HAVELKA Bedřich 17.7.1907-17.2.1990: Porovnání verzí
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 17.7.1907 | | datum narození = 17.7.1907 | ||
− | | místo narození = Protivanov | + | | místo narození = Protivanov (u Prostějova) |
| datum úmrtí = 17.2.1990 | | datum úmrtí = 17.2.1990 | ||
| místo úmrtí = Přerov | | místo úmrtí = Přerov | ||
| povolání = 2- Fyzik<br />61- Pedagog | | povolání = 2- Fyzik<br />61- Pedagog | ||
− | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 326 | ||
}} | }} | ||
+ | '''HAVELKA, Bedřich''', ''* 17. 7. 1907 Protivanov (u Prostějova), † 17. 2. 1990 Přerov, fyzik, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Středoškolské vzdělání ukončil maturitou na reálném gymnáziu v Boskovicích, vysokoškolské studium matematiky a fyziky absolvoval 1932 na Přírodovědecké fakultě MU v Brně | ||
+ | (RNDr. 1935). Nastoupil do nově založené továrny Optikotechna (od 1945 Meopta) v Přerově. V ní pracoval až do 1952 | ||
+ | ve funkci vedoucího výpočtového oddělení a oddělení optické | ||
+ | konstrukce. Po ustavení ČSAV (1952) byl pověřen založením | ||
+ | a vedením (1953–63) akademické Laboratoře optiky v Praze. | ||
+ | Byl aktivním členem a funkcionářem několika československých i zahraničních vědeckých organizací: předseda Československého národního komitétu pro optiku (od 1957), člen | ||
+ | Mezinárodní unie čisté a užité optiky (1958–62), předseda | ||
+ | ústředního výboru fyzikální olympiády (1959–69), člen stálého výboru Interkamery (od 1963), viceprezident International | ||
+ | Commission of Optics. Působil ve fyzikálním kolegiu ČSAV, | ||
+ | v redakčních radách časopisů ''Optica Acta, Zentralblatt für Mathematik'' aj. Jako pedagog učil na univerzitách v Brně a Olomouci a na Vysokém učení technickém v Brně, kde přednášel | ||
+ | od 1947 teoretickou fyziku a vedl postgraduální výchovu ve | ||
+ | specializaci optika a jemná mechanika. V polovině padesátých | ||
+ | let byl jmenován vysokoškolským profesorem a jako jeden | ||
+ | z prvních československých vědců obhájil vědeckou hodnost | ||
+ | doktor fyzikálně-matematických věd. | ||
+ | |||
+ | Největší ohlas ve vědecké komunitě měly jeho práce o teorii | ||
+ | optického zobrazení. Napsal řadu monografií, vysokoškolských učebnic a několik set vědeckých a odborných prací, převážně z optiky a magnetismu. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Elektřina a magnetismus (s J. Fukou), 1952 (a další vyd.); Geometrická optika 1–2, 1955, 1956; Spektrální analysa I – Konstrukce spektrálních | ||
+ | přístrojů (s E. Keprtem a M. Hansou), 1957; Elektromagnetické pole (s J. Fukou), 1958; Fotonová optika a elektronový obal atomu (s týmž), 1961; Fyzika atomového jádra (s týmž), 1965; Teorie elektromagnetického pole, 1965; | ||
+ | Zobrazení na podkladě paprskové optiky, 1966; Zobrazení z hlediska vlnové | ||
+ | optiky, 1966; Metodika výpočtu optických soustav, 1968; Základní kurs fyziky I–IV, 1974–1975. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Tomeš 1, s. 429; V. Malíšek – M. Miler, K šedesátinám prof. B. H., in: | ||
+ | Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 12, 1967, s. 166–167; V. Malíšek, | ||
+ | Za profesorem B. H., in: tamtéž 35, 1990, s. 349. | ||
+ | |||
+ | Ivo Kraus | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:2- Fyzik]] | [[Kategorie:2- Fyzik]] | ||
[[Kategorie:61- Pedagog]] | [[Kategorie:61- Pedagog]] | ||
+ | |||
[[Kategorie:1907]] | [[Kategorie:1907]] | ||
[[Kategorie:Protivanov]] | [[Kategorie:Protivanov]] | ||
[[Kategorie:1990]] | [[Kategorie:1990]] | ||
[[Kategorie:Přerov]] | [[Kategorie:Přerov]] |
Verze z 18. 2. 2022, 18:22
Bedřich HAVELKA | |
Narození | 17.7.1907 |
---|---|
Místo narození | Protivanov (u Prostějova) |
Úmrtí | 17.2.1990 |
Místo úmrtí | Přerov |
Povolání |
2- Fyzik 61- Pedagog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 326 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48598 |
HAVELKA, Bedřich, * 17. 7. 1907 Protivanov (u Prostějova), † 17. 2. 1990 Přerov, fyzik, pedagog
Středoškolské vzdělání ukončil maturitou na reálném gymnáziu v Boskovicích, vysokoškolské studium matematiky a fyziky absolvoval 1932 na Přírodovědecké fakultě MU v Brně (RNDr. 1935). Nastoupil do nově založené továrny Optikotechna (od 1945 Meopta) v Přerově. V ní pracoval až do 1952 ve funkci vedoucího výpočtového oddělení a oddělení optické konstrukce. Po ustavení ČSAV (1952) byl pověřen založením a vedením (1953–63) akademické Laboratoře optiky v Praze. Byl aktivním členem a funkcionářem několika československých i zahraničních vědeckých organizací: předseda Československého národního komitétu pro optiku (od 1957), člen Mezinárodní unie čisté a užité optiky (1958–62), předseda ústředního výboru fyzikální olympiády (1959–69), člen stálého výboru Interkamery (od 1963), viceprezident International Commission of Optics. Působil ve fyzikálním kolegiu ČSAV, v redakčních radách časopisů Optica Acta, Zentralblatt für Mathematik aj. Jako pedagog učil na univerzitách v Brně a Olomouci a na Vysokém učení technickém v Brně, kde přednášel od 1947 teoretickou fyziku a vedl postgraduální výchovu ve specializaci optika a jemná mechanika. V polovině padesátých let byl jmenován vysokoškolským profesorem a jako jeden z prvních československých vědců obhájil vědeckou hodnost doktor fyzikálně-matematických věd.
Největší ohlas ve vědecké komunitě měly jeho práce o teorii optického zobrazení. Napsal řadu monografií, vysokoškolských učebnic a několik set vědeckých a odborných prací, převážně z optiky a magnetismu.
D: výběr: Elektřina a magnetismus (s J. Fukou), 1952 (a další vyd.); Geometrická optika 1–2, 1955, 1956; Spektrální analysa I – Konstrukce spektrálních přístrojů (s E. Keprtem a M. Hansou), 1957; Elektromagnetické pole (s J. Fukou), 1958; Fotonová optika a elektronový obal atomu (s týmž), 1961; Fyzika atomového jádra (s týmž), 1965; Teorie elektromagnetického pole, 1965; Zobrazení na podkladě paprskové optiky, 1966; Zobrazení z hlediska vlnové optiky, 1966; Metodika výpočtu optických soustav, 1968; Základní kurs fyziky I–IV, 1974–1975.
L: Tomeš 1, s. 429; V. Malíšek – M. Miler, K šedesátinám prof. B. H., in: Pokroky matematiky, fyziky a astronomie 12, 1967, s. 166–167; V. Malíšek, Za profesorem B. H., in: tamtéž 35, 1990, s. 349.
Ivo Kraus