Biografický slovník
HAVEL Alois 4.1.1901-31.7.1977: Porovnání verzí
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
}} | }} | ||
'''HAVEL, Alois''', ''* 4. 1. 1901 Podhradí (u Jičína), † 31. 7. 1977 Mladá Boleslav, spisovatel, účastník 2. odboje'' | '''HAVEL, Alois''', ''* 4. 1. 1901 Podhradí (u Jičína), † 31. 7. 1977 Mladá Boleslav, spisovatel, účastník 2. odboje'' | ||
| − | |||
Pocházel z rolnické rodiny. Učitelský ústav absolvoval 1922 | Pocházel z rolnické rodiny. Učitelský ústav absolvoval 1922 | ||
Aktuální verze z 16. 5. 2022, 20:19
| Alois HAVEL | |
 | |
| Narození | 4.1.1901 |
|---|---|
| Místo narození | Podhradí (u Jičína) |
| Úmrtí | 31.7.1977 |
| Místo úmrtí | Mladá Boleslav |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 317 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69345 |
HAVEL, Alois, * 4. 1. 1901 Podhradí (u Jičína), † 31. 7. 1977 Mladá Boleslav, spisovatel, účastník 2. odboje
Pocházel z rolnické rodiny. Učitelský ústav absolvoval 1922 v Jičíně a Vysokou školu pedagogických studií v Praze. Postupně učil na malotřídkách na Mladoboleslavsku (Velké Hamry, Čistá, Sovenice a Vrátno), 1937–61 na měšťanské škole a později na základní devítileté škole v Bakově nad Jizerou. Politicky původně náležel k levici agrární strany. Za nacistické okupace se zapojil do odboje. Po válce působil v řadě kulturních spolků. Počátkem čtyřicátých let se stal členem literární skupiny Aktivisté. Většina jeho prozaického a básnického díla byla inspirována českým venkovem a vztahem k rodné půdě a přírodě. H. v ní projektoval vlastní lyrickou verzi ruralismu, blízkou zejména tvorbě J. Čepa a J. Čarka. Básnické sbírky Jitrocel (1937) a Studnice s okovem (1941) vykazovaly okouzlení domovem, klíčový román Stezka (1942) zobrazil citové otřesy mladého venkovského učitele. Po osvobození, které aktivně prožíval jako místopředseda revolučního národního výboru, vydal sociální poemu Švadlenka (1948) a pozdně ruralistický román Očista Václava Holána (1948), v němž ukázal vnitřní rozvrat venkovana, jenž nachází východisko z osobní krize v návratu k rolnické práci. Největšího ohlasu se dočkala H. novela pro mládež Borisek (1968), která vylíčila autentický příběh desetiletého ruského sirotka, jenž přišel v květnu 1945 do Bakova nad Jizerou se sovětskou armádou jako zdravotník (stala se předlohou česko-sovětského koprodukčního filmu Borisek, malý seržant, režie L. Golub, 1975). Druhý díl Boriskova velká cesta vycházel 1975 už jen jako příloha časopisu Zlatý máj. 1959–66 H. vydával regionální časopis Bakovsko, příspěvky zasílal do dalších periodik. Jeho syn Zdeněk H. (* 12. 1. 1930 Sovenice /u Mnichova Hradiště/, † 1. 10. 1988) byl dlouholetým redaktorem vnitropolitické redakce Československého rozhlasu.
L: Kunc 1, s. 212; LČL 2/1, s. 99–100 (se soupisem díla a literatury); L. Beneš, Osobnosti Mladoboleslavska, 2009, s. 57. Zdeněk H.: T. Bělohlávek, Z. H., in: Svět rozhlasu 17. 7. 2015, s. 124–125.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
