Verze z 18. 3. 2021, 09:12, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HAUSMAN Václav Vlastimil 2.1.1850-11.4.1903 na HAUSMANN Václav Vlastimil 2.1.1850-11.4.1903 bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HAUSMANN Václav Vlastimil 2.1.1850-11.4.1903

Z Personal
Václav Vlastimil HAUSMANN
Narození 2.1.1850
Místo narození Police nad Metují
Úmrtí 11.4.1903
Místo úmrtí Česká Třebová
Povolání 77- Hudební skladatel
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 315
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47002

HAUSMANN, Václav Vlastimil, * 2. 1. 1850 Police nad Metují, † 11. 4. 1903 Česká Třebová, hudební skladatel a spisovatel

Syn hudebního skladatele a ředitele kůru Antonína H. (1808–1886), u něhož získal základy hudebního vzdělání. V dalším studiu ho podporoval též jeho kmotr, historik W. W. Tomek. H. se vzdělával v Praze na učitelském ústavu a na varhanické škole. 1869 začal učit v České Třebové, ale již 1871 ze školy odešel a nastoupil jako ředitel kůru a kapelník v Rožnově pod Radhoštěm. Během života vystřídal řadu působišť, např. Německý (dnes Havlíčkův) Brod (1881–88), Eger, Karlovac (vojenský kapelník) a od 1890 do konce života působil jako regenschori v Bílsku ve Slezsku (nyní Bielsko-Biała, Polsko), kde byl současně kapelníkem Městského divadla.

1873 založil a redigoval v Bystřici nad Pernštejnem první moravský hudební časopis Hlasy hudební; v Havlíčkově Brodě periodika Českoslovanský varhaník a Slovanská hudba; stal se tam rovněž zakladatelem Zemského spolku varhaníků. Komponoval církevní skladby (dvě mše, tedeum, pohřební písně), věnoval se orchestrálním kompozicím (Paličova dcera, Velebit, Jihoslovan), operám a operetám, skládal sbory, tance, vojenské písně a drobné klavírní skladby. Dožil u své dcery E. Z. Rybičkové, byl pohřben v České Třebové.

D: výběr: edice: Sbírka skladeb církevních; Hlasy ze svatyně; Hebdomas sancta, 1901; Modlitba k Ježíškovi (vánoční hra), 1883; Golgota (kantáta na slova K. V. Raise). Opery a operety: Čtvrtá ratolest; Před myslivnou (na vlastní text), 1870; Rybář Radovid, 1873; Král Beludžistánie Ali Kabul-Kandahar, 1874; Pan Principál; Ženichové (libreto K. S. Macháček), 1875; Fráter Serafín (na vlastní text), 1882. Balet: Vesnické povídky. Písně: Sbírka vojenských písní v armádě rakouské zpívaných, 1900.

L: OSN 28, s. 545; Pazdírek 1, s. 372; HS 1, s. 410 (se soupisem díla a další literaturou); ÖBL 2, s. 222; https://www.musiklexikon.ac.at (stav k 22. 10. 2018).

Marie Makariusová