Verze z 18. 3. 2021, 09:34, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku HAUSSNER Alfred 4.4.1859-10.10.1928 na HAUSSNER Alfred 4.4.1859-11.10.1928 bez založení přesměrování)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

HAUSSNER Alfred 4.4.1859-11.10.1928

Z Personal
Alfred HAUSSNER
Narození 4.4.1859
Místo narození Nagyszentmiklós (dnes Sânnicolau Mare, Rumunsko)
Úmrtí 11.10.1928
Místo úmrtí Brno
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Citace Biografický slovník českých zemí 22, Praha 2019, s. 316
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47009

HAUSSNER, Alfred (též HAUßNER), * 4. 4. 1859 Nagyszentmiklós (dnes Sânnicolau Mare, Rumunsko), † 11. 10. 1928 Brno, technolog, pedagog

Studoval do 1877 na zemské vyšší reálce a poté strojírenský směr na technice ve Štýrském Hradci. 1886–89 pracoval jako asistent mechanické technologie na německé technice v Praze. K tomu učil technologické obory na živnostenských pokračovacích školách a praktikoval v přádelnách, papírnách a v akciové strojírně Andritz (Štýrský Hradec). Od září 1889 byl soukromým docentem mechanické technologie na technice ve Štýrském Hradci a také adjunktem strojírenství na Báňské akademii v Leobenu, seznámil se s hutními a strojírenskými provozy v jižních Uhrách, Sársku (Německo) a v Lucembursku. 1894 byl jmenován mimořádným profesorem a 1897 profesorem řádným na německé technice v Brně, kde zůstal (odmítl jmenování na technice ve Štýrském Hradci). 1894–1928 vedl ústav mechanické technologie, jenž se 1909 rozdělil na ústavy dva: mechanické technologie specializující se na mechanickou technologii kovů, dřeva a kamene a mechanické textilní technologie. Na dvě období byl zvolen rektorem školy (1903/04, 1910/11) a také děkanem oddělení strojního a elektrotechnického (1898–1902, 1908–10). Napsal a zveřejnil několik učebnic, spolupracoval na vydání jubilejního památníku brněnské školy (1924) a publikace Handbuch der Technologie (Berlin 1905). Byl ženatý a měl syna a dceru. Bydlel v dnešní Traubově ulici č. 6. Byl pohřben v obci Unterach am Attersee v Horním Rakousku.

D: výběr: Das Hobeln von Metallen, Wien 1892; Die Herstellung und Prüfung des Papieres, Berlin 1905 (s E. Müllerem); Vorlesungen über mechanische Technologie der Faserstoffe, Spinnerei, Weberei, Papierfabrikation, Leipzig 1907; Geschichte der Deutschen technischen Hochschule in Brünn 1849–1924, in: Festschrift der Deutschen technischen Hochschule in Brünn. Zur Feier ihres fünfundsiebzigjährigen Bestandes im Mai 1924, 1924, s. 5–92.

L: R. Weilner, O. ö. Prof. Dr. Dipl.-Ing. A. Haußner, in: HDI – Mitteilungen des Hauptvereines deutscher Ingenieure in der Tschechoslowakischen Republik 17, 1928, s. 257–258 (s částečnou bibliografií, foto); BL 1, s. 559 (s částečnou bibliografií a literaturou); O. Franěk, Dějiny České vysoké školy technické v Brně 1, 1969, s. 123; P. Šišma, Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Práce z dějin techniky a přírodních věd 2, 2004, s. 81–82, 104–105.

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 17 208, řkt. f. ú. Staré Brno, matrika zemřelých pro Zemskou nemocnici, sv. 12, s. 266; Archiv města Brna, sčítání lidu 1900 (http://digiarchiv.brno.cz, stav k 6. 6. 2018).

Gustav Novotný, Pavel Šišma