Biografický slovník
HAVELKA Emanuel 8.3.1873-3.3.1956: Porovnání verzí
(HAVELKA_Emanuel_8.3.1873-3.3.1956) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.3.1873 | | datum narození = 8.3.1873 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Libštát (u Semil) |
| datum úmrtí = 3.3.1956 | | datum úmrtí = 3.3.1956 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| − | | povolání = 61- Pedagog | + | | povolání = 61- Pedagog<br />63- Spisovatel<br />65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| − | 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 326 |
| + | }} | ||
| + | '''HAVELKA, Emanuel''', * 8. 3. 1873 Libštát (u Semil), † 3. 3. 1956 Brno, literární historik, spisovatel, pedagog | ||
| + | |||
| + | Syn náboženského spisovatele, evangelického kazatele a později vikáře Emanuela H. (1838–1921). Studoval dva roky na | ||
| + | gymnáziu v Jičíně, přešel do třetí třídy měšťanky v Lomnici | ||
| + | nad Popelkou, rok navštěvoval střední školu v tehdy pruském | ||
| + | Alt Tschau (dnes Stare Żabno, Polsko), další rok se učil v knihkupectví v Kolíně. Poté byl přijat do druhého ročníku evangelického učitelského ústavu v Čáslavi. Od 1892 učil v Deštné (u Boskovic), od 1894 ve Valteřicích (u Jilemnice). 1898 přišel | ||
| + | do Klobouk u Brna, kde působil do 1919 na národní, později | ||
| + | měšťanské škole jako odborný učitel a ředitel. 1919 se stal ředitelem chlapecké měšťanské školy v Hodoníně, na níž působil | ||
| + | až do odchodu do důchodu (1934), podobně jako ve funkci | ||
| + | školního inspektora pro tehdejší kyjovský a krátce i hodonínský okres. Současně si doplnil vzdělání: na reálném gymnáziu | ||
| + | v Brně složil maturitu a 1926–31 studoval jako mimořádný | ||
| + | posluchač na Filozofické fakultě MU (1931 PhDr., spis ''Husitské katechismy cvičebnicemi náboženskými a literárními''). | ||
| + | |||
| + | Během působení v Kloboukách se věnoval spolkové činnosti, např. inicioval založení Sokola. Pod jeho vedením učitelé | ||
| + | z Kyjovska shromáždili podklady, sestavili a vydali vlastivědného průvodce ''Naše Slovácko''. Přátelil se s Aloisem a Vilémem | ||
| + | Mrštíkovými, s pedagogem a sběratelem lidových písní Hynkem Bímem nebo se spisovatelem a pozdějším politikem Janem Herbenem. 1906 se oženil s Libuší Odstrčilovou, jejíž věno oba hmotně zabezpečilo, manželství bylo bezdětné. Libuše zemřela 1916, další manželství už H. neuzavřel. | ||
| + | |||
| + | H. zveřejňoval drobnější pedagogické úvahy a črty v ''Dědictví Komenského'' a ''Pedagogických rozhledech'', kromě obou časopisů redigoval publikaci | ||
| + | ''Na našem Slovácku''. ''Vlastivědný sborník Kyjovska-Ždánska pro školy a rodiny'' a knižnici Úlehlova | ||
| + | knihovna. Dále vydal několik obsáhlejších samostatných prací, mj. o pokrokovém učiteli Josefu Úlehlovi, nadřízeném na | ||
| + | škole v Kloboukách a pedagogickém vzoru, o české reformaci | ||
| + | nebo o některých dílech Viléma Mrštíka. Vlastní prózy z konce třicátých let, beletrizované vzpomínky na dětství na otcově | ||
| + | faře a na těžký život obyvatel v jejím okolí, doplnil na počátku | ||
| + | čtyřicátých let dvěma sbírkami lyrických a satirických veršů. | ||
| + | H. pozůstalost, která obsahuje mj. rukopisy děl o Karlu starším ze Žerotína a jednotě bratrské, o Petru Bezručovi, Janu | ||
| + | Blahoslavovi a J. A. Komenském nebo vlastní paměti, byla | ||
| + | uložena v Masarykově muzeu v Hodoníně. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Volná škola, 1907; Protestantské školství v Čechách a na Moravě, 1910; | ||
| + | Josef Úlehla. Život a dílo, 1912; Svobodná škola laická a mravní výchova | ||
| + | nekonfesijní, 1919; Masaryk, hlasatel pravdy a vítěz spravedlnosti, 1920; Ze | ||
| + | života konkordátního učitele, 1921; Úlehla. Zpomínky a úvahy k jeho sedmdesátinám, 1922; Úlehlovo životní dílo. Rozbor filosofický a pedagogický, | ||
| + | 1925; Hus autorem základního katechismu husitského, 1932; O pedagogických a školských reformách Josefa Úlehly. Podle jeho filosofie a jeho prakse, | ||
| + | 1933; Husitské katechismy, 1938; Světlo na horách. Ze života pastýře chudých, 1939; Za slunce i dešťů, 1941; Jak jsme rozšiřovali s Mrštíkem Diváckou | ||
| + | jednotřídku, in: Lidové noviny 20. 7. 1942, s. 3; Z rodinné kroniky bratří | ||
| + | Mrštíků, in: tamtéž 16. 11. 1942, s. 3; Pohádka máje a její Helenka, in: tamtéž 17. 1. 1943, s. 4; Jasno nad Pohádkou máje, in: tamtéž 1. 5. 1943, s. 4; | ||
| + | Vilém Mrštík chtěl být malířem, in: tamtéž 28. 11. 1943, s. 5; Sešly se Helenky Pohádky máje, 1944 (rozhlasové pásmo); I princezny mají děti. O Vilému | ||
| + | Mrštíkovi a jeho Pohádce máje, 1947; S T. G. Masarykem. Rozmluvy o náboženství, filosofii a školství 1, 1993. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSND 2/2, s. 1049; A. Páč, Dr. E. H. (Stručný nástin jeho života a díla.), | ||
| + | in: VVM 11, 1956, s. 184–187; LČL 2/1, s. 100–101 (se soupisem díla a literatury); Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v České | ||
| + | republice, J. Hanzalová (ed.), 1997, s. 174; https://encyklopedie.brna.cz (stav | ||
| + | k 20. 9. 2019). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Masarykovo muzeum v Hodoníně, osobní fond. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/7f9f752a-bcc4-482f-b8c1-1135c3924764 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Lenka Kudělková | ||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 21: | Řádka 67: | ||
[[Kategorie:1873]] | [[Kategorie:1873]] | ||
| + | [[Kategorie:Libštát]] | ||
[[Kategorie:1956]] | [[Kategorie:1956]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 18. 2. 2022, 18:32
| Emanuel HAVELKA | |
 | |
| Narození | 8.3.1873 |
|---|---|
| Místo narození | Libštát (u Semil) |
| Úmrtí | 3.3.1956 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
61- Pedagog 63- Spisovatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 326 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47023 |
HAVELKA, Emanuel, * 8. 3. 1873 Libštát (u Semil), † 3. 3. 1956 Brno, literární historik, spisovatel, pedagog
Syn náboženského spisovatele, evangelického kazatele a později vikáře Emanuela H. (1838–1921). Studoval dva roky na gymnáziu v Jičíně, přešel do třetí třídy měšťanky v Lomnici nad Popelkou, rok navštěvoval střední školu v tehdy pruském Alt Tschau (dnes Stare Żabno, Polsko), další rok se učil v knihkupectví v Kolíně. Poté byl přijat do druhého ročníku evangelického učitelského ústavu v Čáslavi. Od 1892 učil v Deštné (u Boskovic), od 1894 ve Valteřicích (u Jilemnice). 1898 přišel do Klobouk u Brna, kde působil do 1919 na národní, později měšťanské škole jako odborný učitel a ředitel. 1919 se stal ředitelem chlapecké měšťanské školy v Hodoníně, na níž působil až do odchodu do důchodu (1934), podobně jako ve funkci školního inspektora pro tehdejší kyjovský a krátce i hodonínský okres. Současně si doplnil vzdělání: na reálném gymnáziu v Brně složil maturitu a 1926–31 studoval jako mimořádný posluchač na Filozofické fakultě MU (1931 PhDr., spis Husitské katechismy cvičebnicemi náboženskými a literárními).
Během působení v Kloboukách se věnoval spolkové činnosti, např. inicioval založení Sokola. Pod jeho vedením učitelé z Kyjovska shromáždili podklady, sestavili a vydali vlastivědného průvodce Naše Slovácko. Přátelil se s Aloisem a Vilémem Mrštíkovými, s pedagogem a sběratelem lidových písní Hynkem Bímem nebo se spisovatelem a pozdějším politikem Janem Herbenem. 1906 se oženil s Libuší Odstrčilovou, jejíž věno oba hmotně zabezpečilo, manželství bylo bezdětné. Libuše zemřela 1916, další manželství už H. neuzavřel.
H. zveřejňoval drobnější pedagogické úvahy a črty v Dědictví Komenského a Pedagogických rozhledech, kromě obou časopisů redigoval publikaci Na našem Slovácku. Vlastivědný sborník Kyjovska-Ždánska pro školy a rodiny a knižnici Úlehlova knihovna. Dále vydal několik obsáhlejších samostatných prací, mj. o pokrokovém učiteli Josefu Úlehlovi, nadřízeném na škole v Kloboukách a pedagogickém vzoru, o české reformaci nebo o některých dílech Viléma Mrštíka. Vlastní prózy z konce třicátých let, beletrizované vzpomínky na dětství na otcově faře a na těžký život obyvatel v jejím okolí, doplnil na počátku čtyřicátých let dvěma sbírkami lyrických a satirických veršů. H. pozůstalost, která obsahuje mj. rukopisy děl o Karlu starším ze Žerotína a jednotě bratrské, o Petru Bezručovi, Janu Blahoslavovi a J. A. Komenském nebo vlastní paměti, byla uložena v Masarykově muzeu v Hodoníně.
D: Volná škola, 1907; Protestantské školství v Čechách a na Moravě, 1910; Josef Úlehla. Život a dílo, 1912; Svobodná škola laická a mravní výchova nekonfesijní, 1919; Masaryk, hlasatel pravdy a vítěz spravedlnosti, 1920; Ze života konkordátního učitele, 1921; Úlehla. Zpomínky a úvahy k jeho sedmdesátinám, 1922; Úlehlovo životní dílo. Rozbor filosofický a pedagogický, 1925; Hus autorem základního katechismu husitského, 1932; O pedagogických a školských reformách Josefa Úlehly. Podle jeho filosofie a jeho prakse, 1933; Husitské katechismy, 1938; Světlo na horách. Ze života pastýře chudých, 1939; Za slunce i dešťů, 1941; Jak jsme rozšiřovali s Mrštíkem Diváckou jednotřídku, in: Lidové noviny 20. 7. 1942, s. 3; Z rodinné kroniky bratří Mrštíků, in: tamtéž 16. 11. 1942, s. 3; Pohádka máje a její Helenka, in: tamtéž 17. 1. 1943, s. 4; Jasno nad Pohádkou máje, in: tamtéž 1. 5. 1943, s. 4; Vilém Mrštík chtěl být malířem, in: tamtéž 28. 11. 1943, s. 5; Sešly se Helenky Pohádky máje, 1944 (rozhlasové pásmo); I princezny mají děti. O Vilému Mrštíkovi a jeho Pohádce máje, 1947; S T. G. Masarykem. Rozmluvy o náboženství, filosofii a školství 1, 1993.
L: OSND 2/2, s. 1049; A. Páč, Dr. E. H. (Stručný nástin jeho života a díla.), in: VVM 11, 1956, s. 184–187; LČL 2/1, s. 100–101 (se soupisem díla a literatury); Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v České republice, J. Hanzalová (ed.), 1997, s. 174; https://encyklopedie.brna.cz (stav k 20. 9. 2019).
P: Masarykovo muzeum v Hodoníně, osobní fond.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Lenka Kudělková
