Biografický slovník
HAUGWITZ Heinrich Wilhelm III. 30.5.1770-19.5.1842: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku HAUGWITZ Heinrich Wilhelm 30.5.1770-19.5.1842 na HAUGWITZ Heinrich Wilhelm III. 30.5.1770-19.5.1842 bez založení přesměrování) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Heinrich Wilhelm III. HAUGWITZ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| velikost obrázku = | | velikost obrázku = | ||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 30.5.1770 | | datum narození = 30.5.1770 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Velký Varadín (nyní Oradea, Rumunsko) |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 19.5.1842 |
| místo úmrtí = Náměšť nad Oslavou | | místo úmrtí = Náměšť nad Oslavou | ||
| příčina úmrtí = | | příčina úmrtí = | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| − | | | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 302-303 |
}} | }} | ||
| + | '''HAUGWITZ, Heinrich Wilhelm III.''' ''(též HAUGVIC, Jindřich Vilém III.), * 30. 5. 1770 Velký Varadín (nyní Oradea, Rumunsko), † 19. 5. 1842 Náměšť nad Oslavou, hudebník, textilní podnikatel'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem Karla Wilhelma I. (1736–1791 ?), generála, který | ||
| + | byl 1779 povýšen do hraběcího stavu, a Marie Josefy z Frankenbergu (1744–1821). Studoval ve Vídni, kde získal hudební průpravu u Franze Kreibicha, ředitele dvorského orchestru a člena kvarteta císaře Josefa II. 1791 nebo 1794 převzal | ||
| + | po otci správu rodinných statků, které zvelebil. Na panství | ||
| + | Náměšť nad Oslavou podporoval rozvoj polního hospodářství, chov koní a zušlechtěných merinových ovcí. Spolupracoval s významným hospodářským odborníkem Leopoldem Trautmannem. 1795 založil v Náměšti v bývalém kapucínském klášteře továrnu na sukno. 1797 přikoupil statek Osová | ||
| + | a zároveň prodal Miroslavské Knínice. 1798 byl přijat do stavu | ||
| + | starobylých panských rodů. | ||
| + | |||
| + | 1794 se oženil se Sofií Friesovou (1768–1835), původem | ||
| + | z protestantské šlechtické rodiny, 1802 se manželé rozvedli. | ||
| + | Měli spolu tři děti: Karla Wilhelma, Sofii Henriettu (* 1798), | ||
| + | provdanou za hraběte Huberta Ludwiga Harnoncourta, | ||
| + | a Henriettu (* 1799), později manželku hraběte Heinricha | ||
| + | Larisch-Mönnicha. | ||
| + | |||
| + | H. byl milovníkem hudby a aktivním hráčem na housle, violoncello, klavír a harfu. Sbíral partitury Georga Friedricha | ||
| + | Händela, přátelil se např. s Antoniem Salierim a překládal | ||
| + | nejen libreta Händelových oratorií z angličtiny do němčiny, | ||
| + | ale i další hudební díla z francouzštiny, italštiny a latiny do | ||
| + | němčiny. Překlady podepisoval pseudonymy Charles Guillaume nebo Ztiwguah. Na zámku Náměšť zřídil ze svých | ||
| + | zaměstnanců a učitelů kapelu, 1830 v ní působily tři desítky | ||
| + | instrumentalistů a dvacet čtyři zpěváků; provozovala zejména | ||
| + | díla G. F. Händla, Ch. W. Glucka, J. Haydna, A. Salieriho | ||
| + | a dalších skladatelů, např. W. A. Mozarta, L. van Beethovena, | ||
| + | K. Bendy a J. Fuxe. H. neváhal vynakládat značné částky na | ||
| + | studium nadaných hudebníků, na nákup nástrojů, hudebnin | ||
| + | a notového materiálu z Vídně, stejně jako na honoráře hostujících umělců. Na přelomu 18. a 19. století spolupracoval s brněnským hudebníkem Gottfriedem (Bohumírem) Riegrem, který se stal kapelníkem náměšťského zámeckého orchestru. | ||
| + | Představení – opery, scénická oratoria, instrumentální koncerty a sborové akademie – se konala na zámku v Náměšti, k produkcím byly využívány také prostory zámečku Schönwald nedaleko Jinošova a hrálo se i pod širým nebem. Vstup na akce | ||
| + | byl volný. V době největšího rozkvětu se hrálo až třikrát týdně, | ||
| + | později pouze o nedělích a svátcích večer. H. zanechal hudební | ||
| + | sbírku čítající čtyři tisíce děl, která je dnes uložena v oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně. Stal se | ||
| + | členem několika učených společností a držitelem Leopoldova | ||
| + | řádu. Byl pohřben do rodinné hrobky v Náměšti. | ||
| + | |||
| + | Hudební život na náměšťském zámku pokračoval i po smrti | ||
| + | H. za jeho syna '''Karla Wilhelma H.''' (* 23. 10. 1797 Náměšť nad Oslavou, † 30. 10. 1874 Náměšť nad Oslavou), který sám | ||
| + | hrál na několik nástrojů a komponoval, později však kapelu | ||
| + | rozpustil a hudební literaturu, kterou sám rozmnožil o dobové | ||
| + | skladby, uchoval v zámecké knihovně. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Wurzbach 8, s. 67; OSN 10, s. 962; F. Dvorský, Vlastivěda moravská. Náměšťský okres, 1908, s. 97; E. Haugwitz, Die Geschichte der Familie von H., Leipzig 1910, s. 178; F. Mainuš, Počátek průmyslové výroby v Náměšti nad | ||
| + | Oslavou, in: Z Kralické tvrze 6, 1972–1973, s. 30–37; HS 1, s. 408; LDM 1, | ||
| + | s. 519–520; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1. Jižní | ||
| + | Morava, 1981, s. 170; J. Kotík, Letopisy H., 1997, s. 33; J. Sehnal – J. Vysloužil, Vlastivěda moravská. Dějiny hudby na Moravě, 2001, s. 126–127, | ||
| + | 134; Myška 1, s. 159; Jakubcová, s. 231–232 (se soupisem další literatury); | ||
| + | M. Buš, Hudba na zámku v Náměšti nad Oslavou, 2016, s. 26–31; http://www.musiklexikon.ac.at (stav k 10. 1. 2019). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZA, Brno, fond G 142 Rodinný archiv Haugviců Náměšť nad Oslavou: i. č. 330, dědické záležitosti (1778–1801), i. č. 581, osobní doklady, | ||
| + | pas do Holandska a Anglie (1792), i. č. 584, spolková činnost (1787–1829), | ||
| + | i. č. 584a–584p, libreta k operám, oratoriím a divadelním hrám, i. č. 586–591, | ||
| + | rodinná korespondence; fond E 67 Sbírka matrik, i. č. 10 737, matrika zemřelých řkt. f. ú. Náměšť nad Oslavou (1786–1863), fol. 216; MZM, Brno, | ||
| + | Oddělení dějin hudby, sign. A–I, č. 67, Náměšť nad Oslavou. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/208a3823-32ba-4183-b27b-abe994e2dfc7 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Vladimír Březina | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| + | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
| + | [[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]] | ||
| + | |||
[[Kategorie:1770]] | [[Kategorie:1770]] | ||
| + | [[Kategorie:Velký Varadín]] | ||
[[Kategorie:1842]] | [[Kategorie:1842]] | ||
| + | [[Kategorie:Náměšť nad Oslavou]] | ||
Aktuální verze z 15. 3. 2021, 21:42
| Heinrich Wilhelm III. HAUGWITZ | |
 | |
| Narození | 30.5.1770 |
|---|---|
| Místo narození | Velký Varadín (nyní Oradea, Rumunsko) |
| Úmrtí | 19.5.1842 |
| Místo úmrtí | Náměšť nad Oslavou |
| Povolání |
77- Hudební skladatel 80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 302-303 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138191 |
HAUGWITZ, Heinrich Wilhelm III. (též HAUGVIC, Jindřich Vilém III.), * 30. 5. 1770 Velký Varadín (nyní Oradea, Rumunsko), † 19. 5. 1842 Náměšť nad Oslavou, hudebník, textilní podnikatel
Byl synem Karla Wilhelma I. (1736–1791 ?), generála, který byl 1779 povýšen do hraběcího stavu, a Marie Josefy z Frankenbergu (1744–1821). Studoval ve Vídni, kde získal hudební průpravu u Franze Kreibicha, ředitele dvorského orchestru a člena kvarteta císaře Josefa II. 1791 nebo 1794 převzal po otci správu rodinných statků, které zvelebil. Na panství Náměšť nad Oslavou podporoval rozvoj polního hospodářství, chov koní a zušlechtěných merinových ovcí. Spolupracoval s významným hospodářským odborníkem Leopoldem Trautmannem. 1795 založil v Náměšti v bývalém kapucínském klášteře továrnu na sukno. 1797 přikoupil statek Osová a zároveň prodal Miroslavské Knínice. 1798 byl přijat do stavu starobylých panských rodů.
1794 se oženil se Sofií Friesovou (1768–1835), původem z protestantské šlechtické rodiny, 1802 se manželé rozvedli. Měli spolu tři děti: Karla Wilhelma, Sofii Henriettu (* 1798), provdanou za hraběte Huberta Ludwiga Harnoncourta, a Henriettu (* 1799), později manželku hraběte Heinricha Larisch-Mönnicha.
H. byl milovníkem hudby a aktivním hráčem na housle, violoncello, klavír a harfu. Sbíral partitury Georga Friedricha Händela, přátelil se např. s Antoniem Salierim a překládal nejen libreta Händelových oratorií z angličtiny do němčiny, ale i další hudební díla z francouzštiny, italštiny a latiny do němčiny. Překlady podepisoval pseudonymy Charles Guillaume nebo Ztiwguah. Na zámku Náměšť zřídil ze svých zaměstnanců a učitelů kapelu, 1830 v ní působily tři desítky instrumentalistů a dvacet čtyři zpěváků; provozovala zejména díla G. F. Händla, Ch. W. Glucka, J. Haydna, A. Salieriho a dalších skladatelů, např. W. A. Mozarta, L. van Beethovena, K. Bendy a J. Fuxe. H. neváhal vynakládat značné částky na studium nadaných hudebníků, na nákup nástrojů, hudebnin a notového materiálu z Vídně, stejně jako na honoráře hostujících umělců. Na přelomu 18. a 19. století spolupracoval s brněnským hudebníkem Gottfriedem (Bohumírem) Riegrem, který se stal kapelníkem náměšťského zámeckého orchestru. Představení – opery, scénická oratoria, instrumentální koncerty a sborové akademie – se konala na zámku v Náměšti, k produkcím byly využívány také prostory zámečku Schönwald nedaleko Jinošova a hrálo se i pod širým nebem. Vstup na akce byl volný. V době největšího rozkvětu se hrálo až třikrát týdně, později pouze o nedělích a svátcích večer. H. zanechal hudební sbírku čítající čtyři tisíce děl, která je dnes uložena v oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně. Stal se členem několika učených společností a držitelem Leopoldova řádu. Byl pohřben do rodinné hrobky v Náměšti.
Hudební život na náměšťském zámku pokračoval i po smrti H. za jeho syna Karla Wilhelma H. (* 23. 10. 1797 Náměšť nad Oslavou, † 30. 10. 1874 Náměšť nad Oslavou), který sám hrál na několik nástrojů a komponoval, později však kapelu rozpustil a hudební literaturu, kterou sám rozmnožil o dobové skladby, uchoval v zámecké knihovně.
L: Wurzbach 8, s. 67; OSN 10, s. 962; F. Dvorský, Vlastivěda moravská. Náměšťský okres, 1908, s. 97; E. Haugwitz, Die Geschichte der Familie von H., Leipzig 1910, s. 178; F. Mainuš, Počátek průmyslové výroby v Náměšti nad Oslavou, in: Z Kralické tvrze 6, 1972–1973, s. 30–37; HS 1, s. 408; LDM 1, s. 519–520; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1. Jižní Morava, 1981, s. 170; J. Kotík, Letopisy H., 1997, s. 33; J. Sehnal – J. Vysloužil, Vlastivěda moravská. Dějiny hudby na Moravě, 2001, s. 126–127, 134; Myška 1, s. 159; Jakubcová, s. 231–232 (se soupisem další literatury); M. Buš, Hudba na zámku v Náměšti nad Oslavou, 2016, s. 26–31; http://www.musiklexikon.ac.at (stav k 10. 1. 2019).
P: MZA, Brno, fond G 142 Rodinný archiv Haugviců Náměšť nad Oslavou: i. č. 330, dědické záležitosti (1778–1801), i. č. 581, osobní doklady, pas do Holandska a Anglie (1792), i. č. 584, spolková činnost (1787–1829), i. č. 584a–584p, libreta k operám, oratoriím a divadelním hrám, i. č. 586–591, rodinná korespondence; fond E 67 Sbírka matrik, i. č. 10 737, matrika zemřelých řkt. f. ú. Náměšť nad Oslavou (1786–1863), fol. 216; MZM, Brno, Oddělení dějin hudby, sign. A–I, č. 67, Náměšť nad Oslavou.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vladimír Březina
