Biografický slovník
HAUFFEN Adolf 30.11.1863-4.2.1930: Porovnání verzí
(HAUFFEN_Adolf_30.11.1863-2.2.1930) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 30.11.1863 | | datum narození = 30.11.1863 | ||
| − | | místo narození = Lublaň | + | | místo narození = Lublaň (Slovinsko) |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 4.2.1930 |
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
| − | | povolání = 55- Jazykovědec | + | | povolání = 55- Jazykovědec<br />54- Etnograf |
| − | 54- Etnograf | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 300 |
| + | }} | ||
| + | '''HAUFFEN, Adolf''', ''* 30. 11. 1863 Lublaň (Slovinsko), † 4. 2. 1930 Praha, filolog, etnograf, pedagog'' | ||
| − | + | Syn obchodníka Josepha H. a Amalie, roz. Leskowitzové. Studoval dějepis, zeměpis, němčinu a angličtinu ve Vídni, Lipsku | |
| − | + | a Berlíně, doktorátu dosáhl 1886 ve Štýrském Hradci. 1889 se | |
| + | habilitoval na německé univerzitě v Praze, kde se stal 1898 | ||
| + | mimořádným a 1919 řádným profesorem německého jazyka, | ||
| + | literatury a etnografie. Od 1902 byl také docentem německé | ||
| + | techniky. Je považován za jednoho ze zakladatelů sudetoněmeckého národopisu, patřil k aktivním sběratelům zejména | ||
| + | přísloví a lidových písní, pro něž se snažil získat i amatérské | ||
| + | spolupracovníky, mj. venkovské učitele, a sestavil dotazník | ||
| + | pro jejich práci. Na práci navázali H. žáci, Josef Blau, a zejména Gustav Jungbauer. Po vzniku ČSR H. zájem rozšířil i na | ||
| + | Moravu a tzv. Karpatské Němce na Slovensku. Jako předseda | ||
| + | německého výboru se podílel na činnosti Státního ústavu pro | ||
| + | lidovou píseň. Od 1928 krátce vedl nově zřízený etnografický | ||
| + | seminář na Filozofické fakultě Německé univerzity v Praze. | ||
| + | |||
| + | H. se zabýval německým jazykovým ostrůvkem v okolí Gottschee (nyní Kočevje) ve Slovinsku (''Die deutsche Sprachinsel Gotschee'', 1895). Mezi prvními upozornil na unikátní pašijové hry v Hořicích na Šumavě. Jako literární vědec se zaměřil zejména na alsaského literáta 16. století Johanna Fischarta, menší práce věnoval Theodoru Körnerovi či Karlu Egonu Ebertovi. | ||
| + | Publikoval v Deutsche Arbeit a v dalších německých časopisech. | ||
| + | S manželkou (od 1892) Klotildou, roz. Pistlovou, měl tři syny. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Kaspar Scheidt, 1889; Theodor Körner, 1891; Fischarts Werke 1–3, 1891 | ||
| + | až 1895; Beiträge zur deutsch-böhmischen Volkskunde, 1896 (H. redigovaná | ||
| + | ediční řada); Die deutsche Mundartdichtung in Böhmen, 1903; Bibliographie | ||
| + | des deutschen Volksliedes in Böhmen, 1913. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrolog: V. Jirát, in: Národní listy 8. 2. 1930, s. 4; Ilustrirani Slovenec | ||
| + | 16. 3. 1930; OSND 2/2, s. 1044; Kürschners Deutscher Gelehrtenkalender, | ||
| + | Berlin 1926, s. 670; NDB 8, s. 88; BL 1, s. 551; Lidová kultura, s. 67; P. Lozoviuk, Interethnik im Wissenschaftsprozess – Deutschsprachige Volkskunde | ||
| + | in Böhmen und ihre gesellschaftlichen Auswirkungen, Leipzig 2008, passim; | ||
| + | Slovenska biografija (https://www.slovenska-biografija.si/oseba/sbi225890/, stav k 23. 11. 2018). | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/34c82694-f0fb-4108-8a7b-ae73e9380094 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:55- Jazykovědec]] | [[Kategorie:55- Jazykovědec]] | ||
Verze z 15. 3. 2021, 21:14
| Adolf HAUFFEN | |
 | |
| Narození | 30.11.1863 |
|---|---|
| Místo narození | Lublaň (Slovinsko) |
| Úmrtí | 4.2.1930 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
55- Jazykovědec 54- Etnograf |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 300 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46984 |
HAUFFEN, Adolf, * 30. 11. 1863 Lublaň (Slovinsko), † 4. 2. 1930 Praha, filolog, etnograf, pedagog
Syn obchodníka Josepha H. a Amalie, roz. Leskowitzové. Studoval dějepis, zeměpis, němčinu a angličtinu ve Vídni, Lipsku a Berlíně, doktorátu dosáhl 1886 ve Štýrském Hradci. 1889 se habilitoval na německé univerzitě v Praze, kde se stal 1898 mimořádným a 1919 řádným profesorem německého jazyka, literatury a etnografie. Od 1902 byl také docentem německé techniky. Je považován za jednoho ze zakladatelů sudetoněmeckého národopisu, patřil k aktivním sběratelům zejména přísloví a lidových písní, pro něž se snažil získat i amatérské spolupracovníky, mj. venkovské učitele, a sestavil dotazník pro jejich práci. Na práci navázali H. žáci, Josef Blau, a zejména Gustav Jungbauer. Po vzniku ČSR H. zájem rozšířil i na Moravu a tzv. Karpatské Němce na Slovensku. Jako předseda německého výboru se podílel na činnosti Státního ústavu pro lidovou píseň. Od 1928 krátce vedl nově zřízený etnografický seminář na Filozofické fakultě Německé univerzity v Praze.
H. se zabýval německým jazykovým ostrůvkem v okolí Gottschee (nyní Kočevje) ve Slovinsku (Die deutsche Sprachinsel Gotschee, 1895). Mezi prvními upozornil na unikátní pašijové hry v Hořicích na Šumavě. Jako literární vědec se zaměřil zejména na alsaského literáta 16. století Johanna Fischarta, menší práce věnoval Theodoru Körnerovi či Karlu Egonu Ebertovi. Publikoval v Deutsche Arbeit a v dalších německých časopisech. S manželkou (od 1892) Klotildou, roz. Pistlovou, měl tři syny.
D: Kaspar Scheidt, 1889; Theodor Körner, 1891; Fischarts Werke 1–3, 1891 až 1895; Beiträge zur deutsch-böhmischen Volkskunde, 1896 (H. redigovaná ediční řada); Die deutsche Mundartdichtung in Böhmen, 1903; Bibliographie des deutschen Volksliedes in Böhmen, 1913.
L: nekrolog: V. Jirát, in: Národní listy 8. 2. 1930, s. 4; Ilustrirani Slovenec 16. 3. 1930; OSND 2/2, s. 1044; Kürschners Deutscher Gelehrtenkalender, Berlin 1926, s. 670; NDB 8, s. 88; BL 1, s. 551; Lidová kultura, s. 67; P. Lozoviuk, Interethnik im Wissenschaftsprozess – Deutschsprachige Volkskunde in Böhmen und ihre gesellschaftlichen Auswirkungen, Leipzig 2008, passim; Slovenska biografija (https://www.slovenska-biografija.si/oseba/sbi225890/, stav k 23. 11. 2018).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Jiří Martínek
