HAUF Miroslav 24.7.1919-15.2.1999: Porovnání verzí

Z Personal
(HAUF_Miroslav_24.7.1919-15.2.1999)
 
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 24.7.1919
 
| datum narození = 24.7.1919
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha-Libeň
 
| datum úmrtí = 15.2.1999
 
| datum úmrtí = 15.2.1999
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 13- Geodet nebo kartograf
 
| povolání = 13- Geodet nebo kartograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Miroslav HAUF
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 299-300
 +
}}
 +
'''HAUF, Miroslav''', ''* 24. 7. 1919 Praha-Libeň, † 15. 2. 1999 Praha, geodet''
 +
 
 +
Vystudoval reálné gymnázium a  Vysokou školu speciálních
 +
nauk ČVUT; studia dokončil až po druhé světové válce
 +
(Ing. 1947). Na škole zůstal jako asistent nižší geodézie u Josefa Ryšavého. Zaměřil se na měření specifického typu objektů,
 +
totiž podzemních prostor (Dr. techn. 1951). Na fakultě vybudoval geodetickou laboratoř. 1961 byl na stáži v Institute Géographique National v Paříži. Po návratu nastoupil na katedru vyšší geodézie Josefa Böhma, kde se habilitoval, 1966 získal
 +
vědeckou hodnost CSc. a  1972 byl jmenován profesorem.
 +
1971–84 vedl katedru vyšší geodézie na ČVUT, přednášel
 +
elektronické metody měření a aplikovanou optiku. Jeho pedagogická činnost byla oceněna stříbrnou Felberovou medailí
 +
ČVUT. Řadu let byl členem redakční rady časopisu ''Geodetický a kartografický obzor'' a národního komitétu Mezinárodní federace zeměměřičů (FIG). Patřil k aktivním sportovcům a sportovním funkcionářům (TJ Meteor Praha, Sokol Libeň). Byl pohřben v Praze v Libni.
 +
 
 +
'''D:''' Gyrotheodolity, 1968; Digitální theodolity se základy automatizace měřických prací, 1969; Základy elektronických metod v geodesii. Návody ke cvičení, 1970; Elektronické theodolity a tacheometry, 1974 (též rusky); Metodický
 +
návod pro usměrňování stran základní vytyčovací sítě metra gyroteodolitem
 +
(s M. Herdou), 1976; Elektronické měření délek 1–3, 1977–1980; Aplikovaná optika, 1981; Geodézie (vedoucí kolektivu), 1982.
 +
 
 +
'''L:''' výroční články: Geodetický a kartografický obzor 25/67, 1979, č. 4, s. 116;
 +
č. 8, s. 205; 30/72, 1984, č. 9, s. 229; 35/77, 1989, č. 7, s. 181; nekrolog, in:
 +
Zeměměřič 8/35, 1999, č. 3.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv ČVUT, Praha, osobní spis.
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:13- Geodet nebo kartograf]]
 
[[Kategorie:13- Geodet nebo kartograf]]
  
 
[[Kategorie:1919]]
 
[[Kategorie:1919]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1999]]
 
[[Kategorie:1999]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 15. 3. 2021, 20:09

Miroslav HAUF
Narození 24.7.1919
Místo narození Praha-Libeň
Úmrtí 15.2.1999
Místo úmrtí Praha
Povolání 13- Geodet nebo kartograf
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 299-300
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53322

HAUF, Miroslav, * 24. 7. 1919 Praha-Libeň, † 15. 2. 1999 Praha, geodet

Vystudoval reálné gymnázium a Vysokou školu speciálních nauk ČVUT; studia dokončil až po druhé světové válce (Ing. 1947). Na škole zůstal jako asistent nižší geodézie u Josefa Ryšavého. Zaměřil se na měření specifického typu objektů, totiž podzemních prostor (Dr. techn. 1951). Na fakultě vybudoval geodetickou laboratoř. 1961 byl na stáži v Institute Géographique National v Paříži. Po návratu nastoupil na katedru vyšší geodézie Josefa Böhma, kde se habilitoval, 1966 získal vědeckou hodnost CSc. a 1972 byl jmenován profesorem. 1971–84 vedl katedru vyšší geodézie na ČVUT, přednášel elektronické metody měření a aplikovanou optiku. Jeho pedagogická činnost byla oceněna stříbrnou Felberovou medailí ČVUT. Řadu let byl členem redakční rady časopisu Geodetický a kartografický obzor a národního komitétu Mezinárodní federace zeměměřičů (FIG). Patřil k aktivním sportovcům a sportovním funkcionářům (TJ Meteor Praha, Sokol Libeň). Byl pohřben v Praze v Libni.

D: Gyrotheodolity, 1968; Digitální theodolity se základy automatizace měřických prací, 1969; Základy elektronických metod v geodesii. Návody ke cvičení, 1970; Elektronické theodolity a tacheometry, 1974 (též rusky); Metodický návod pro usměrňování stran základní vytyčovací sítě metra gyroteodolitem (s M. Herdou), 1976; Elektronické měření délek 1–3, 1977–1980; Aplikovaná optika, 1981; Geodézie (vedoucí kolektivu), 1982.

L: výroční články: Geodetický a kartografický obzor 25/67, 1979, č. 4, s. 116; č. 8, s. 205; 30/72, 1984, č. 9, s. 229; 35/77, 1989, č. 7, s. 181; nekrolog, in: Zeměměřič 8/35, 1999, č. 3.

P: Archiv ČVUT, Praha, osobní spis.

Jiří Martínek