HAVELKA Jaroslav 31.3.1922-14.8.1997: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Jaroslav HAVELKA
 
| jméno = Jaroslav HAVELKA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Havelka Jaroslav portret.jpg
 
| datum narození = 31.3.1922
 
| datum narození = 31.3.1922
 
| místo narození = Silůvky (u Brna)
 
| místo narození = Silůvky (u Brna)

Aktuální verze z 17. 5. 2022, 12:26

Jaroslav HAVELKA
Narození 31.3.1922
Místo narození Silůvky (u Brna)
Úmrtí 14.8.1997
Místo úmrtí London (Kanada)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 328-329
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47028

HAVELKA, Jaroslav, * 31. 3. 1922 Silůvky (u Brna), † 14. 8. 1997 London (Kanada), psycholog, pedagog, spisovatel

Byl synem železničáře, matka pocházela z rodu písmáků Havlátů, překladatelů Kralické bible. Prožil několik let v Nedvědici (u Bystřice nad Pernštejnem), kde otec pracoval jako výpravčí. Gymnázium navštěvoval ve Znojmě a v Tišnově, kde 1941 maturoval. Za německé okupace byl po krátkém studiu na brněnské konzervatoři nasazen do válečného průmyslu ve Vídni a v Kuřimi (u Brna). Po druhé světové válce studoval filozofii, psychologii a dějiny umění na Filozofické fakultě MU v Brně, získal 1946 roční státní italské stipendium na milánské univerzitě (Università Cattolica del Sacro Cuore). Do Milána se vrátil, studia 1949 ukončil doktorátem z filozofie a psychologie. V červnu 1951 se odstěhoval do Kanady, kde nejdříve pracoval jako dělník ve společnosti Canadair a potom vystudoval neuropsychologii na McGill University v Montrealu (závěrečná práce On the Motivation of the Rat in Problem-solving /O motivaci krysy při řešení problému/, 1954). Působil jako výzkumný asistent v oboru experimentální psychologie. Souběžně krátce učil slovanské literatury na Université de Montréal, od 1956 přednášel jako profesor psychologie na University of Western Ontario v Londonu, od 1969 na tamní King’s College. 1974 obdržel cenu za vynikající pedagogickou činnost od organizace Ontario Confederation of University Faculty Associations. 1987 byl jmenován emeritním profesorem. Pohřben je na Mount Pleasant Cemetery v Londonu.

Patřil mezi elitu světové psychologie. Kromě neuropsychologie se specializoval na experimentální a abnormální psychologii osobnosti, na teorie lidského vědomí a tvořivé inteligence (mj. spis The Nature of the Creative Process in Art, The Hague 1968 /Podstata tvůrčího procesu v umění/), srovnávací psychologii literatury či náboženské orientální vědomí (zvl. hinduismus a buddhismus). V odborné literatuře byl znám jako autor knih Reflections and Preoccupations (Úvahy a starosti, London /Kanada/ 1981), Variations (London /Kanada/ 1988) ad. Kromě činnosti uznávaného vysokoškolského učitele se věnoval krásné literatuře a malování.

Zveřejnil česky sbírku veršů Bratři (Řím 1956), novelu Pelyněk (Lund 1957, která byla oceněna uznáním v rámci literární soutěže Křesťanské akademie a České kulturní rady v exilu) a soubor krátkých próz Breviář podivování (Curych 1979). Jeho literární výraz byl svérázný, moderně prostý, tvořil často zvukomalebné záznamy, slovní mozaiky a slovesné hologramy na hranici srozumitelnosti, s pomocí neotřelých metafor přemýšlel o štěstí, bolesti, smutku, přátelství či zlu. Soubor třiceti poetických esejů Tesknice a zvukomalby (1997, s H. ilustracemi a předmluvou J. Svobody) poprvé publikoval v ČR. Štětcem skicoval idealizované barevné krajiny svého dětství. Spolupracoval s Českým a slovenským sdružením v Kanadě. Vlast navštívil po listopadu 1989 pouze dvakrát, 1991 přednášel v Praze na UK a 1997 v Brně a Tišnově. Po jeho smrti byl zřízen program pro talentované studenty psychologie (J. H. Scholarship) a také zvláštní cena (Dr. J. H. Memorial Award).

L: Slovník českých spisovatelů, Toronto 1982, s. 136; SČF, s. 163–164; V. A. Debnár, Život sám není problémem, in: Literární noviny 11. 12. 2006, s. 10 (se soupisem díla); M. Písková, Exulant J. H., in: Práce z dějin vědy 21, 2009, s. 197–200.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslava Novotná