HAVEL ze Strahova kolem 1320-po 1388: Porovnání verzí

Z Personal
m (Procházková přesunul stránku HAVEL ze Strahova 1300 na HAVEL ze Strahova kolem 1320-po 1388 bez založení přesměrování)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno =  HAVEL ze Strahova
 
| jméno =  HAVEL ze Strahova
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1300
+
| datum narození = kolem 1320
 
| místo narození =  
 
| místo narození =  
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = po 1388
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha?
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog
+
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog<br />1- Matematik<br />15- Lékaři<br />49- Náboženský nebo církevní činitel
1- Matematik
+
15- Lékaři
+
49- Náboženský nebo církevní činitel
+
 
+
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/> HAVEL ze Strahova
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 325
 +
}}
 +
'''HAVEL ze Strahova''' ''(též GALLUS de Monte Sion, de Summo, de Praga, de Strahov), * kolem 1320, † po 1388 Praha?, matematik, astronom, lékař, pedagog''
 +
 
 +
Zprávy o H. životě jsou velmi torzovité. Přídomek ze Strahova patrně připomíná jeho vlastnictví vinice na stráni pod
 +
Strahovským klášterem (latinské znění jména evokuje starozákonní horu Mons Sion). Předpokládá se, že vzdělání získal v  Paříži. H., kanovník pražského a  staroboleslavského
 +
kostela a arcibiskupský vikář pro královéhradecký kraj, byl
 +
držitelem i  dalších církevních prebend. Patřil ke generaci
 +
prvních učenců pražské univerzity, byl respektovaným astronomem, astrologem a lékařem. Z jeho literární produkce
 +
je dnes známo několik lékařských spisů, recepty a proroctví
 +
o Českém království. Řadil se k dvorním lékařům Karla IV.,
 +
k  panovníkovi měl patrně blízký vztah, jak o  tom svědčí
 +
dedikace dochovaných H. děl. Pozoruhodná je především
 +
jeho pranostika k  založení Nového Města pražského, díky
 +
níž prý Karel IV. upustil od lokace na dnešní Letné a zvolil prostor mezi Starým Městem a  Vyšehradem, který více
 +
vyhovoval hygienickým požadavkům (lepší přístup k vodě),
 +
k dalším přednostem patřilo navržení přímých širokých ulic
 +
a zakládání zahrad. Soudí se, že H. se podílel i na rozsáhlém
 +
slovníkářském díle ''Glosář'' Bartoloměje z  Chlumce (řečeného Klareta). 1388 měl pražský arcibiskup Jan z Jenštejna ve
 +
snu vidění, které předpovídalo blížící se rozvrat české země.
 +
K jeho výkladu si mj. povolal i H., jehož proroctví se dochovalo v několika rukopisech.
 +
 
 +
H. lékařské spisy nevynikají originalitou, jsou spíše odrazem
 +
své doby. 1348 zachvátila Evropu morová epidemie, na niž
 +
H. císaře upozornil listem ''Missum imperatori'', v němž varuje
 +
před jejími následky pro České království a připojuje lékařská
 +
doporučení, jak nemoci čelit. Text byl často opisován a rozšířen v řadě jazykových verzí po celé Evropě. Císaři byl adresován také krátký list
 +
''Regimen sanitatis ad Carolum imperatorem'',
 +
který vznikl někdy po 1357. Podle uznávaných lékařských
 +
autorit Hippokrata, Galéna a  Avicenny v  něm H. shrnul
 +
základní pravidla pro zachování zdraví. Doporučuje císaři
 +
správnou životosprávu, pojednává o  množství a  kvalitě jídla
 +
a pití, jeho složení či o denním řádu. H. byl zřejmě zdatný
 +
i ve výrobě léků, jak dokládá závěrečná část tohoto regimina
 +
sanitatis (čili návodu na zdravou životosprávu).
 +
 
 +
Ačkoli H. nebyl dosud v pramenech jako profesor pražského
 +
učení v době Karla IV. ani Václava IV. přímo doložen, svědčí
 +
o jeho působení na pražské univerzitě autorství několika lékařských spisů věnovaných vodě (dochovány i  česky), moru nebo moči.
 +
 
 +
'''D:''' Vitae vivendae ratio in gratiam Caroli IV. a  mag. Gallo medico et mathematico conscripta, F. Müller (ed.), 1819; Prophecia de regno Bohemie,
 +
F. Čáda (ed.), in: Rukopisy státního zámku v Kynžvartě, 1965; De aquis medicinalibus; Tractatus urinarum; Liber medicinalis.
 +
 
 +
'''L:''' výběr: RSN 3, s. 303; OSN 10, s. 982; J. Tříška, Literární činnost předhusitské univerzity, 1967, s. 144; K. Beránek, O počátcích pražské lékařské fakulty 1348–1622, in: AUC Historia Universitatis Carolinae Pragensis IX, 2,
 +
1968, s. 44–87; P. Spunar, Dvě rukopisná bohemika, in: Strahovská knihovna. Sborník Památníku národního písemnictví 5–6, 1970–1971, s. 147–149;
 +
J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, s. 377, 654; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981,
 +
s.  115 (s  další literaturou); G. Wertheim-Haas, Altdeutsche Übersetzungen
 +
des Prager „Sendbriefs“ („Missum imperatori“), 1983; P. Spunar, Repertorium
 +
auctorum Bohemorum provectum idearum post Universitatem Pragensem
 +
conditam illustrans 1, Wrocław aj. 1985, s. 99–100; M. Říhová, Regimen
 +
sanitatis Mistra H. ze S. a Regimen sanitatis Mistra Albíka z Uničova, in:
 +
ČLČ 124, 1985, s. 726–728; DUK 1, s. 198; J. Nechutová, Die lateinische
 +
Literatur des Mittelalters in Böhmen, Köln 2007, s. 286; M. Říhová a kol.,
 +
Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského, 2010, s. 169–193 (s další
 +
literaturou).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/b7d85a34-44aa-4e4f-9f54-04ccaedd4783 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marie Makariusová
 +
 
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]
 
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]
Řádka 19: Řádka 75:
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
 
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
  
[[Kategorie:1300]]
+
[[Kategorie:1320]]
 +
[[Kategorie:1388]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 18. 2. 2022, 18:12

HAVEL ze Strahova
Narození kolem 1320
Úmrtí po 1388
Místo úmrtí Praha?
Povolání 9- Astronom nebo astrolog
1- Matematik
15- Lékaři
49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 325
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47011

HAVEL ze Strahova (též GALLUS de Monte Sion, de Summo, de Praga, de Strahov), * kolem 1320, † po 1388 Praha?, matematik, astronom, lékař, pedagog

Zprávy o H. životě jsou velmi torzovité. Přídomek ze Strahova patrně připomíná jeho vlastnictví vinice na stráni pod Strahovským klášterem (latinské znění jména evokuje starozákonní horu Mons Sion). Předpokládá se, že vzdělání získal v Paříži. H., kanovník pražského a staroboleslavského kostela a arcibiskupský vikář pro královéhradecký kraj, byl držitelem i dalších církevních prebend. Patřil ke generaci prvních učenců pražské univerzity, byl respektovaným astronomem, astrologem a lékařem. Z jeho literární produkce je dnes známo několik lékařských spisů, recepty a proroctví o Českém království. Řadil se k dvorním lékařům Karla IV., k panovníkovi měl patrně blízký vztah, jak o tom svědčí dedikace dochovaných H. děl. Pozoruhodná je především jeho pranostika k založení Nového Města pražského, díky níž prý Karel IV. upustil od lokace na dnešní Letné a zvolil prostor mezi Starým Městem a Vyšehradem, který více vyhovoval hygienickým požadavkům (lepší přístup k vodě), k dalším přednostem patřilo navržení přímých širokých ulic a zakládání zahrad. Soudí se, že H. se podílel i na rozsáhlém slovníkářském díle Glosář Bartoloměje z Chlumce (řečeného Klareta). 1388 měl pražský arcibiskup Jan z Jenštejna ve snu vidění, které předpovídalo blížící se rozvrat české země. K jeho výkladu si mj. povolal i H., jehož proroctví se dochovalo v několika rukopisech.

H. lékařské spisy nevynikají originalitou, jsou spíše odrazem své doby. 1348 zachvátila Evropu morová epidemie, na niž H. císaře upozornil listem Missum imperatori, v němž varuje před jejími následky pro České království a připojuje lékařská doporučení, jak nemoci čelit. Text byl často opisován a rozšířen v řadě jazykových verzí po celé Evropě. Císaři byl adresován také krátký list Regimen sanitatis ad Carolum imperatorem, který vznikl někdy po 1357. Podle uznávaných lékařských autorit Hippokrata, Galéna a Avicenny v něm H. shrnul základní pravidla pro zachování zdraví. Doporučuje císaři správnou životosprávu, pojednává o množství a kvalitě jídla a pití, jeho složení či o denním řádu. H. byl zřejmě zdatný i ve výrobě léků, jak dokládá závěrečná část tohoto regimina sanitatis (čili návodu na zdravou životosprávu).

Ačkoli H. nebyl dosud v pramenech jako profesor pražského učení v době Karla IV. ani Václava IV. přímo doložen, svědčí o jeho působení na pražské univerzitě autorství několika lékařských spisů věnovaných vodě (dochovány i česky), moru nebo moči.

D: Vitae vivendae ratio in gratiam Caroli IV. a mag. Gallo medico et mathematico conscripta, F. Müller (ed.), 1819; Prophecia de regno Bohemie, F. Čáda (ed.), in: Rukopisy státního zámku v Kynžvartě, 1965; De aquis medicinalibus; Tractatus urinarum; Liber medicinalis.

L: výběr: RSN 3, s. 303; OSN 10, s. 982; J. Tříška, Literární činnost předhusitské univerzity, 1967, s. 144; K. Beránek, O počátcích pražské lékařské fakulty 1348–1622, in: AUC Historia Universitatis Carolinae Pragensis IX, 2, 1968, s. 44–87; P. Spunar, Dvě rukopisná bohemika, in: Strahovská knihovna. Sborník Památníku národního písemnictví 5–6, 1970–1971, s. 147–149; J. Spěváček, Karel IV. Život a dílo (1316–1378), 1979, s. 377, 654; J. Tříška, Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348–1409, 1981, s. 115 (s další literaturou); G. Wertheim-Haas, Altdeutsche Übersetzungen des Prager „Sendbriefs“ („Missum imperatori“), 1983; P. Spunar, Repertorium auctorum Bohemorum provectum idearum post Universitatem Pragensem conditam illustrans 1, Wrocław aj. 1985, s. 99–100; M. Říhová, Regimen sanitatis Mistra H. ze S. a Regimen sanitatis Mistra Albíka z Uničova, in: ČLČ 124, 1985, s. 726–728; DUK 1, s. 198; J. Nechutová, Die lateinische Literatur des Mittelalters in Böhmen, Köln 2007, s. 286; M. Říhová a kol., Lékaři na dvoře Karla IV. a Jana Lucemburského, 2010, s. 169–193 (s další literaturou).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová