HAUSMANN Václav Vlastimil 2.1.1850-11.4.1903: Porovnání verzí
(HAUSMAN_Václav_Vlastimil_2.1.1850-11.4.1903) |
m (Holoubková přesunul stránku HAUSMAN Václav Vlastimil 2.1.1850-11.4.1903 na HAUSMANN Václav Vlastimil 2.1.1850-11.4.1903 bez založení přesměrování) |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Václav Vlastimil | + | | jméno = Václav Vlastimil HAUSMANN |
− | | obrázek = | + | | obrázek = HAUSMANNVV.jpg |
| datum narození = 2.1.1850 | | datum narození = 2.1.1850 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Police nad Metují |
| datum úmrtí = 11.4.1903 | | datum úmrtí = 11.4.1903 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Česká Třebová |
− | | povolání = 77- Hudební skladatel | + | | povolání = 77- Hudební skladatel<br />68- Redaktor nebo žurnalista |
− | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 315 |
+ | }} | ||
+ | '''HAUSMANN, Václav Vlastimil''', ''* 2. 1. 1850 Police nad Metují, † 11. 4. 1903 Česká Třebová, hudební skladatel a spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Syn hudebního skladatele a ředitele kůru Antonína H. | ||
+ | (1808–1886), u něhož získal základy hudebního vzdělání. V dalším studiu ho podporoval též jeho kmotr, historik | ||
+ | W. W. Tomek. H. se vzdělával v Praze na učitelském ústavu | ||
+ | a na varhanické škole. 1869 začal učit v České Třebové, ale | ||
+ | již 1871 ze školy odešel a nastoupil jako ředitel kůru a kapelník v Rožnově pod Radhoštěm. Během života vystřídal řadu | ||
+ | působišť, např. Německý (dnes Havlíčkův) Brod (1881–88), | ||
+ | Eger, Karlovac (vojenský kapelník) a od 1890 do konce života | ||
+ | působil jako regenschori v Bílsku ve Slezsku (nyní Bielsko-Biała, | ||
+ | Polsko), kde byl současně kapelníkem Městského divadla. | ||
+ | |||
+ | 1873 založil a redigoval v Bystřici nad Pernštejnem první | ||
+ | moravský hudební časopis ''Hlasy hudební''; v Havlíčkově Brodě periodika ''Českoslovanský varhaník'' a ''Slovanská hudba''; stal se | ||
+ | tam rovněž zakladatelem Zemského spolku varhaníků. Komponoval církevní skladby (dvě mše, tedeum, pohřební písně), | ||
+ | věnoval se orchestrálním kompozicím (''Paličova dcera'', ''Velebit'', | ||
+ | ''Jihoslovan''), operám a operetám, skládal sbory, tance, vojenské | ||
+ | písně a drobné klavírní skladby. Dožil u své dcery E. Z. Rybičkové, byl pohřben v České Třebové. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: edice: Sbírka skladeb církevních; Hlasy ze svatyně; Hebdomas sancta, 1901; Modlitba k Ježíškovi (vánoční hra), 1883; Golgota (kantáta na slova K. V. Raise). Opery a operety: Čtvrtá ratolest; Před myslivnou (na vlastní text), | ||
+ | 1870; Rybář Radovid, 1873; Král Beludžistánie Ali Kabul-Kandahar, 1874; | ||
+ | Pan Principál; Ženichové (libreto K. S. Macháček), 1875; Fráter Serafín (na | ||
+ | vlastní text), 1882. Balet: Vesnické povídky. Písně: Sbírka vojenských písní | ||
+ | v armádě rakouské zpívaných, 1900. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 545; Pazdírek 1, s. 372; HS 1, s. 410 (se soupisem díla | ||
+ | a další literaturou); ÖBL 2, s. 222; https://www.musiklexikon.ac.at (stav k 22. 10. 2018). | ||
+ | |||
+ | Marie Makariusová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | [[Kategorie:77- Hudební skladatel]] | ||
Řádka 16: | Řádka 46: | ||
[[Kategorie:1850]] | [[Kategorie:1850]] | ||
+ | [[Kategorie:Police nad Metují]] | ||
[[Kategorie:1903]] | [[Kategorie:1903]] | ||
+ | [[Kategorie:Česká Třebová]] |
Aktuální verze z 18. 3. 2021, 09:12
Václav Vlastimil HAUSMANN | |
Narození | 2.1.1850 |
---|---|
Místo narození | Police nad Metují |
Úmrtí | 11.4.1903 |
Místo úmrtí | Česká Třebová |
Povolání |
77- Hudební skladatel 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 315 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47002 |
HAUSMANN, Václav Vlastimil, * 2. 1. 1850 Police nad Metují, † 11. 4. 1903 Česká Třebová, hudební skladatel a spisovatel
Syn hudebního skladatele a ředitele kůru Antonína H. (1808–1886), u něhož získal základy hudebního vzdělání. V dalším studiu ho podporoval též jeho kmotr, historik W. W. Tomek. H. se vzdělával v Praze na učitelském ústavu a na varhanické škole. 1869 začal učit v České Třebové, ale již 1871 ze školy odešel a nastoupil jako ředitel kůru a kapelník v Rožnově pod Radhoštěm. Během života vystřídal řadu působišť, např. Německý (dnes Havlíčkův) Brod (1881–88), Eger, Karlovac (vojenský kapelník) a od 1890 do konce života působil jako regenschori v Bílsku ve Slezsku (nyní Bielsko-Biała, Polsko), kde byl současně kapelníkem Městského divadla.
1873 založil a redigoval v Bystřici nad Pernštejnem první moravský hudební časopis Hlasy hudební; v Havlíčkově Brodě periodika Českoslovanský varhaník a Slovanská hudba; stal se tam rovněž zakladatelem Zemského spolku varhaníků. Komponoval církevní skladby (dvě mše, tedeum, pohřební písně), věnoval se orchestrálním kompozicím (Paličova dcera, Velebit, Jihoslovan), operám a operetám, skládal sbory, tance, vojenské písně a drobné klavírní skladby. Dožil u své dcery E. Z. Rybičkové, byl pohřben v České Třebové.
D: výběr: edice: Sbírka skladeb církevních; Hlasy ze svatyně; Hebdomas sancta, 1901; Modlitba k Ježíškovi (vánoční hra), 1883; Golgota (kantáta na slova K. V. Raise). Opery a operety: Čtvrtá ratolest; Před myslivnou (na vlastní text), 1870; Rybář Radovid, 1873; Král Beludžistánie Ali Kabul-Kandahar, 1874; Pan Principál; Ženichové (libreto K. S. Macháček), 1875; Fráter Serafín (na vlastní text), 1882. Balet: Vesnické povídky. Písně: Sbírka vojenských písní v armádě rakouské zpívaných, 1900.
L: OSN 28, s. 545; Pazdírek 1, s. 372; HS 1, s. 410 (se soupisem díla a další literaturou); ÖBL 2, s. 222; https://www.musiklexikon.ac.at (stav k 22. 10. 2018).
Marie Makariusová