Biografický slovník
HAVEL Václav 1.12.1886-4.1.1965: Porovnání verzí
(HAVEL_Václav_1.12.1886-4.1.1965) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 1.12.1886 | | datum narození = 1.12.1886 | ||
| − | | místo narození = Český Dub | + | | místo narození = Český Dub |
| datum úmrtí = 4.1.1965 | | datum úmrtí = 4.1.1965 | ||
| − | | místo úmrtí = Český Dub | + | | místo úmrtí = Český Dub |
| − | | povolání = 54- Etnograf | + | | povolání = 54- Etnograf<br />61- Pedagog<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | 62- Osvětový nebo veřejný činitel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 322-323 |
| + | }} | ||
| + | '''HAVEL, Václav,''' ''* 1. 12. 1886 Český Dub, † 4. 1. 1965 Český Dub, učitel, redaktor, osvětový pracovník'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se jako prvorozené dítě v rodině hostinského a zároveň | ||
| + | zástupce pojišťovny Slavia, jehož podnik byl centrem českého | ||
| + | vlasteneckého a kulturního života na Českodubsku. Navzdory | ||
| + | přání otce, aby se stal kupcem, absolvoval učitelský ústav v Jičíně (1906), poté učil v Dolánkách (u Turnova), Všelibicích a Vlčetíně (obojí u Českého Dubu). 1910–11 byl mimořádným posluchačem literární historie a národopisu na české části | ||
| + | pražské univerzity, absolvoval také praxi v Národním muzeu. | ||
| + | Za první světové války byl členem domobrany. 1919 vystoupil | ||
| + | z katolické církve a zůstal bez vyznání. Po vzniku ČSR se vrátil | ||
| + | do Vlčetína, 1930 se stal řídícím učitelem ve Světlé pod Ještědem. Za druhé světové války žil ve Všeni, kde od 1939 učil | ||
| + | na místní škole. 1942 byl na vlastní žádost penzionován. 1945 | ||
| + | požádal o reaktivaci a stal se ředitelem školy v Českém Dubu. | ||
| + | 1950 definitivně odešel do penze. | ||
| + | |||
| + | H. sbíral předměty národopisného charakteru, zajímal se | ||
| + | o regionální zvyky, ústní lidovou slovesnost a hudbu (''Písně z Českodubska'', 1904–1932, rkp.; některé části vyšly časopisecky). S dalšími podobně orientovanými učiteli 1914 uspořádal | ||
| + | národopisnou výstavu, která podnítila zřízení regionálního | ||
| + | muzea. 1919 se stal jedním ze zakladatelů Podještědského muzea v Českém Dubu. Na jeho chodu se podílel jako | ||
| + | jednatel muzejního kuratoria, správce sbírek orientovaných | ||
| + | tematicky na Karolinu Světlou a místní národopis, později | ||
| + | působil rovněž jako jeho ředitel. Organizoval nebo inicioval | ||
| + | řadu kulturních a osvětových akcí. 1922 spoluzaložil sborník | ||
| + | ''Od Ještěda k Troskám'', přední regionální periodikum, a stal se | ||
| + | členem jeho redakční rady. Statě, které v něm H. uveřejňoval, se týkaly především osobnosti Karoliny Světlé či regionu | ||
| + | Českodubska (zejména texty národopisné a edice dokumentů). Přispíval také do ''Českého lidu'', ''Besedy'' či ''Pojizerských listů''. Po přijetí mnichovské dohody 1938, kdy se Český Dub | ||
| + | stal součástí Německa, H. převezl muzejní sbírky na několik | ||
| + | míst na Turnovsku a Mnichovohradišťsku. Po skončení druhé světové války se zasloužil o obnovení muzea, jeho umístění v tzv. Blaschkově vile a nové uspořádání sbírek. Zároveň | ||
| + | se staral o městský archiv. Řadil se ke znalcům života a díla | ||
| + | Karoliny Světlé, pomáhal proto badatelům Věře Mazlové-Zapletalové či Josefu Špičákovi, kteří se spisovatelkou zabývali. Českodubské muzeum vedl až do 1961. Věnoval se také | ||
| + | přednáškové činnosti zaměřené zejména biograficky. H. byl | ||
| + | dvakrát ženatý, poprvé od 1927 s Vlastou, roz. Antošovou | ||
| + | (1899–1953), podruhé s Marií, roz. Borovičkovou, ovdovělou Brichovou (* 1895). Rodiště H. 1946 udělilo čestné | ||
| + | občanství, 1957 získal titul zasloužilý učitel. Na domě čp. 20 | ||
| + | byla 1967 umístěna jeho pamětní deska v ulici, která nese | ||
| + | jeho jméno. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Tomeš 1, s. 427; J. Malínský, V. H. Příspěvek k moderním dějinám kultury v Podještědí, 1982 (s bibliografií); R. Anděl – S. Technik, Český Dub. | ||
| + | 1291–1991, 1991, zejm. s. 113–114; P. Honců, Podještědské muzeum v Českém Dubu, Pardubice 2008 (bakalářská diplomová práce FF Univerzity Pardubice), zejm. s. 17–19. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Podještědské muzeum, Český Dub, fond V. H., řídící učitel Český Dub | ||
| + | (nezprac.); SOA, Litoměřice, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Český Dub, matrika nar. | ||
| + | 1878–1894, inv. č. 1206, fol. 182. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/35a5b077-c54c-47b6-b3d2-f701ee5abcb3 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Lenka Křížová | ||
| + | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:54- Etnograf]] | [[Kategorie:54- Etnograf]] | ||
Aktuální verze z 17. 2. 2022, 16:28
| Václav HAVEL | |
 | |
| Narození | 1.12.1886 |
|---|---|
| Místo narození | Český Dub |
| Úmrtí | 4.1.1965 |
| Místo úmrtí | Český Dub |
| Povolání |
54- Etnograf 61- Pedagog 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 322-323 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=43497 |
HAVEL, Václav, * 1. 12. 1886 Český Dub, † 4. 1. 1965 Český Dub, učitel, redaktor, osvětový pracovník
Narodil se jako prvorozené dítě v rodině hostinského a zároveň zástupce pojišťovny Slavia, jehož podnik byl centrem českého vlasteneckého a kulturního života na Českodubsku. Navzdory přání otce, aby se stal kupcem, absolvoval učitelský ústav v Jičíně (1906), poté učil v Dolánkách (u Turnova), Všelibicích a Vlčetíně (obojí u Českého Dubu). 1910–11 byl mimořádným posluchačem literární historie a národopisu na české části pražské univerzity, absolvoval také praxi v Národním muzeu. Za první světové války byl členem domobrany. 1919 vystoupil z katolické církve a zůstal bez vyznání. Po vzniku ČSR se vrátil do Vlčetína, 1930 se stal řídícím učitelem ve Světlé pod Ještědem. Za druhé světové války žil ve Všeni, kde od 1939 učil na místní škole. 1942 byl na vlastní žádost penzionován. 1945 požádal o reaktivaci a stal se ředitelem školy v Českém Dubu. 1950 definitivně odešel do penze.
H. sbíral předměty národopisného charakteru, zajímal se o regionální zvyky, ústní lidovou slovesnost a hudbu (Písně z Českodubska, 1904–1932, rkp.; některé části vyšly časopisecky). S dalšími podobně orientovanými učiteli 1914 uspořádal národopisnou výstavu, která podnítila zřízení regionálního muzea. 1919 se stal jedním ze zakladatelů Podještědského muzea v Českém Dubu. Na jeho chodu se podílel jako jednatel muzejního kuratoria, správce sbírek orientovaných tematicky na Karolinu Světlou a místní národopis, později působil rovněž jako jeho ředitel. Organizoval nebo inicioval řadu kulturních a osvětových akcí. 1922 spoluzaložil sborník Od Ještěda k Troskám, přední regionální periodikum, a stal se členem jeho redakční rady. Statě, které v něm H. uveřejňoval, se týkaly především osobnosti Karoliny Světlé či regionu Českodubska (zejména texty národopisné a edice dokumentů). Přispíval také do Českého lidu, Besedy či Pojizerských listů. Po přijetí mnichovské dohody 1938, kdy se Český Dub stal součástí Německa, H. převezl muzejní sbírky na několik míst na Turnovsku a Mnichovohradišťsku. Po skončení druhé světové války se zasloužil o obnovení muzea, jeho umístění v tzv. Blaschkově vile a nové uspořádání sbírek. Zároveň se staral o městský archiv. Řadil se ke znalcům života a díla Karoliny Světlé, pomáhal proto badatelům Věře Mazlové-Zapletalové či Josefu Špičákovi, kteří se spisovatelkou zabývali. Českodubské muzeum vedl až do 1961. Věnoval se také přednáškové činnosti zaměřené zejména biograficky. H. byl dvakrát ženatý, poprvé od 1927 s Vlastou, roz. Antošovou (1899–1953), podruhé s Marií, roz. Borovičkovou, ovdovělou Brichovou (* 1895). Rodiště H. 1946 udělilo čestné občanství, 1957 získal titul zasloužilý učitel. Na domě čp. 20 byla 1967 umístěna jeho pamětní deska v ulici, která nese jeho jméno.
L: Tomeš 1, s. 427; J. Malínský, V. H. Příspěvek k moderním dějinám kultury v Podještědí, 1982 (s bibliografií); R. Anděl – S. Technik, Český Dub. 1291–1991, 1991, zejm. s. 113–114; P. Honců, Podještědské muzeum v Českém Dubu, Pardubice 2008 (bakalářská diplomová práce FF Univerzity Pardubice), zejm. s. 17–19.
P: Podještědské muzeum, Český Dub, fond V. H., řídící učitel Český Dub (nezprac.); SOA, Litoměřice, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Český Dub, matrika nar. 1878–1894, inv. č. 1206, fol. 182.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Lenka Křížová
