HAVEL Miroslav 26.5.1922-5.9.2008: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Miroslav HAVEL | obrázek = No male portrait.png | datum narození = 26.5.1922 | místo narození = Držkov | datum úmrtí =…“)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Miroslav HAVEL
 
| jméno = Miroslav HAVEL
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Havel Miroslav portret.jpeg
 
| datum narození = 26.5.1922
 
| datum narození = 26.5.1922
| místo narození = Držkov
+
| místo narození = Držkov (u Železného Brodu)
 
| datum úmrtí = 5.9.2008
 
| datum úmrtí = 5.9.2008
 
| místo úmrtí = Waterford (Irsko)
 
| místo úmrtí = Waterford (Irsko)
| povolání = 89- Průmyslový výtvarník
+
| povolání = 89- Průmyslový výtvarník<br />35- Odborník sklářství nebo keramiky
35- Odborník sklářství nebo keramiky
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Miroslav HAVEL<br/>sklář, emigrant v Irsku, zakladatel firmy "Waterford Glass"
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 320-321
 +
 
 +
}}
 +
'''HAVEL, Miroslav''', ''* 26. 5. 1922 Držkov (u Železného Brodu), † 5. 9. 2008 Waterford (Irsko), sklář''
 +
 
 +
Vyučil se sklářem v Železném Brodě. Studia na UMPRUM
 +
musel přerušit během nacistické okupace; pracoval v uhelných
 +
dolech, později ve sklárnách ve Světlé nad Sázavou. 1947 ho
 +
pozval bývalý kolega, obchodník Karel Bačík (později Charles
 +
F. Bacik), do Irska, kde oživoval výrobu v kdysi slavné sklárně Waterford Glass ve městě Waterford/Port Láigre. H. tam
 +
jako technik sestavil sortiment sklárny a obnovil výrobu. Do ČSR, v níž mezitím došlo ke komunistickému převratu, se on
 +
ani Bačík už nevrátili. H. získal irské občanství, začal používat jméno Paddy a 1957 se oženil s Betty, roz. Storeyovou, s níž
 +
měl tři syny a tři dcery.
 +
 
 +
Vypracoval se jako významný sklářský designér. Proslavily
 +
ho jeho skleněné lustry pro Westminsterské opatství v Londýně či Kennedyho centrum ve Washingtonu. Inspiroval se jak výrobky starých irských sklářů, tak díly sklářů českých či švédských (Orrefors). Vytvořil např. skleněnou Sochu svobody, kterou 1986 irský premiér předal americkému prezidentovi R. Reaganovi. Sklárna Waterford Glass v době největšího rozkvětu v osmdesátých letech zaměstnávala na dva a půl tisíce lidí. H. v devadesátých letech odešel do penze, ale k práci se ještě občas vracel. Zemřel nedlouho předtím, než sklárna
 +
musela 2009 ukončit provoz (značka Waterford Crystal se
 +
zachovala jen jako součást nadnárodního koncernu). H. byl
 +
pohřben na hřbitově St. Mary’s ve waterfordské čtvrti Ballygunner.
 +
 
 +
'''L:''' nekrolog, in: The Irish Times 20. 9. 2008; The New York Times 26. 9. 2008;
 +
Brian F. H., Maestro of Crystal. The Story of M. H. and his Role in Waterford
 +
Crystal, Dublin 2006; John M. Hearne, Waterford Crystal. The Creation of
 +
a Global Brand 1700–2009, Newbridge/Kildare 2017, passim; cs.wikipedia.org (stav k 19. 9. 2019); en.wikipedia.org (stav k 19. 9. 2019).
  
== Literatura ==
+
Jiří Martínek
  
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]

Aktuální verze z 16. 5. 2022, 20:56

Miroslav HAVEL
Narození 26.5.1922
Místo narození Držkov (u Železného Brodu)
Úmrtí 5.9.2008
Místo úmrtí Waterford (Irsko)
Povolání 89- Průmyslový výtvarník
35- Odborník sklářství nebo keramiky
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 320-321
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=139666

HAVEL, Miroslav, * 26. 5. 1922 Držkov (u Železného Brodu), † 5. 9. 2008 Waterford (Irsko), sklář

Vyučil se sklářem v Železném Brodě. Studia na UMPRUM musel přerušit během nacistické okupace; pracoval v uhelných dolech, později ve sklárnách ve Světlé nad Sázavou. 1947 ho pozval bývalý kolega, obchodník Karel Bačík (později Charles F. Bacik), do Irska, kde oživoval výrobu v kdysi slavné sklárně Waterford Glass ve městě Waterford/Port Láigre. H. tam jako technik sestavil sortiment sklárny a obnovil výrobu. Do ČSR, v níž mezitím došlo ke komunistickému převratu, se on ani Bačík už nevrátili. H. získal irské občanství, začal používat jméno Paddy a 1957 se oženil s Betty, roz. Storeyovou, s níž měl tři syny a tři dcery.

Vypracoval se jako významný sklářský designér. Proslavily ho jeho skleněné lustry pro Westminsterské opatství v Londýně či Kennedyho centrum ve Washingtonu. Inspiroval se jak výrobky starých irských sklářů, tak díly sklářů českých či švédských (Orrefors). Vytvořil např. skleněnou Sochu svobody, kterou 1986 irský premiér předal americkému prezidentovi R. Reaganovi. Sklárna Waterford Glass v době největšího rozkvětu v osmdesátých letech zaměstnávala na dva a půl tisíce lidí. H. v devadesátých letech odešel do penze, ale k práci se ještě občas vracel. Zemřel nedlouho předtím, než sklárna musela 2009 ukončit provoz (značka Waterford Crystal se zachovala jen jako součást nadnárodního koncernu). H. byl pohřben na hřbitově St. Mary’s ve waterfordské čtvrti Ballygunner.

L: nekrolog, in: The Irish Times 20. 9. 2008; The New York Times 26. 9. 2008; Brian F. H., Maestro of Crystal. The Story of M. H. and his Role in Waterford Crystal, Dublin 2006; John M. Hearne, Waterford Crystal. The Creation of a Global Brand 1700–2009, Newbridge/Kildare 2017, passim; cs.wikipedia.org (stav k 19. 9. 2019); en.wikipedia.org (stav k 19. 9. 2019).

Jiří Martínek