Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HAUGWITZ Friedrich Wilhelm 11.12.1702-30.8.1765

{{Infobox - osoba
| jméno = Friedrich Wilhelm HAUGWITZ
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 11.12.1702
| místo narození = Brauchitschdorf (Polsko)
| datum úmrtí = 30.8.1765 
| místo úmrtí = Miroslavské Knínice
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = Bedřich Vilém  HAUGVIC
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 301-302
}}
'''HAUGWITZ, Friedrich Wilhelm''' ''(též HAUGVIC, Bedřich Vilém), * 11. 12. 1702 Brauchitschdorf (dnes Chróstnik /u Lubinu/, Polsko), † 30. 8. 1765 Miroslavské Knínice (u Moravského Krumlova), politik''

Byl synem Jiřího Karla H. (1674–1745), saského a polského 
generála, zemského staršího hlohovského knížectví, a  Anny 
Heleny H. Po studiích na rytířské akademii ve slezské Lehnici 
a absolutoriu univerzity ve Frankfurtu na Odrou se vystěhoval 
ze Slezska do Rakouska a vstoupil do služeb Marie Terezie. Získal moderní vyšší světské vzdělání, které se lišilo od běžného 
modelu luteránské výchovy, poznal kameralismus a karteziánskou filozofii. 1723 se v rytířské akademii v Nancy seznámil 
s budoucím císařem Františkem Štěpánem Lotrinským a absolvoval tradiční kavalírskou cestu. Za prusko-rakouské války 
stál věrně na straně Marie Terezie, zatímco jeho otec působil 
ve službách pruského krále Fridricha Velikého a  nepříznivě 
posuzoval činnost a  politické postoje svého jediného syna. 
H.  1742 získal Bílsko (nyní Bielsko-Biała, Polsko) a  dosáhl 
jeho povýšení na stavovské panství. 1747 prodal zděděné 
majetky ve Slezsku a 1752 koupil rozlehlé a výnosné panství 
Náměšť nad Oslavou spolu s dalšími menšími statky.

Nejprve byl jmenován prezidentem Královského úřadu v Opavě. Tehdy předložil Marii Terezii zprávu o příčinách neúspěchů 
ve válkách s Pruskem a návrhy na změny ve státní správě, které 
císařovna přijala a pověřila ho jejich realizací. Jako její rádce 
svou reformu úspěšně uskutečnil v rakouském Slezsku, Korutanech a Kraňsku. 1749 byl jmenován prezidentem nově zřízeného Directoria in publicis et cameralibus, které nahradilo Českou i Rakouskou dvorskou kancelář. Úřad v sobě po vzoru Pruska spojoval správu politických a finančních záležitostí 
a vedle něj vznikl ještě Nejvyšší soudní úřad (Oberste Justizstelle). Poté klesl význam dvorských funkcí a ústřední moc se 
soustředila v rukou několika vrcholných představitelů ústřední 
správy (H., Jan Karel Chotek, Václav Antonín Kounic). 1753 
byl H. ustanoven nejvyšším českým a  prvním rakouským 
kancléřem. 1761 direktorium zaniklo a bylo nahrazeno Českou a  rakouskou spojenou dvorskou kanceláří, ale již o  rok 
dříve byl H. jmenován do úřadu ministra vnitra a stal se členem státní rady. V tomto období již ztrácel své postavení, proto se stáhl z veřejného života a jeho místo zaujal Václav Antonín Kounic, který mu připisoval vinu za neúspěch Rakouska 
v sedmileté válce. Hlavní zásadou H. reforem byla důsledná 
centralizace úřadů, oddělení justice od civilní správy a  její 
spojení se správou finanční; zasloužil se také o zřízení stálého 
delegovaného soudu „in causis subditorum“, jehož prostřednictvím se poddaní mohli obracet na panovnici v případě, že 
se svými stížnostmi neuspěli u krajských úřadů.

První manželkou H. se stala Eleonora Barbora Nosticová 
(† 1736), s níž měl syna Otu Karla (1732–1761). Před sňatkem s Eleonorou konvertoval ke katolické víře. Po její smrti se 
oženil s Terezií Hedvikou z Frankenbergu. Spolu měli dceru 
Marii Annu (1744–1789), která byla pravděpodobně tělesně 
postižena a dožila v nadačním ústavu šlechtičen. Náměšťské 
panství zdědila neteř druhé manželky Marie Josefa z Frankenbergu (1744–1821), která se 1766 vdala za zakladatele náměšťské linie rodu Karla Wilhelma I. (1736–1791 ?). H. byl pohřben do rodinné hrobky v kapucínském klášteře v Náměšti 
nad Oslavou. Po zrušení kláštera byly jeho ostatky přeneseny 
do nové rodinné hrobky. K úmrtí kondolovala vdově osobním 
dopisem panovnice Marie Terezie a ocenila H. zásluhy o stát. 
H. socha je součástí pomníku Marie Terezie ve Vídni.

'''L:''' Wurzbach 8, s. 68; RSN 3, s. 670; OSN 10, s. 962; F. Dvorský, Vlastivěda 
moravská. Náměšťský okres, 1908, s. 95–96; E. H., Die Geschichte der Familie von Haugwitz, Leipzig 1910, s. 121–137; A. Čoupková-Hamerníková, 
Rodinný archiv Haugviců Náměšť nad Oslavou (1300) 1447–1945, 1962 
(inventář fondu v MZA v Brně); Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1. Jižní Morava, 1981, s. 170; J. Kotík, Letopisy H., 1997, 
s. 17, 32, 58–61; P. Bělina – J. Kaše – J. P. Kučera, Velké dějiny zemí Koruny 
české 10, 2001, s. 46–48, 176 a 359; D. Ruzicka, Friedrich Wilhelm Graf 
von  H. (1702–1765), Weg, Leistung und Umfeld eines schlesisch-österreichischen Staatsmannes, Frankfurt am Main 2002, passim; I. Cerman, 
Chotkové. Příběh úřednické šlechty, 2008, s. 166–171; Panství Náměšť v proměnách času. Obraz v zrcadle evropských dějin, J. Haugwitz-El Kalak (ed.), 
2013, s. 17–23.

'''P:''' MZA, Brno, fond G 142 Rodinný archiv Haugviců Náměšť nad Oslavou, i. č. 559, nařízení Marie Terezie hraběti Bedřichu Vilémovi (1742–1744), 
i. č. 560, návrhy Bedřicha Viléma (1750, 1759), i. č. 562, zřízení náměšťského 
fideikomisu (1753), i. č. 565, oslavná báseň (b. d.), i. č. 569, testamentární 
dispozice (1761), i. č. 571, korespondence s Marií Terezií (1749), i. č. 572, 
korespondence (1755), i. č. 573, kondolence Marie Terezie vdově (b. d.); fond 
E 67 Sbírka matrik, i. č. 10 736, matrika zemřelých řkt. f. ú. Náměšť nad 
Oslavou (1693–1784), fol. 324. 

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/d2734b1f-c51d-4dc1-93b9-4a0572ccfe43 Bibliografie dějin Českých zemí]

Vladimír Březina

[[Kategorie:41- Prezident nebo člen panov./šlechtického rodu]]
[[Kategorie:C]]

[[Kategorie:1702]]
[[Kategorie:Brauchitschdorf]]
[[Kategorie:1765]]
[[Kategorie:Miroslavské Knínice]]