HAVELKA Bedřich 17.7.1907-17.2.1990: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 17.7.1907
 
| datum narození = 17.7.1907
| místo narození = Protivanov, o. Prostějov
+
| místo narození = Protivanov (u Prostějova)
 
| datum úmrtí = 17.2.1990
 
| datum úmrtí = 17.2.1990
 
| místo úmrtí = Přerov
 
| místo úmrtí = Přerov
 
| povolání = 2- Fyzik<br />61- Pedagog
 
| povolání = 2- Fyzik<br />61- Pedagog
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 326
 
}}
 
}}
 +
'''HAVELKA, Bedřich''', ''* 17. 7. 1907 Protivanov (u Prostějova), † 17. 2. 1990 Přerov, fyzik, pedagog''
 +
 +
Středoškolské vzdělání ukončil maturitou na reálném gymnáziu v  Boskovicích, vysokoškolské studium matematiky a  fyziky absolvoval 1932 na Přírodovědecké fakultě MU v Brně
 +
(RNDr. 1935). Nastoupil do nově založené továrny Optikotechna (od 1945 Meopta) v Přerově. V ní pracoval až do 1952
 +
ve funkci vedoucího výpočtového oddělení a oddělení optické
 +
konstrukce. Po ustavení ČSAV (1952) byl pověřen založením
 +
a vedením (1953–63) akademické Laboratoře optiky v Praze.
 +
Byl aktivním členem a  funkcionářem několika československých i  zahraničních vědeckých organizací: předseda Československého národního komitétu pro optiku (od 1957), člen
 +
Mezinárodní unie čisté a  užité optiky (1958–62), předseda
 +
ústředního výboru fyzikální olympiády (1959–69), člen stálého výboru Interkamery (od 1963), viceprezident International
 +
Commission of Optics. Působil ve fyzikálním kolegiu ČSAV,
 +
v redakčních radách časopisů ''Optica Acta, Zentralblatt für Mathematik'' aj. Jako pedagog učil na univerzitách v Brně a Olomouci a na Vysokém učení technickém v Brně, kde přednášel
 +
od 1947 teoretickou fyziku a vedl postgraduální výchovu ve
 +
specializaci optika a jemná mechanika. V polovině padesátých
 +
let byl jmenován vysokoškolským profesorem a  jako jeden
 +
z prvních československých vědců obhájil vědeckou hodnost
 +
doktor fyzikálně-matematických věd.
 +
 +
Největší ohlas ve vědecké komunitě měly jeho práce o teorii
 +
optického zobrazení. Napsal řadu monografií, vysokoškolských učebnic a několik set vědeckých a odborných prací, převážně z optiky a magnetismu.
 +
 +
'''D:''' výběr: Elektřina a magnetismus (s J. Fukou), 1952 (a další vyd.); Geometrická optika 1–2, 1955, 1956; Spektrální analysa I – Konstrukce spektrálních
 +
přístrojů (s E. Keprtem a M. Hansou), 1957; Elektromagnetické pole (s J. Fukou), 1958; Fotonová optika a elektronový obal atomu (s týmž), 1961; Fyzika atomového jádra (s týmž), 1965; Teorie elektromagnetického pole, 1965;
 +
Zobrazení na podkladě paprskové optiky, 1966; Zobrazení z hlediska vlnové
 +
optiky, 1966; Metodika výpočtu optických soustav, 1968; Základní kurs fyziky I–IV, 1974–1975.
 +
 +
'''L:''' Tomeš 1, s. 429; V. Malíšek – M. Miler, K šedesátinám prof. B. H., in:
 +
Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 12, 1967, s. 166–167; V. Malíšek,
 +
Za profesorem B. H., in: tamtéž 35, 1990, s. 349.
 +
 +
Ivo Kraus
  
== Literatura ==
 
PMFA 12(1967), č. 3, 166; MFVŠ 8 (1977/8), 76; PMFA 22 (1977), 231; DVT 31, 1998, 157; Tomeš I, 429; Učenci očima kolegů..., 2007, s. 181-190
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:2- Fyzik]]
 
[[Kategorie:2- Fyzik]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 +
 
[[Kategorie:1907]]
 
[[Kategorie:1907]]
 
[[Kategorie:Protivanov]]
 
[[Kategorie:Protivanov]]
 
[[Kategorie:1990]]
 
[[Kategorie:1990]]
 
[[Kategorie:Přerov]]
 
[[Kategorie:Přerov]]

Verze z 18. 2. 2022, 18:22

Bedřich HAVELKA
Narození 17.7.1907
Místo narození Protivanov (u Prostějova)
Úmrtí 17.2.1990
Místo úmrtí Přerov
Povolání 2- Fyzik
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 326
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48598

HAVELKA, Bedřich, * 17. 7. 1907 Protivanov (u Prostějova), † 17. 2. 1990 Přerov, fyzik, pedagog

Středoškolské vzdělání ukončil maturitou na reálném gymnáziu v Boskovicích, vysokoškolské studium matematiky a fyziky absolvoval 1932 na Přírodovědecké fakultě MU v Brně (RNDr. 1935). Nastoupil do nově založené továrny Optikotechna (od 1945 Meopta) v Přerově. V ní pracoval až do 1952 ve funkci vedoucího výpočtového oddělení a oddělení optické konstrukce. Po ustavení ČSAV (1952) byl pověřen založením a vedením (1953–63) akademické Laboratoře optiky v Praze. Byl aktivním členem a funkcionářem několika československých i zahraničních vědeckých organizací: předseda Československého národního komitétu pro optiku (od 1957), člen Mezinárodní unie čisté a užité optiky (1958–62), předseda ústředního výboru fyzikální olympiády (1959–69), člen stálého výboru Interkamery (od 1963), viceprezident International Commission of Optics. Působil ve fyzikálním kolegiu ČSAV, v redakčních radách časopisů Optica Acta, Zentralblatt für Mathematik aj. Jako pedagog učil na univerzitách v Brně a Olomouci a na Vysokém učení technickém v Brně, kde přednášel od 1947 teoretickou fyziku a vedl postgraduální výchovu ve specializaci optika a jemná mechanika. V polovině padesátých let byl jmenován vysokoškolským profesorem a jako jeden z prvních československých vědců obhájil vědeckou hodnost doktor fyzikálně-matematických věd.

Největší ohlas ve vědecké komunitě měly jeho práce o teorii optického zobrazení. Napsal řadu monografií, vysokoškolských učebnic a několik set vědeckých a odborných prací, převážně z optiky a magnetismu.

D: výběr: Elektřina a magnetismus (s J. Fukou), 1952 (a další vyd.); Geometrická optika 1–2, 1955, 1956; Spektrální analysa I – Konstrukce spektrálních přístrojů (s E. Keprtem a M. Hansou), 1957; Elektromagnetické pole (s J. Fukou), 1958; Fotonová optika a elektronový obal atomu (s týmž), 1961; Fyzika atomového jádra (s týmž), 1965; Teorie elektromagnetického pole, 1965; Zobrazení na podkladě paprskové optiky, 1966; Zobrazení z hlediska vlnové optiky, 1966; Metodika výpočtu optických soustav, 1968; Základní kurs fyziky I–IV, 1974–1975.

L: Tomeš 1, s. 429; V. Malíšek – M. Miler, K šedesátinám prof. B. H., in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 12, 1967, s. 166–167; V. Malíšek, Za profesorem B. H., in: tamtéž 35, 1990, s. 349.

Ivo Kraus