Biografický slovník
HAUSSNER Alfred 4.4.1859-11.10.1928: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku HAUSSNER Alfred 4.4.1859-10.10.1928 na HAUSSNER Alfred 4.4.1859-11.10.1928 bez založení přesměrování) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 4.4.1859 | | datum narození = 4.4.1859 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Nagyszentmiklós (dnes Sânnicolau Mare, Rumunsko) |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 11.10.1928 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 316 |
| + | }} | ||
| + | '''HAUSSNER, Alfred''' (též HAUßNER), * 4. 4. 1859 Nagyszentmiklós (dnes Sânnicolau Mare, Rumunsko), † 11. 10. 1928 Brno, technolog, pedagog | ||
| − | + | Studoval do 1877 na zemské vyšší reálce a poté strojírenský | |
| + | směr na technice ve Štýrském Hradci. 1886–89 pracoval jako | ||
| + | asistent mechanické technologie na německé technice v Praze. | ||
| + | K tomu učil technologické obory na živnostenských pokračovacích školách a praktikoval v přádelnách, papírnách a v akciové strojírně Andritz (Štýrský Hradec). Od září 1889 byl | ||
| + | soukromým docentem mechanické technologie na technice | ||
| + | ve Štýrském Hradci a také adjunktem strojírenství na Báňské akademii v Leobenu, seznámil se s hutními a strojírenskými provozy v jižních Uhrách, Sársku (Německo) a v Lucembursku. 1894 byl jmenován mimořádným profesorem | ||
| + | a 1897 profesorem řádným na německé technice v Brně, kde | ||
| + | zůstal (odmítl jmenování na technice ve Štýrském Hradci). | ||
| + | 1894–1928 vedl ústav mechanické technologie, jenž se 1909 | ||
| + | rozdělil na ústavy dva: mechanické technologie specializující se | ||
| + | na mechanickou technologii kovů, dřeva a kamene a mechanické textilní technologie. Na dvě období byl zvolen rektorem | ||
| + | školy (1903/04, 1910/11) a také děkanem oddělení strojního | ||
| + | a elektrotechnického (1898–1902, 1908–10). Napsal a zveřejnil několik učebnic, spolupracoval na vydání jubilejního | ||
| + | památníku brněnské školy (1924) a publikace ''Handbuch der Technologie'' (Berlin 1905). Byl ženatý a měl syna a dceru. Bydlel v dnešní Traubově ulici č. 6. Byl pohřben v obci Unterach | ||
| + | am Attersee v Horním Rakousku. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Das Hobeln von Metallen, Wien 1892; Die Herstellung und Prüfung | ||
| + | des Papieres, Berlin 1905 (s E. Müllerem); Vorlesungen über mechanische Technologie der Faserstoffe, Spinnerei, Weberei, Papierfabrikation, Leipzig 1907; | ||
| + | Geschichte der Deutschen technischen Hochschule in Brünn 1849–1924, | ||
| + | in: Festschrift der Deutschen technischen Hochschule in Brünn. Zur Feier ihres | ||
| + | fünfundsiebzigjährigen Bestandes im Mai 1924, 1924, s. 5–92. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' R. Weilner, O. ö. Prof. Dr. Dipl.-Ing. A. Haußner, in: HDI – Mitteilungen des Hauptvereines deutscher Ingenieure in der Tschechoslowakischen | ||
| + | Republik 17, 1928, s. 257–258 (s částečnou bibliografií, foto); BL 1, s. 559 | ||
| + | (s částečnou bibliografií a literaturou); O. Franěk, Dějiny České vysoké školy technické v Brně 1, 1969, s. 123; P. Šišma, Učitelé na německé technice | ||
| + | v Brně 1849–1945. Práce z dějin techniky a přírodních věd 2, 2004, s. 81–82, | ||
| + | 104–105. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 17 208, řkt. f. ú. Staré Brno, | ||
| + | matrika zemřelých pro Zemskou nemocnici, sv. 12, s. 266; Archiv města Brna, | ||
| + | sčítání lidu 1900 (http://digiarchiv.brno.cz, stav k 6. 6. 2018). | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný, Pavel Šišma | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 51: | ||
[[Kategorie:1859]] | [[Kategorie:1859]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Nagyszentmiklós]] |
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Aktuální verze z 18. 3. 2021, 09:34
| Alfred HAUSSNER | |
 | |
| Narození | 4.4.1859 |
|---|---|
| Místo narození | Nagyszentmiklós (dnes Sânnicolau Mare, Rumunsko) |
| Úmrtí | 11.10.1928 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 316 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47009 |
HAUSSNER, Alfred (též HAUßNER), * 4. 4. 1859 Nagyszentmiklós (dnes Sânnicolau Mare, Rumunsko), † 11. 10. 1928 Brno, technolog, pedagog
Studoval do 1877 na zemské vyšší reálce a poté strojírenský směr na technice ve Štýrském Hradci. 1886–89 pracoval jako asistent mechanické technologie na německé technice v Praze. K tomu učil technologické obory na živnostenských pokračovacích školách a praktikoval v přádelnách, papírnách a v akciové strojírně Andritz (Štýrský Hradec). Od září 1889 byl soukromým docentem mechanické technologie na technice ve Štýrském Hradci a také adjunktem strojírenství na Báňské akademii v Leobenu, seznámil se s hutními a strojírenskými provozy v jižních Uhrách, Sársku (Německo) a v Lucembursku. 1894 byl jmenován mimořádným profesorem a 1897 profesorem řádným na německé technice v Brně, kde zůstal (odmítl jmenování na technice ve Štýrském Hradci). 1894–1928 vedl ústav mechanické technologie, jenž se 1909 rozdělil na ústavy dva: mechanické technologie specializující se na mechanickou technologii kovů, dřeva a kamene a mechanické textilní technologie. Na dvě období byl zvolen rektorem školy (1903/04, 1910/11) a také děkanem oddělení strojního a elektrotechnického (1898–1902, 1908–10). Napsal a zveřejnil několik učebnic, spolupracoval na vydání jubilejního památníku brněnské školy (1924) a publikace Handbuch der Technologie (Berlin 1905). Byl ženatý a měl syna a dceru. Bydlel v dnešní Traubově ulici č. 6. Byl pohřben v obci Unterach am Attersee v Horním Rakousku.
D: výběr: Das Hobeln von Metallen, Wien 1892; Die Herstellung und Prüfung des Papieres, Berlin 1905 (s E. Müllerem); Vorlesungen über mechanische Technologie der Faserstoffe, Spinnerei, Weberei, Papierfabrikation, Leipzig 1907; Geschichte der Deutschen technischen Hochschule in Brünn 1849–1924, in: Festschrift der Deutschen technischen Hochschule in Brünn. Zur Feier ihres fünfundsiebzigjährigen Bestandes im Mai 1924, 1924, s. 5–92.
L: R. Weilner, O. ö. Prof. Dr. Dipl.-Ing. A. Haußner, in: HDI – Mitteilungen des Hauptvereines deutscher Ingenieure in der Tschechoslowakischen Republik 17, 1928, s. 257–258 (s částečnou bibliografií, foto); BL 1, s. 559 (s částečnou bibliografií a literaturou); O. Franěk, Dějiny České vysoké školy technické v Brně 1, 1969, s. 123; P. Šišma, Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Práce z dějin techniky a přírodních věd 2, 2004, s. 81–82, 104–105.
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 17 208, řkt. f. ú. Staré Brno, matrika zemřelých pro Zemskou nemocnici, sv. 12, s. 266; Archiv města Brna, sčítání lidu 1900 (http://digiarchiv.brno.cz, stav k 6. 6. 2018).
Gustav Novotný, Pavel Šišma
