HAUGWITZOVÉ rodina: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = HAUGWITZZOVÉ rodina | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum…“)
 
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = HAUGWITZZOVÉ rodina
+
| jméno = HAUGWITZZOVÉ (rodina)
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| velikost obrázku =  
 
| velikost obrázku =  
Řádka 13: Řádka 13:
 
| bydliště =  
 
| bydliště =  
 
| národnost =  
 
| národnost =  
| jiná jména =  
+
| jiná jména = HAUGVICOVÉ
 
| viz =  
 
| viz =  
 
| znám jako =  
 
| znám jako =  
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, str. 301
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 301
 
}}
 
}}
 +
'''HAUGWITZOVÉ (též HAUGVICOVÉ)''', ''šlechtická rodina''
 +
 +
Rozvětvený hraběcí rod původem z Míšně, jehož početní členové se usadili v Lužici a v Kladsku. Do Čech a na Moravu
 +
přišli z Lužice ve 13. století, později žili také ve Slezsku a Prusku. Ve službách Marie Terezie se prosadil '''Friedrich Wilhelm'''
 +
(1702–1765), který byl synem Jiřího Karla H. (1674–1745),
 +
sasko-polského generála a zemského staršího hlohovského knížectví.
 +
 +
První manželkou Friedricha Wilhelma H. se stala Eleonora Barbora Nosticová († 1736), s níž měl syna Otu Karla (1732
 +
až 1761). Po její smrti se oženil s Terezií Hedvikou z Frankenbergu; manželé zplodili dceru Marii Annu (1744–1789). 1752
 +
zakoupil panství Náměšť nad Oslavou, které po jeho smrti
 +
zdědila neteř druhé manželky Marie Josefa z  Frankenbergu
 +
(1744–1821). Ta se provdala 1766 za zakladatele náměšťské
 +
linie rodu '''Karla Wilhelma I.''' (1736–1791 ?), generála povýšeného 1779 do hraběcího stavu. Z manželství vzešli dva synové: '''Heinrich Wilhelm III.''' (1770–1842), hudebník a textilní
 +
podnikatel, a '''Eugen Wilhelm''' (1777–1867), voják a zemský
 +
komtur Řádu německých rytířů.
 +
 +
'''L:''' Libri citationum et sententiarum seu. Knihy půhonné a  nálezové 2,
 +
V.  Brandl (ed.), 1873, s.  291, č. 1237; OSN 10, s.  959–962; J. Pilnáček,
 +
Staromoravští rodové, Vídeň 1930, s. 389; J. Kotík, Letopisy H., 1997, s. 13,
 +
29, 50–53.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/4395e48c-6e22-418e-81ad-f65c116fe95d Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 +
Vojtěch Szajkó

Aktuální verze z 7. 4. 2021, 14:20

HAUGWITZZOVÉ (rodina)
Jiná jména HAUGVICOVÉ
Povolání 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 301
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=142673

HAUGWITZOVÉ (též HAUGVICOVÉ), šlechtická rodina

Rozvětvený hraběcí rod původem z Míšně, jehož početní členové se usadili v Lužici a v Kladsku. Do Čech a na Moravu přišli z Lužice ve 13. století, později žili také ve Slezsku a Prusku. Ve službách Marie Terezie se prosadil Friedrich Wilhelm (1702–1765), který byl synem Jiřího Karla H. (1674–1745), sasko-polského generála a zemského staršího hlohovského knížectví.

První manželkou Friedricha Wilhelma H. se stala Eleonora Barbora Nosticová († 1736), s níž měl syna Otu Karla (1732 až 1761). Po její smrti se oženil s Terezií Hedvikou z Frankenbergu; manželé zplodili dceru Marii Annu (1744–1789). 1752 zakoupil panství Náměšť nad Oslavou, které po jeho smrti zdědila neteř druhé manželky Marie Josefa z Frankenbergu (1744–1821). Ta se provdala 1766 za zakladatele náměšťské linie rodu Karla Wilhelma I. (1736–1791 ?), generála povýšeného 1779 do hraběcího stavu. Z manželství vzešli dva synové: Heinrich Wilhelm III. (1770–1842), hudebník a textilní podnikatel, a Eugen Wilhelm (1777–1867), voják a zemský komtur Řádu německých rytířů.

L: Libri citationum et sententiarum seu. Knihy půhonné a nálezové 2, V. Brandl (ed.), 1873, s. 291, č. 1237; OSN 10, s. 959–962; J. Pilnáček, Staromoravští rodové, Vídeň 1930, s. 389; J. Kotík, Letopisy H., 1997, s. 13, 29, 50–53.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vojtěch Szajkó