HAVELKA Roman 30.4.1877-20.6.1950: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Roman HAVELKA
 
| jméno = Roman HAVELKA
| obrázek = HAVELKAR.jpg
+
| obrázek = Havelka Roman portret.jpg
 
| datum narození = 30.4.1877
 
| datum narození = 30.4.1877
 
| místo narození = Jemnice
 
| místo narození = Jemnice
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Znojmo
 
| místo úmrtí = Znojmo
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 334
 
}}
 
}}
 +
'''HAVELKA, Roman''', ''* 30. 4. 1877 Jemnice, † 20. 6. 1950 Znojmo, malíř, grafik, ilustrátor''
 +
 +
Syn z početné rodiny síťaře. 1885 se rodina přestěhovala do
 +
Jihlavy, kde si na německé měšťanské škole H. výtvarného
 +
talentu všiml učitel J. Hakler. 1892–95 H. studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Krescence
 +
Lišky, Jiřího Stibrala, Stanislava Suchardy a Felixe Jeneweina.
 +
Pokračoval v Mařákově krajinářské speciálce na AVU, kterou
 +
ukončil 1901 u  prof. Rudolfa  Ottenfelda. Poprvé vystavoval 1900 tři obrazy na jarní členské výstavě Jednoty umělců
 +
výtvarných v  Rudolfinu a  bylo mu uděleno Hlávkovo stipendium na pobyt v  Itálii. Odtud podnikl studijní cestu
 +
do Bosny. 1901 v  Sarajevu přispěl ilustracemi do časopisu
 +
Nada. 1902 si pronajal ateliér v Mnichově a zpracovával náměty z cest (''Hroby padlých u Solferina'', ''Římský most v Mostaru'', ''Kozluk'' ad., patnáct leptů s italskými motivy). Do Itálie (Neapol, Ischia, Ancona) a do Bosny a Hercegoviny (Ilidža,
 +
Jablanica, Mostar, s malířem Josefem Štolovským) a Dalmácie (Dubrovník) se několikrát vrátil, 1904 navštívil italské
 +
Dolomity, 1909 Hamburk a Berlín. 1914 se oženil s Martou
 +
Měšťanovou, dcerou lékárníka z Třebíče, manželé měli jedinou dceru. Za první světové války narukoval a bojoval v Rumunsku, Tyrolsku, Haliči a na Ukrajině. Byl raněn a léčil se
 +
v Brně, poté se vrátil na frontu.
 +
 +
Přes časté pobyty v  zahraničí zůstalo hlavní inspirací pro
 +
H.  tvorbu Podyjí, zejména Bítovsko. Do regionu jezdil od
 +
1893 pravidelně, později si tam zařídil ateliér a namaloval na
 +
tři tisíce obrazů. 1904 uspořádal na Bítově krajinářský kurz.
 +
Několikrát se zúčastnil tzv. malířských plenérů, např. v Buchlovicích (1928), na Horní Bečvě (1929) nebo ve Sněžném
 +
(1930). Po smrti Adolfa Liebschera ilustroval 14. svazek díla
 +
Augusta Sedláčka ''Hrady, zámky a tvrze království Českého'' (Litoměřicko a Žatecko, 1923).
 +
 +
V Hodoníně 1907 spoluzakládal Sdružení výtvarných umělců
 +
moravských (SVUM), jež 1923–40 vedl a až do konce života
 +
byl jeho čestným předsedou. Stal se členem Jednoty umělců
 +
výtvarných (JUV) v Praze a Sdružení výtvarných umělců jihozápadní Moravy ve Znojmě. Pravidelně se účastnil výstav
 +
těchto sdružení v Praze a na Moravě. Vystavoval též v zahraničí, mj. v Mnichově, Augsburgu, Berlíně, Londýně a Vídni. Na
 +
rodném domě byla 1957 osazena H. pamětní deska od sochaře
 +
Josefa Kapinuse z Jaroměřic nad Rokytnou, dnes je zničena.
 +
H. dílo je zastoupeno ve sbírkách NG v Praze, Moravské galerie v Brně, Galerie výtvarného umění v Hodoníně a Muzea
 +
umění v Olomouci.
 +
 +
'''D:''' obrazy, výběr: Tůň, Jabloň, Skály, 1896; Z Bítova, Mostar, 1902; Sarajevo,
 +
1903; Cesta v lese, Podzimní krajina, Hardegg, 1905; Sarajevo, 1907; Lesní cesta, 1908; Přeháňky, Zima, 1910; V zimě na Želetavce, Zimní krajina,
 +
Ze starého Bítova, 1911; Na louce, 1912; Z Podyjí, 1913; Zimní partie z parku, 1919; Brána na Cornštýně, 1920; Podzimní krajina, 1923; Podzim v Podyjí, 1924; Ráno v  Podyjí, Usínající les, 1927; Podyjské stráně, Podzim,
 +
Z rána, 1928.
 +
 +
'''L:''' ČsB 1, nestr.; Toman 1, s. 306; NEČVU 1, s. 247–248; SČSVU 3, s. 95–96;
 +
J. Uhlíř, R. H. – malíř Podyjí 1877–1950, 2004; https://cs.isabart.org/person/18514 (stav k 19. 11. 2019, se soupisem výstav);
 +
https://cs.wikipedia.org/wiki/Roman_Havelka (stav k 23. 9. 2019); https://www.knihovnazn.cz/referaty/osobnosti-regionu/1504-havelka-roman-1877-1950.html (stav k 23. 9. 2019).
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/158c0b0c-bfbe-466c-bd72-b75f3e83cf97 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 +
Lenka Kudělková
  
== Literatura ==
 
  
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 20: Řádka 65:
 
[[Kategorie:1950]]
 
[[Kategorie:1950]]
 
[[Kategorie:Znojmo]]
 
[[Kategorie:Znojmo]]
 +
 +
<gallery>
 +
Havelka Roman Krajina od Jihlavy.jpg|Krajina od Jihlavy, 1904
 +
Havelka Roman Bubenec.jpg|Bubeneč, 1923
 +
</gallery>

Aktuální verze z 17. 5. 2022, 14:06

Roman HAVELKA
Narození 30.4.1877
Místo narození Jemnice
Úmrtí 20.6.1950
Místo úmrtí Znojmo
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 334
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47031

HAVELKA, Roman, * 30. 4. 1877 Jemnice, † 20. 6. 1950 Znojmo, malíř, grafik, ilustrátor

Syn z početné rodiny síťaře. 1885 se rodina přestěhovala do Jihlavy, kde si na německé měšťanské škole H. výtvarného talentu všiml učitel J. Hakler. 1892–95 H. studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Krescence Lišky, Jiřího Stibrala, Stanislava Suchardy a Felixe Jeneweina. Pokračoval v Mařákově krajinářské speciálce na AVU, kterou ukončil 1901 u prof. Rudolfa Ottenfelda. Poprvé vystavoval 1900 tři obrazy na jarní členské výstavě Jednoty umělců výtvarných v Rudolfinu a bylo mu uděleno Hlávkovo stipendium na pobyt v Itálii. Odtud podnikl studijní cestu do Bosny. 1901 v Sarajevu přispěl ilustracemi do časopisu Nada. 1902 si pronajal ateliér v Mnichově a zpracovával náměty z cest (Hroby padlých u Solferina, Římský most v Mostaru, Kozluk ad., patnáct leptů s italskými motivy). Do Itálie (Neapol, Ischia, Ancona) a do Bosny a Hercegoviny (Ilidža, Jablanica, Mostar, s malířem Josefem Štolovským) a Dalmácie (Dubrovník) se několikrát vrátil, 1904 navštívil italské Dolomity, 1909 Hamburk a Berlín. 1914 se oženil s Martou Měšťanovou, dcerou lékárníka z Třebíče, manželé měli jedinou dceru. Za první světové války narukoval a bojoval v Rumunsku, Tyrolsku, Haliči a na Ukrajině. Byl raněn a léčil se v Brně, poté se vrátil na frontu.

Přes časté pobyty v zahraničí zůstalo hlavní inspirací pro H. tvorbu Podyjí, zejména Bítovsko. Do regionu jezdil od 1893 pravidelně, později si tam zařídil ateliér a namaloval na tři tisíce obrazů. 1904 uspořádal na Bítově krajinářský kurz. Několikrát se zúčastnil tzv. malířských plenérů, např. v Buchlovicích (1928), na Horní Bečvě (1929) nebo ve Sněžném (1930). Po smrti Adolfa Liebschera ilustroval 14. svazek díla Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze království Českého (Litoměřicko a Žatecko, 1923).

V Hodoníně 1907 spoluzakládal Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM), jež 1923–40 vedl a až do konce života byl jeho čestným předsedou. Stal se členem Jednoty umělců výtvarných (JUV) v Praze a Sdružení výtvarných umělců jihozápadní Moravy ve Znojmě. Pravidelně se účastnil výstav těchto sdružení v Praze a na Moravě. Vystavoval též v zahraničí, mj. v Mnichově, Augsburgu, Berlíně, Londýně a Vídni. Na rodném domě byla 1957 osazena H. pamětní deska od sochaře Josefa Kapinuse z Jaroměřic nad Rokytnou, dnes je zničena. H. dílo je zastoupeno ve sbírkách NG v Praze, Moravské galerie v Brně, Galerie výtvarného umění v Hodoníně a Muzea umění v Olomouci.

D: obrazy, výběr: Tůň, Jabloň, Skály, 1896; Z Bítova, Mostar, 1902; Sarajevo, 1903; Cesta v lese, Podzimní krajina, Hardegg, 1905; Sarajevo, 1907; Lesní cesta, 1908; Přeháňky, Zima, 1910; V zimě na Želetavce, Zimní krajina, Ze starého Bítova, 1911; Na louce, 1912; Z Podyjí, 1913; Zimní partie z parku, 1919; Brána na Cornštýně, 1920; Podzimní krajina, 1923; Podzim v Podyjí, 1924; Ráno v Podyjí, Usínající les, 1927; Podyjské stráně, Podzim, Z rána, 1928.

L: ČsB 1, nestr.; Toman 1, s. 306; NEČVU 1, s. 247–248; SČSVU 3, s. 95–96; J. Uhlíř, R. H. – malíř Podyjí 1877–1950, 2004; https://cs.isabart.org/person/18514 (stav k 19. 11. 2019, se soupisem výstav); https://cs.wikipedia.org/wiki/Roman_Havelka (stav k 23. 9. 2019); https://www.knihovnazn.cz/referaty/osobnosti-regionu/1504-havelka-roman-1877-1950.html (stav k 23. 9. 2019).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lenka Kudělková