Biografický slovník
HAVELKA Josef Ignác 18.11.1716-?1787
| Josef Ignác HAVELKA | |
 | |
| Narození | 18.11.1716 |
|---|---|
| Místo narození | Ústí nad Orlicí |
| Úmrtí | 1787 (?1788) |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 332 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=140908 |
HAVELKA, Josef Ignác, * 18. 11. 1716 Ústí nad Orlicí, † 1787 (? 1788) Brno, malíř
Syn Martina Antonína a Anny Kateřiny H. O jeho životě je známo málo, nezjištěno zůstalo H. malířské školení (zčásti se proto mění soupis děl, některá byla nově přiřazena jiným autorům). Tvorba byla ovlivněna příkladem umělců vyškolených okolo 1750 na Akademii výtvarných umění ve Vídni, jimiž byli Paul Troger, Franz Anton Maulbertsch a Johann Wenzel Bergl. H. se od nich lišil sklonem k dramatické narativnosti. Byl 1756 poprvé zmíněn v souvislosti s druhým sňatkem v Brně, kde už patrně několik let působil a kde získal první velkou zakázku, výzdobu kláštera a kostela minoritů. Do tohoto dochovaného a početného souboru, vznikajícího zřejmě v delším časovém úseku, patřil např. cyklus výjevů z Nového zákona na chodbách kláštera, portréty řádových svatých a blahoslavených, a především série pláten velkých rozměrů s dramaticky pojatými biblickými a pašijovými náměty nad Svatými schody v Loretě (Kristus klesá pod křížem, Ukřižování a Mojžíš vyvyšující měděného hada na pravé stěně u paty schodů). Některé další malby z bohaté výzdoby kláštera a dříve pokládané za H. díla byly připsány jiným umělcům (např. Jan Jablonský). H. zároveň pracoval v menších městech na sever a západ od Brna, kde vyzdobil farní kostely. Často se jednalo o rozsáhlé celky, např. hlavní oltářní obraz v Bohdalově se vyznačoval redukcí barevnosti, která se omezila na kontrast zemité hnědé a stříbřitých tónů, objevil se i jiný typický prvek – rozevlátá splývající draperie nebo vzdouvající se mračna s hlavičkami putti. Na začátku šedesátých let ho zaměstnali brněnští františkáni jako štafíře architektury hlavního oltáře, jako štafíř a pozlacovač pracoval ve farním kostele sv. Mikuláše ve Znojmě, jako malíř v kostele a konventu ve slezských Głubczycích. Dále maloval plátna pro paulány ve Vranově (u Brna), augustiniány v Jevíčku, kapucíny ve Vyškově a znovu pro farní kostely (Domašov, Sloup /u Blanska/, Veselí nad Moravou, Dačice).
D: hlavní oltářní obraz Narození Panny Marie, farní kostel Narození Panny Marie, Jimramov, 1755; soubor oltářních obrazů Umučení sv. Vavřince, Sv. Jáchym v chrámu, Ukřižovaný Kristus, Apoteóza sv. Jana Nepomuckého, Sv. Apolena, farní kostel sv. Vavřince, Bohdalov (u Žďáru nad Sázavou), 1759; hlavní oltářní obraz Apoteóza sv. Bernardina Sienského a bl. Jiljí z Laurenzany, klášterní kostel františkánů, Sv. Josef, Sv. Anna, Sv. Petr z Alcantary, konvent kláštera františkánů, Głubczyce, Polsko, 1761; obraz Sv. Petr z Alcantary, dnes Arcibiskupství olomoucké; obraz Sv. Petr z Alcantary a Sv. Tekla, poutní kostel Narození Panny Marie, Vranov (u Brna); obraz Sv. Markéta z Cortony, Milostný obraz Piety, původně klášterní kostel kapucínů Panny Marie Andělské, Vyškov, dnes farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Šlapanice (u Brna); hlavní oltářní obraz Martyrium sv. Vavřince, farní kostel sv. Vavřince, Domašov (u Brna); oltářní obraz Křest sv. Augustina, klášterní kostel augustiniánů Nanebevzetí Panny Marie, Jevíčko, 1766; křížová cesta, poutní kostel Panny Marie Bolestné, Sloup, 1766; hlavní oltářní obraz Apoteóza sv. Bartoloměje, farní kostel sv. Bartoloměje, Veselí nad Moravou, 1766; křížová cesta, původně klášterní kostel kapucínů Panny Marie Andělské, Vyškov, dnes farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Šlapanice (u Brna), 1775; obrazy Sv. Antonín Veliký, Sv. Pavel Poustevník, Prorok Eliáš a vdova ze Sarepty, Mojžíš nechávající vytrysknout ze skály pramen vody, farní kostel sv. Vavřince, Dačice.
L: Toman 1, s. 305; J. Hakl, Brněnský rokokový malíř J. I. H., 1959 (diplomová práce, FF MU, Brno); V. Kratinová, Malířství 18. století na Moravě ze sbírek Moravské galerie (katalog výstavy), 1968, s. 35–36; I. Krsek, Náčrt dějin moravského malířství 18. století, in: SPFFBU, F 13, 1969, s. 89; týž, Malířství 2. poloviny 18. století na Moravě, in: tamtéž, F 25, 1981, s. 22–23; V. Kratinová, Barok na Moravě. Malířské a sochařské návrhy z moravských sbírek (katalog výstavy), 1986, s. 13–15; DČVU 2/2, s. 807; I. Krsek – Z. Kudělka – M. Stehlík – J. Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, 1996, s. 143, 543, 548; V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1670–1790 (katalog výstavy), J. Kroupa (ed.), 2003, s. 244, 351–352; V. Jičínská, J. I. H. (1716–1788), 2006 (magisterská diplomová práce, FF UP, Olomouc); Z. Nováková, Malířská výzdoba farního kostela sv. Vavřince v Bohdalově, 2006 (bakalářská diplomová práce, FF MU, Brno); NEČVUD, s. 269; P. Arijčuk, J. I. H. v uměleckém prostředí Brna na sklonku baroka, in: Bulletin Moravské galerie v Brně 68, 2012, s. 120–133.
Lenka Kudělková
Podobenství o boháči a chudém lazarovi (Moravská galerie)
