HAUPT von Buchenrode Leopold Alexander 25.3.1827-29.1.1904: Porovnání verzí

Z Personal
(HAUPT_von_Buchenrode_Leopold_Alexander_25.3.1827-29.1.1904)
 
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Brno
 
| místo narození = Brno
 
| datum úmrtí = 29.1.1904
 
| datum úmrtí = 29.1.1904
| místo úmrtí = Zlín
+
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
+
| povolání = 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu<br />20- Finančník nebo pojišťovák<br />43- Významný představitel obecní správy<br />42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
20- Finančník nebo pojišťovák
+
43- Významný představitel obecní správy
+
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Leopold Alexander HAUPT von Buchenrode
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 306-307
 +
}}
 +
'''HAUPT von Buchenrode, Leopold Alexander''', ''* 25. 3. 1827 Brno, † 29. 1. 1904 Brno, průmyslový podnikatel, bankéř, velkostatkář, politik''
 +
 
 +
Syn Franze Leopolda H. (1796–1851) a Theresie, roz. Lettmayerové (1807–1828). Studoval na gymnáziích v Brně a Vídni a poté podnikl studijní cesty do Terstu a italských provincií
 +
monarchie. 1850 převzal lettmayerovské podniky a po otcově
 +
smrti i  hauptovské. Nejprve uzavřel lettmayerovský podnik,
 +
neboť nebyl odborníkem na koželužskou výrobu, a uvolněný
 +
kapitál investoval 1850–74 do bankovního sektoru. Byl činný
 +
v několika finančních společnostech, 1862 založil Moravskou
 +
eskomptní banku, stal se prezidentem Úvěrového spolku pro
 +
živnostníky (Creditverein für Gewerbetreibende), byl členem
 +
vedení brněnské pobočky Rakouské národní banky i Moravsko-slezské vzájemné požární pojišťovny v Brně. 1851 obdržel zemské tovární oprávnění k výrobě lněného a pololněného
 +
zboží. Přímé podnikatelské angažmá však postupně opouštěl ve
 +
prospěch účasti v akciových společnostech. Již 1856 vstoupil
 +
do akciové společnosti vedené Theodorem Bauerem, která se
 +
zabývala cukrovarnickou výrobou. Přes dvacet let působil při
 +
obchodním soudu a od 1858 byl členem OŽK v Brně. Stal se
 +
také akcionářem společnosti Brněnských přádelen česané příze,
 +
které byly založeny 1880 za přispění Gustava Schoellera a vídeňského kapitálu. Na počátku ústavní éry byl místodržitelem
 +
důvěrně vyzván k zakoupení deskového statku, a proto 1860
 +
koupil za čtyři sta sedmdesát tisíc zlatých velkostatek ve Zlíně.
 +
Od té doby dělil svůj zájem mezi Brno a Zlín, kde pobýval přes
 +
léto a věnoval se ovocnářství a chovu dobytka. 1897 rozdělil
 +
velkostatek na dvě poloviny, první připadla dceři Marianně
 +
Henriettě a druhá synovi Stefanu Viktorovi. 1863–81 zasedal
 +
v obecním výboru v Brně, byl zvolen i do městské rady. Věnoval finanční prostředky ve prospěch zchudlých měšťanů, stal se
 +
členem dobročinných, vědeckých a hudebních spolků a působil ve vedení měšťanského střeleckého sboru. Podporoval německé střední a vysoké školství a založil nadaci pro nemocné
 +
žáky německých škol v Brně. Subvencoval i Spolek ku zvelebení chovu koní na Moravě. Na zemském sněmu reprezentoval
 +
nesvěřenský velkostatek (1870–71 a 1871–84). Politicky příslušel k liberálnímu velkostatku; pracoval ve finančním výboru
 +
a 1874 podal návrh na zřízení zemské hypoteční banky. 1875
 +
byl nobilitován s predikátem von Buchenrode a 1901 povýšen
 +
do dědičného stavu svobodných pánů. Příbuzným zanechal
 +
aktiva ve výši třinácti a půl milionu korun.
 +
 
 +
Oženil se 1858 s Annou Antonií (1838–1924), dcerou zemského advokáta Eugena Schlemleina. Z manželství vzešli synové Leopold Anton Eugen (1859–1927), od 1887 adopcí H.-Stummer von Tavarnok und Buchenrode, a Stefan Viktor
 +
Leopold (1869–1954). Díky sňatkům blízkých příbuzných byl
 +
sešvagřen s řadou předních brněnských rodin; jeho nevlastní
 +
sestra Leopoldine (1835–1923) se provdala za Gustava Adolfa
 +
von Schoellera (1830–1912). Dvojím sňatkem byla rodina
 +
H. spjata i se starobrněnským koželužským rodem Weegerů.
 +
 
 +
'''L:''' nekrolog, in: Tagesbote aus Mähren und Schlesien 29. 1. 1904; Heller 4,
 +
s. 51–52; A. Steis, Die Familie H.(-Buchenrode), 1793–1861, in: ZGLM 36,
 +
1934, s. 135–142; BL 1, s. 553; Myška 1, s. 160; L. Fasora, Svobodný občan
 +
ve svobodné obci, 2007, s. 279; týž, Možnosti a limity aristokratizace veřejného vystupování brněnských podnikatelů 1851–1914, in: Šlechtic podnikatelem, podnikatel šlechticem, J. Brňovják – A. Zářický (eds.), 2008, s. 206–218; B. Smutný, Brněnští podnikatelé a jejich podniky, 2012, s. 149; Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, J. Malíř
 +
(ed.), 2012, s. 235–236; S. H.-Buchenrode, My Memories, M.-L. Thuronyi
 +
(ed.), Riga 2013; Almanach českých šlechtických a  rytířských rodů 2020,
 +
2013, s. 189–193.
 +
 
 +
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, sign. 16  872, Brno  – sv. Jakub,
 +
s. 7 (matrika narození); sign. 16 951, Brno – sv. Petr a Pavel (na dómě), s. 235
 +
(matrika sňatků); sign. 17 112, Brno – Křenová, s. 370 (matrika úmrtí).
 +
 
 +
Pavel Cibulka
  
== Literatura ==
 
Podnikatelé, 160;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
 
[[Kategorie:33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu]]
Řádka 25: Řádka 74:
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:1904]]
 
[[Kategorie:1904]]
[[Kategorie:Zlín]]
+
[[Kategorie:Brno]]

Aktuální verze z 17. 3. 2021, 14:25

Leopold Alexander HAUPT von Buchenrode
Narození 25.3.1827
Místo narození Brno
Úmrtí 29.1.1904
Místo úmrtí Brno
Povolání 33- Odborník textilního nebo oděvního průmyslu
20- Finančník nebo pojišťovák
43- Významný představitel obecní správy
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 306-307
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77263

HAUPT von Buchenrode, Leopold Alexander, * 25. 3. 1827 Brno, † 29. 1. 1904 Brno, průmyslový podnikatel, bankéř, velkostatkář, politik

Syn Franze Leopolda H. (1796–1851) a Theresie, roz. Lettmayerové (1807–1828). Studoval na gymnáziích v Brně a Vídni a poté podnikl studijní cesty do Terstu a italských provincií monarchie. 1850 převzal lettmayerovské podniky a po otcově smrti i hauptovské. Nejprve uzavřel lettmayerovský podnik, neboť nebyl odborníkem na koželužskou výrobu, a uvolněný kapitál investoval 1850–74 do bankovního sektoru. Byl činný v několika finančních společnostech, 1862 založil Moravskou eskomptní banku, stal se prezidentem Úvěrového spolku pro živnostníky (Creditverein für Gewerbetreibende), byl členem vedení brněnské pobočky Rakouské národní banky i Moravsko-slezské vzájemné požární pojišťovny v Brně. 1851 obdržel zemské tovární oprávnění k výrobě lněného a pololněného zboží. Přímé podnikatelské angažmá však postupně opouštěl ve prospěch účasti v akciových společnostech. Již 1856 vstoupil do akciové společnosti vedené Theodorem Bauerem, která se zabývala cukrovarnickou výrobou. Přes dvacet let působil při obchodním soudu a od 1858 byl členem OŽK v Brně. Stal se také akcionářem společnosti Brněnských přádelen česané příze, které byly založeny 1880 za přispění Gustava Schoellera a vídeňského kapitálu. Na počátku ústavní éry byl místodržitelem důvěrně vyzván k zakoupení deskového statku, a proto 1860 koupil za čtyři sta sedmdesát tisíc zlatých velkostatek ve Zlíně. Od té doby dělil svůj zájem mezi Brno a Zlín, kde pobýval přes léto a věnoval se ovocnářství a chovu dobytka. 1897 rozdělil velkostatek na dvě poloviny, první připadla dceři Marianně Henriettě a druhá synovi Stefanu Viktorovi. 1863–81 zasedal v obecním výboru v Brně, byl zvolen i do městské rady. Věnoval finanční prostředky ve prospěch zchudlých měšťanů, stal se členem dobročinných, vědeckých a hudebních spolků a působil ve vedení měšťanského střeleckého sboru. Podporoval německé střední a vysoké školství a založil nadaci pro nemocné žáky německých škol v Brně. Subvencoval i Spolek ku zvelebení chovu koní na Moravě. Na zemském sněmu reprezentoval nesvěřenský velkostatek (1870–71 a 1871–84). Politicky příslušel k liberálnímu velkostatku; pracoval ve finančním výboru a 1874 podal návrh na zřízení zemské hypoteční banky. 1875 byl nobilitován s predikátem von Buchenrode a 1901 povýšen do dědičného stavu svobodných pánů. Příbuzným zanechal aktiva ve výši třinácti a půl milionu korun.

Oženil se 1858 s Annou Antonií (1838–1924), dcerou zemského advokáta Eugena Schlemleina. Z manželství vzešli synové Leopold Anton Eugen (1859–1927), od 1887 adopcí H.-Stummer von Tavarnok und Buchenrode, a Stefan Viktor Leopold (1869–1954). Díky sňatkům blízkých příbuzných byl sešvagřen s řadou předních brněnských rodin; jeho nevlastní sestra Leopoldine (1835–1923) se provdala za Gustava Adolfa von Schoellera (1830–1912). Dvojím sňatkem byla rodina H. spjata i se starobrněnským koželužským rodem Weegerů.

L: nekrolog, in: Tagesbote aus Mähren und Schlesien 29. 1. 1904; Heller 4, s. 51–52; A. Steis, Die Familie H.(-Buchenrode), 1793–1861, in: ZGLM 36, 1934, s. 135–142; BL 1, s. 553; Myška 1, s. 160; L. Fasora, Svobodný občan ve svobodné obci, 2007, s. 279; týž, Možnosti a limity aristokratizace veřejného vystupování brněnských podnikatelů 1851–1914, in: Šlechtic podnikatelem, podnikatel šlechticem, J. Brňovják – A. Zářický (eds.), 2008, s. 206–218; B. Smutný, Brněnští podnikatelé a jejich podniky, 2012, s. 149; Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918, J. Malíř (ed.), 2012, s. 235–236; S. H.-Buchenrode, My Memories, M.-L. Thuronyi (ed.), Riga 2013; Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2020, 2013, s. 189–193.

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, sign. 16 872, Brno – sv. Jakub, s. 7 (matrika narození); sign. 16 951, Brno – sv. Petr a Pavel (na dómě), s. 235 (matrika sňatků); sign. 17 112, Brno – Křenová, s. 370 (matrika úmrtí).

Pavel Cibulka