HAVEL Václav Maria 12.9.1897-22.7.1979: Porovnání verzí
(HAVEL_Václav_Maria_12.9.1897-22.7.1979) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Václav Maria HAVEL | | jméno = Václav Maria HAVEL | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Havel Vaclav Maria portret.jpg |
| datum narození = 12.9.1897 | | datum narození = 12.9.1897 | ||
− | | místo narození = Zběšičky | + | | místo narození = Zběšičky (u Milevska) |
| datum úmrtí = 22.7.1979 | | datum úmrtí = 22.7.1979 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 323-324 |
+ | }} | ||
+ | '''HAVEL, Václav Maria''', ''* 12. 9. 1897 Zběšičky (u Milevska), † 22. 7. 1979 Praha, stavební podnikatel'' | ||
+ | |||
+ | Syn stavitele Václava H. (1861–1921) a Emilie, roz. Pavelkové | ||
+ | (* 3. 4. 1869, † 7. 10. 1926), dcery obchodníka a hostinského z Bystřice nad Pernštejnem; bratr filmového podnikatele | ||
+ | Miloše H. (1899–1968). Podle matriky 1921 vystoupil z katolické církve a stal se bezvěrcem. Po maturitě na První české | ||
+ | reálce v Ječné ulici vystudoval stavební inženýrství na české | ||
+ | technice v Praze (Ing. 1923). Roku 1928 založil s Milošem H. | ||
+ | rodinnou firmu Podniky bratří Havlů, pod niž spadala všechna restaurační a zábavní zařízení v paláci Lucerna a posléze též | ||
+ | na Barrandově. K jeho nejvýznamnějším podnikatelským počinům patřilo vybudování filmových ateliérů a zahradní vilové | ||
+ | čtvrti v Praze na Barrandově, kde za hlavního podílu architektů Maxe Urbana a Vladimíra Grégra vznikly také koupaliště | ||
+ | a restaurační a kavárenské terasy. K výstavbě H. inspirovala | ||
+ | návštěva Kalifornie 1924. O tři roky později vykoupil četné | ||
+ | pozemky (zvláště v lokalitě Habrová) a 1928 začal s postupnou výstavbou, pří níž byly použity nové stavební materiály Vybudoval také v Litovicích (Hostivice) vysokožárnou pec na výrobu umělé pemzy. | ||
+ | |||
+ | Od studií se společensky angažoval. 1918–20 byl předsedou | ||
+ | Svazu českoslovanského studenstva, 1920–25 stál v čele Obrodného hnutí československého studentstva, 1923 vstoupil | ||
+ | do zednářské lóže Dvacátý osmý říjen a 1925 se stal členem | ||
+ | pražského Rotary klubu, 1921 spoluzaložil československé | ||
+ | ústředí mládežnické organizace YMCA a 1928–33 řídil její | ||
+ | pražskou odbočku. Ve dvacátých letech se organizačně podílel na výstavbě studentské kolonie na Letné, dívčí koleje | ||
+ | Budeč na Vinohradech a letního tábora Řadov (u Brandýsa | ||
+ | nad Orlicí). 1932 založil tzv. barrandovskou skupinu, neformální diskusní platformu mladé české inteligence, zabývající | ||
+ | se reformou politických, hospodářských a sociálních poměrů, a přispíval do časopisu ''Demokratický střed''. Za protektorátu udržoval kontakt s domácím odbojem a finančně ho podporoval. 1945–48 vykonával funkci předsedy Ústředního svazu pro cizinecký ruch, 1947–48 byl členem Československé strany národněsocialistické. Po znárodnění firmy Bratři Havlové v ní 1948–52 zůstal jako plánovač a poradce | ||
+ | národního správce. V březnu 1949 ho zatkla StB a tři měsíce | ||
+ | držela ve vyšetřovací vazbě na Pankráci pro podezření z napomáhání k ilegálnímu přechodu hranic. Soud ho osvobodil | ||
+ | a H. se vrátil k práci plánovače. Poté pracoval jako vedoucí | ||
+ | provozu sokolského družstva Vzlet (1952–53), odkud přešel do ústředí Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport | ||
+ | (1953–56) a následně do Československého svazu tělesné | ||
+ | výchovy, kde měl na starosti správu ústředních ubytovacích | ||
+ | a tělovýchovných středisek a zařízení. 1970 odešel do důchodu. V sedmdesátých letech vylíčil své podnikatelské a společenské aktivity v rozsáhlých memoárech, které mohly vyjít | ||
+ | knižně až po listopadu 1989. | ||
+ | |||
+ | Byl dvakrát ženatý. 1928 uzavřel sňatek s Bělou Friedländerovou (1900–1965), sportovkyní a reprezentantkou ČSR v plavání a lyžování. Bezdětné manželství bylo 1933 rozvedeno. 1935 se H. oženil s výtvarnicí a módní návrhářkou Boženou Vavrečkovou (* 15. 2. 1913 Brno, † 11. 12. 1970 Praha), dcerou národohospodáře, diplomata, ředitele Baťových závodů a ministra propagandy Huga Vavrečky (1880–1952), s níž měl syny Václava H. (* 5. 10. 1936 Praha, † 18. 12. 2011 Hrádeček /u Trutnova/), dramatika, disidenta a prezidenta Československa a ČR, a Ivana Miloše H. (* 11. 10. 1938, Praha), kybernetika a filozofa. Pohřben byl v Praze na Vinohradském hřbitově. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Mé vzpomínky, 1993, 2018 (2. dopl. vydání). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kniha o Praze 5, D. Broncová (ed.), 1996, passim; Tomeš 1, s. 429; | ||
+ | Myška 2, s. 127–128. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA, Třeboň, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Bernartice, matrika nar. 1892–1902, | ||
+ | sign. 2177, fol. 147. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/c230af66-f3cb-43c0-9c93-39962c9c82bf Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlček, Zdeněk Doskočil | ||
+ | |||
+ | |||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:29- Stavař]] | [[Kategorie:29- Stavař]] | ||
Řádka 20: | Řádka 66: | ||
[[Kategorie:1979]] | [[Kategorie:1979]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Havel Milos rodina.png|Václav Havel, Miloš Havel, Václav M. Havel a Emilie Havlová u Baltu, 1902 (Knihovna Václava Havla) | ||
+ | Havel Vaclav Maria rodina.png|Božena Havlová a Václav Maria Havel se syny Václavem a Ivanem (Knihovna Václava Havla) | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 16. 5. 2022, 21:21
Václav Maria HAVEL | |
Narození | 12.9.1897 |
---|---|
Místo narození | Zběšičky (u Milevska) |
Úmrtí | 22.7.1979 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 29- Stavař |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 323-324 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47019 |
HAVEL, Václav Maria, * 12. 9. 1897 Zběšičky (u Milevska), † 22. 7. 1979 Praha, stavební podnikatel
Syn stavitele Václava H. (1861–1921) a Emilie, roz. Pavelkové (* 3. 4. 1869, † 7. 10. 1926), dcery obchodníka a hostinského z Bystřice nad Pernštejnem; bratr filmového podnikatele Miloše H. (1899–1968). Podle matriky 1921 vystoupil z katolické církve a stal se bezvěrcem. Po maturitě na První české reálce v Ječné ulici vystudoval stavební inženýrství na české technice v Praze (Ing. 1923). Roku 1928 založil s Milošem H. rodinnou firmu Podniky bratří Havlů, pod niž spadala všechna restaurační a zábavní zařízení v paláci Lucerna a posléze též na Barrandově. K jeho nejvýznamnějším podnikatelským počinům patřilo vybudování filmových ateliérů a zahradní vilové čtvrti v Praze na Barrandově, kde za hlavního podílu architektů Maxe Urbana a Vladimíra Grégra vznikly také koupaliště a restaurační a kavárenské terasy. K výstavbě H. inspirovala návštěva Kalifornie 1924. O tři roky později vykoupil četné pozemky (zvláště v lokalitě Habrová) a 1928 začal s postupnou výstavbou, pří níž byly použity nové stavební materiály Vybudoval také v Litovicích (Hostivice) vysokožárnou pec na výrobu umělé pemzy.
Od studií se společensky angažoval. 1918–20 byl předsedou Svazu českoslovanského studenstva, 1920–25 stál v čele Obrodného hnutí československého studentstva, 1923 vstoupil do zednářské lóže Dvacátý osmý říjen a 1925 se stal členem pražského Rotary klubu, 1921 spoluzaložil československé ústředí mládežnické organizace YMCA a 1928–33 řídil její pražskou odbočku. Ve dvacátých letech se organizačně podílel na výstavbě studentské kolonie na Letné, dívčí koleje Budeč na Vinohradech a letního tábora Řadov (u Brandýsa nad Orlicí). 1932 založil tzv. barrandovskou skupinu, neformální diskusní platformu mladé české inteligence, zabývající se reformou politických, hospodářských a sociálních poměrů, a přispíval do časopisu Demokratický střed. Za protektorátu udržoval kontakt s domácím odbojem a finančně ho podporoval. 1945–48 vykonával funkci předsedy Ústředního svazu pro cizinecký ruch, 1947–48 byl členem Československé strany národněsocialistické. Po znárodnění firmy Bratři Havlové v ní 1948–52 zůstal jako plánovač a poradce národního správce. V březnu 1949 ho zatkla StB a tři měsíce držela ve vyšetřovací vazbě na Pankráci pro podezření z napomáhání k ilegálnímu přechodu hranic. Soud ho osvobodil a H. se vrátil k práci plánovače. Poté pracoval jako vedoucí provozu sokolského družstva Vzlet (1952–53), odkud přešel do ústředí Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport (1953–56) a následně do Československého svazu tělesné výchovy, kde měl na starosti správu ústředních ubytovacích a tělovýchovných středisek a zařízení. 1970 odešel do důchodu. V sedmdesátých letech vylíčil své podnikatelské a společenské aktivity v rozsáhlých memoárech, které mohly vyjít knižně až po listopadu 1989.
Byl dvakrát ženatý. 1928 uzavřel sňatek s Bělou Friedländerovou (1900–1965), sportovkyní a reprezentantkou ČSR v plavání a lyžování. Bezdětné manželství bylo 1933 rozvedeno. 1935 se H. oženil s výtvarnicí a módní návrhářkou Boženou Vavrečkovou (* 15. 2. 1913 Brno, † 11. 12. 1970 Praha), dcerou národohospodáře, diplomata, ředitele Baťových závodů a ministra propagandy Huga Vavrečky (1880–1952), s níž měl syny Václava H. (* 5. 10. 1936 Praha, † 18. 12. 2011 Hrádeček /u Trutnova/), dramatika, disidenta a prezidenta Československa a ČR, a Ivana Miloše H. (* 11. 10. 1938, Praha), kybernetika a filozofa. Pohřben byl v Praze na Vinohradském hřbitově.
D: Mé vzpomínky, 1993, 2018 (2. dopl. vydání).
L: Kniha o Praze 5, D. Broncová (ed.), 1996, passim; Tomeš 1, s. 429; Myška 2, s. 127–128.
P: SOA, Třeboň, Sbírka matrik, řkt. f. ú. Bernartice, matrika nar. 1892–1902, sign. 2177, fol. 147.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Pavel Vlček, Zdeněk Doskočil