HAUSSMANN Jiří 30.10.1898-7.1.1923

Z Personal
Jiří HAUSSMANN
Narození 30.10.1898
Místo narození Praha
Úmrtí 7.1.1923
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 316
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47007

HAUSSMANN, Jiří (též HAUSMANN), * 30. 10. 1898 Praha, † 7. 1. 1923 Praha, spisovatel

Syn Jiřího H. (1868–1935) a Františky, roz. Brabcové. V mládí často pobýval v matčině rodišti Libochovicích. 1917 maturoval na malostranském gymnáziu, narukoval do armády, na frontu se však nedostal. 1918 prodělal španělskou chřipku, jejímiž následky poté trpěl. Absolvoval Právnickou fakultu na UK (JUDr. 1922), během studií praktikoval u malostranského okresního soudu. Onemocněl tuberkulózou, neúspěšně se léčil v sanatoriu Görbersdorf (nyní Sokołowsko, Polsko). Pohřben byl na Olšanských hřbitovech v Praze. Pro podobný osud bývá srovnáván s Jiřím Wolkrem. Krátké povídky a verše uveřejňoval v novinách a časopisech, za života vyšly tragédie s politickými motivy Sketa, soubor satir Zpěvy hanlivé (1919), Divoké povídky (1922) a utopická povídka Velkovýrobna ctnosti (1922), ovlivněná Továrnou na absolutno K. Čapka, ale i knihami Julese Verna. Většina H. prací byla vydána z pozůstalosti s předmluvami O. Fischera (Básně, 1948) či R. Pytlíka. Psal též pro kabaret Červená sedma; některé texty uveřejnil pod pseudonymy (Georges, Georges Jegor nebo Dalmanites – podle trilobita Dalmanites haussmanni). Dílo posmrtně ocenil i F. X. Šalda. H. se zařadil k českým satirikům, podobně jako K. Havlíček Borovský či J. Hašek.

L: OSND 2/2, s. 1047; MSN 3, s. 94; KSN 5, s. 52; J. Mašek, O J. H., in: Rozpravy Aventina 4, 1929, č. 10, s. 98–99; LČL 2/1, s. 98–99 (s bibliografií a literaturou); ČBS, s. 195; B. Svozil, Swiftovský satirik, in: Lidové noviny 29. 12. 1992; I. Adamovič – O. Neff, Slovník české literární fantastiky a science fiction, 1995, s. 82; P. Pešta, Satirik převratu J. H., 1999; Tomeš 1, s. 425.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek