HAUFT Jindřich 18.8.1931-6.6.1996: Porovnání verzí

Z Personal
m (Martínek přesunul stránku HAUFT Jindřich na HAUFT Jindřich 18.8.1931-6.6.1996 bez založení přesměrování)
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 6.6.1996
 
| datum úmrtí = 6.6.1996
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br /><br/>68- Redaktor nebo žurnalista
<br/>68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jindřich HAUFT
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 300-301
 +
}}
 +
'''HAUFT, Jindřich''', ''* 18. 8. 1931 Sedlejovice-Radostín (u Turnova), † 6. 6. 1996 Praha, odborný spisovatel, editor, překladatel''
  
== Literatura ==
+
Mládí prožil na Mělnicku. 1958–63 působil v Praze jako redaktor ''Zemědělských novin'', poté krátce ve Státním pedagogickém nakladatelství. Od 1963 pracoval jako redaktor měsíčníku Českého geologického úřadu a Slovenského geologického
 +
úřadu ''Geologický průzkum''. Nejprve byl služebně zařazen do
 +
Českého geologického úřadu, od 1971 do Ústředního ústavu
 +
geologického v Praze. Jako redaktor se zasloužil o rozvoj oborů aplikované geologie v českém jazyce (ložisková a inženýrská
 +
geologie, hydrogeologie, užitá geofyzika, environmentální geologie). Byl členem Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů. Do
 +
penze odešel 1992.
 +
 
 +
Uveřejnil patnáct knih a příspěvky v denním tisku a v časopisech. Řadu knih věnoval Podřipsku a Mělnicku a s ním souvisejícímu českému vinařství, redigoval knižnici Mělnicko – Vinice. Práce ''Brevíř o českém víně'' a ''Nový brevíř o víně'' (1973,
 +
1988) se dočkaly velké popularity. Zabýval se literární historií,
 +
jako editor připravil do tisku výbory z básnických děl V. Dyka, K. Tomana, J. Hory, J. Seiferta, O. Zemka ad. Překládal z ruštiny, němčiny a angličtiny. Jako redaktor ''Geologického průzkumu'' sbíral vzpomínky a  vydal soubory humorných příběhů
 +
z geologického a báňského prostředí (''Geologie v nedbalkách'', 1982; ''Akademici v pantoflích'', 1983; ''S geologickým kladívkem šesti kontinenty'', 1985 ad.), které představují zajímavý pramen pro poznání dějin oborů.
 +
 
 +
'''D:''' Mělník v poezii, 1954; Rodný kraj v díle Josefa Hory, 1955; Básník Oldřich
 +
Zemek, 1963; Na permoníkových stezkách, 1990; Geológia z druhej strany, Bratislava 1990; Vinařská kuchařka, 1993.
 +
 
 +
'''L:''' Zpravodaj (Ústřední ústav geologický), 1991, č. 7, s. 3; tamtéž 1992, č. 1, s. 3;
 +
red, Vzpomínka na JUDr. RNDr. Josefa Kožíška a J. H., in: Uhlí Rudy Geologický průzkum 3, 1996, 3. strana obálky; V. Trantina, Velký slovník osobností
 +
vědy a kultury příbramského regionu (1945 až současnost), 2001, s. 86; Z. Kukal, Geologové České geologické služby 1919–2002, 2002, s.  107; M. Sígl,
 +
Kdo byl a je kdo – Mělnicko, Kralupsko, Neratovicko, 2007, s. 127.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP, Praha (osobní fond, 15 kartonů).
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
  
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Verze z 15. 3. 2021, 20:27

Jindřich HAUFT
Narození 18.8.1931
Místo narození Sedlejovice-Radostín (u Turnova)
Úmrtí 6.6.1996
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel

68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 300-301
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=139190

HAUFT, Jindřich, * 18. 8. 1931 Sedlejovice-Radostín (u Turnova), † 6. 6. 1996 Praha, odborný spisovatel, editor, překladatel

Mládí prožil na Mělnicku. 1958–63 působil v Praze jako redaktor Zemědělských novin, poté krátce ve Státním pedagogickém nakladatelství. Od 1963 pracoval jako redaktor měsíčníku Českého geologického úřadu a Slovenského geologického úřadu Geologický průzkum. Nejprve byl služebně zařazen do Českého geologického úřadu, od 1971 do Ústředního ústavu geologického v Praze. Jako redaktor se zasloužil o rozvoj oborů aplikované geologie v českém jazyce (ložisková a inženýrská geologie, hydrogeologie, užitá geofyzika, environmentální geologie). Byl členem Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů. Do penze odešel 1992.

Uveřejnil patnáct knih a příspěvky v denním tisku a v časopisech. Řadu knih věnoval Podřipsku a Mělnicku a s ním souvisejícímu českému vinařství, redigoval knižnici Mělnicko – Vinice. Práce Brevíř o českém víně a Nový brevíř o víně (1973, 1988) se dočkaly velké popularity. Zabýval se literární historií, jako editor připravil do tisku výbory z básnických děl V. Dyka, K. Tomana, J. Hory, J. Seiferta, O. Zemka ad. Překládal z ruštiny, němčiny a angličtiny. Jako redaktor Geologického průzkumu sbíral vzpomínky a vydal soubory humorných příběhů z geologického a báňského prostředí (Geologie v nedbalkách, 1982; Akademici v pantoflích, 1983; S geologickým kladívkem šesti kontinenty, 1985 ad.), které představují zajímavý pramen pro poznání dějin oborů.

D: Mělník v poezii, 1954; Rodný kraj v díle Josefa Hory, 1955; Básník Oldřich Zemek, 1963; Na permoníkových stezkách, 1990; Geológia z druhej strany, Bratislava 1990; Vinařská kuchařka, 1993.

L: Zpravodaj (Ústřední ústav geologický), 1991, č. 7, s. 3; tamtéž 1992, č. 1, s. 3; red, Vzpomínka na JUDr. RNDr. Josefa Kožíška a J. H., in: Uhlí Rudy Geologický průzkum 3, 1996, 3. strana obálky; V. Trantina, Velký slovník osobností vědy a kultury příbramského regionu (1945 až současnost), 2001, s. 86; Z. Kukal, Geologové České geologické služby 1919–2002, 2002, s. 107; M. Sígl, Kdo byl a je kdo – Mělnicko, Kralupsko, Neratovicko, 2007, s. 127.

P: LA PNP, Praha (osobní fond, 15 kartonů).

Pavel Vlašímský