HAUSMANN Václav Vlastimil 2.1.1850-11.4.1903: Porovnání verzí

Z Personal
(HAUSMAN_Václav_Vlastimil_2.1.1850-11.4.1903)
 
m (Holoubková přesunul stránku HAUSMAN Václav Vlastimil 2.1.1850-11.4.1903 na HAUSMANN Václav Vlastimil 2.1.1850-11.4.1903 bez založení přesměrování)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Václav Vlastimil HAUSMAN
+
| jméno = Václav Vlastimil HAUSMANN
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = HAUSMANNVV.jpg
 
| datum narození = 2.1.1850
 
| datum narození = 2.1.1850
| místo narození =  
+
| místo narození = Police nad Metují
 
| datum úmrtí = 11.4.1903
 
| datum úmrtí = 11.4.1903
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Česká Třebová
| povolání = 77- Hudební skladatel
+
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav Vlastimil HAUSMAN
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 315
 +
}}
 +
'''HAUSMANN, Václav Vlastimil''', ''* 2. 1. 1850 Police nad Metují, † 11. 4. 1903 Česká Třebová, hudební skladatel a spisovatel''
 +
 
 +
Syn hudebního skladatele a  ředitele kůru Antonína H.
 +
(1808–1886), u  něhož získal základy hudebního vzdělání. V  dalším studiu ho podporoval též jeho kmotr, historik
 +
W. W. Tomek. H. se vzdělával v Praze na učitelském ústavu
 +
a  na varhanické škole. 1869 začal učit v  České Třebové, ale
 +
již 1871 ze školy odešel a nastoupil jako ředitel kůru a kapelník v Rožnově pod Radhoštěm. Během života vystřídal řadu
 +
působišť, např. Německý (dnes Havlíčkův) Brod (1881–88),
 +
Eger, Karlovac (vojenský kapelník) a od 1890 do konce života
 +
působil jako regenschori v Bílsku ve Slezsku (nyní Bielsko-Biała,
 +
Polsko), kde byl současně kapelníkem Městského divadla.
 +
 
 +
1873  založil a  redigoval v  Bystřici nad Pernštejnem  první
 +
moravský hudební časopis ''Hlasy hudební''; v Havlíčkově Brodě periodika ''Českoslovanský varhaník'' a ''Slovanská hudba''; stal se
 +
tam rovněž zakladatelem Zemského spolku varhaníků. Komponoval církevní skladby (dvě mše, tedeum, pohřební písně),
 +
věnoval se orchestrálním kompozicím (''Paličova dcera'', ''Velebit'',
 +
''Jihoslovan''), operám a operetám, skládal sbory, tance, vojenské
 +
písně a drobné klavírní skladby. Dožil u své dcery E. Z. Rybičkové, byl pohřben v České Třebové.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: edice: Sbírka skladeb církevních; Hlasy ze svatyně; Hebdomas sancta, 1901; Modlitba k Ježíškovi (vánoční hra), 1883; Golgota (kantáta na slova K. V. Raise). Opery a operety: Čtvrtá ratolest; Před myslivnou (na vlastní text),
 +
1870; Rybář Radovid, 1873; Král Beludžistánie Ali Kabul-Kandahar, 1874;
 +
Pan Principál; Ženichové (libreto K. S. Macháček), 1875; Fráter Serafín (na
 +
vlastní text), 1882. Balet: Vesnické povídky. Písně: Sbírka vojenských písní
 +
v armádě rakouské zpívaných, 1900.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s.  545; Pazdírek 1, s.  372; HS 1, s.  410 (se soupisem díla
 +
a  další literaturou); ÖBL 2, s.  222; https://www.musiklexikon.ac.at (stav k 22. 10. 2018).
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
 
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]]
Řádka 16: Řádka 46:
  
 
[[Kategorie:1850]]
 
[[Kategorie:1850]]
 +
[[Kategorie:Police nad Metují]]
 
[[Kategorie:1903]]
 
[[Kategorie:1903]]
 +
[[Kategorie:Česká Třebová]]

Aktuální verze z 18. 3. 2021, 09:12

Václav Vlastimil HAUSMANN
Narození 2.1.1850
Místo narození Police nad Metují
Úmrtí 11.4.1903
Místo úmrtí Česká Třebová
Povolání 77- Hudební skladatel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 315
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47002

HAUSMANN, Václav Vlastimil, * 2. 1. 1850 Police nad Metují, † 11. 4. 1903 Česká Třebová, hudební skladatel a spisovatel

Syn hudebního skladatele a ředitele kůru Antonína H. (1808–1886), u něhož získal základy hudebního vzdělání. V dalším studiu ho podporoval též jeho kmotr, historik W. W. Tomek. H. se vzdělával v Praze na učitelském ústavu a na varhanické škole. 1869 začal učit v České Třebové, ale již 1871 ze školy odešel a nastoupil jako ředitel kůru a kapelník v Rožnově pod Radhoštěm. Během života vystřídal řadu působišť, např. Německý (dnes Havlíčkův) Brod (1881–88), Eger, Karlovac (vojenský kapelník) a od 1890 do konce života působil jako regenschori v Bílsku ve Slezsku (nyní Bielsko-Biała, Polsko), kde byl současně kapelníkem Městského divadla.

1873 založil a redigoval v Bystřici nad Pernštejnem první moravský hudební časopis Hlasy hudební; v Havlíčkově Brodě periodika Českoslovanský varhaník a Slovanská hudba; stal se tam rovněž zakladatelem Zemského spolku varhaníků. Komponoval církevní skladby (dvě mše, tedeum, pohřební písně), věnoval se orchestrálním kompozicím (Paličova dcera, Velebit, Jihoslovan), operám a operetám, skládal sbory, tance, vojenské písně a drobné klavírní skladby. Dožil u své dcery E. Z. Rybičkové, byl pohřben v České Třebové.

D: výběr: edice: Sbírka skladeb církevních; Hlasy ze svatyně; Hebdomas sancta, 1901; Modlitba k Ježíškovi (vánoční hra), 1883; Golgota (kantáta na slova K. V. Raise). Opery a operety: Čtvrtá ratolest; Před myslivnou (na vlastní text), 1870; Rybář Radovid, 1873; Král Beludžistánie Ali Kabul-Kandahar, 1874; Pan Principál; Ženichové (libreto K. S. Macháček), 1875; Fráter Serafín (na vlastní text), 1882. Balet: Vesnické povídky. Písně: Sbírka vojenských písní v armádě rakouské zpívaných, 1900.

L: OSN 28, s. 545; Pazdírek 1, s. 372; HS 1, s. 410 (se soupisem díla a další literaturou); ÖBL 2, s. 222; https://www.musiklexikon.ac.at (stav k 22. 10. 2018).

Marie Makariusová