Nadále H. podnikal již sám. Pod jeho vedením dosáhl podnik velkého rozmachu a patřil k největším jutařským závodům v monarchii. Postupně byl jmenován prezidentem jeho správní rady, c. k. komerčním radou, viceprezidentem akciové společnosti Přádelny a tkalcovny lnu ve Vrbně pod Pradědem, správním radou a. s. Union pro jutařský průmysl v Bílsku. 1902 byl přijat do OŽK v Opavě, za niž byl 1911 zvolen do slezského zemského sněmu. Jako místopředseda stavebního komitétu a člen poroty pro výběr projektu se podílel na vybudování nového sídla OŽK podle návrhu architekta Leopolda Bauera (dnes Městský dům kultury Petra Bezruče). Po 1918 a vzniku ČSR se H. stal předsedou slezského průmyslového svazu. Svým dělníkům H. poskytoval rozsáhlé sociální výhody, včetně výstavby dělnických domů. V Opavě se věnoval také kulturním aktivitám jako člen kuratoria Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla. Podporoval fotbalový klub TFC (DSV) Opava (s T. Fiedorem) a zaměstnával jeho hráče, kteří přišli z Vídně.

Od 1920 firmu veřejně zastupovala také H. manželka Henrietta Helena, roz. Orensteinová (1877–1924), s níž se H. oženil 1896. Manželé měli syny Hanse (1897–1920), Stephana (1901–1912) a dceru Annu Louisu (* 1908), která po otcově smrti pokračovala v rodinném podnikání, a to až do druhé světové války. 1940 byla firma arizována, 1945 na ni byla uvalena národní správa a poté vtělena do podniku Juta Dvůr Králové.

V Opavě dnes H. připomíná rodinná vila, postavená 1906–09 v neobarokním slohu s prvky secese a po 1930 přestavěná L. Bauerem (nyní Jaselská čp. 562; dnes sídlo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského).

L: BL 1, s. 549; Podnikatelé 1, s. 158–159 (s další literaturou); J. Gebauer – P. Šrámek, Náměstí a ulice města Opavy, 1990, s. 174; Slezsko 16, s. 41 až 42; 20 (Supplementum), s. 44–45 (s další literaturou); V. Křenovská, Počátky a rozvoj jutařské výroby na Opavsku od konce 19. do poloviny 20. století, in: Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy 34, 2008, č. 2, s. 10–14; J. Vybíral et al., Slavné vily Moravskoslezského kraje, 2008, s. 40; J. Gebauer, J. H. (dostupné z: http://op4u.cz/old/old.opava-city.cz); Prager Tagblatt 6. 11. 1928, s. 14–15.

P: ZA, Opava, fond Opavská továrna na jutu, bratři H.

Tomáš Burda