Biografický slovník
HAVLÍČEK Boleslav 5.7.1897-29.6.1944: Porovnání verzí
(HAVLÍČEK_Boleslav_5.7.1897-29.6.1944) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 5.7.1897 | | datum narození = 5.7.1897 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = České Budějovice |
| datum úmrtí = 29.6.1944 | | datum úmrtí = 29.6.1944 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />67- Nakladatel nebo vydavatel |
| − | 67- Nakladatel nebo vydavatel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''HAVLÍČEK, Boleslav''', ''* 5. 7. 1897 České Budějovice, † 29. 6. 1944 Praha, nakladatel, publicista'' | ||
| + | |||
| + | Syn krejčího Václava H. (1894–1976). Vyučil se knihkupcem | ||
| + | u B. Bočánka, 1912–14 absolvoval pokračovací knihkupeckou | ||
| + | školu a nastoupil jako účetní do nakladatelství Hejda a Tuček, | ||
| + | současně byl zvolen do vedení odborového Spolku českých | ||
| + | knihkupeckých příručích. 1919 otevřel knihkupectví, nakladatelství a komisionářství Všeslovanská expedice B. Havlíček. | ||
| + | Ve svém podniku distribuoval také publikace emigrantských | ||
| + | ukrajinských nakladatelství. Zaměstnal začínající nakladatele | ||
| + | Václava Petra a Karla Tvrdého jako příručí. Pro zadluženost | ||
| + | převzal 1922 jeho knihkupectví Ukrajinec S. Lavrov, H. 1924 | ||
| + | založil časopis ''Knihkupecký přehled'', který zakrátko z finančních důvodů zanikl. Nové nakladatelství Kytice vedl 1925–28. | ||
| + | Jako první svazek vydal pod pseudonymem Čeněk Bradáček | ||
| + | sebeobhajobnou prózu ''Kolegialita''. Založil edice Věnec dobrých knížek, Knihovnička doby, Časové problémy a Z cizích | ||
| + | světů. Největší zájem vzbudil soubor výroků nejmenovaného | ||
| + | „filozofa z předměstí“ ''Dialog o ničem a o všem'' (1923), který | ||
| + | H. vydával za dílo Ladislava Klímy, ač šlo o zřejmý podvrh | ||
| + | (ve třetím vydání 2014 péčí editora R. Kopáče kniha vyšla | ||
| + | přesto pod Klímovým jménem). Podobně sporné byly H. záznamy neautorizovaných rozhovorů s básníkem Antonínem | ||
| + | Mackem. Jistý význam měly knihy ukrajinských emigrantů, | ||
| + | např. V. Vynnyčenka. Pro finanční machinace byla H. 1928 | ||
| + | odňata koncese. 1929 se stal podílníkem M. Dolínka v nakladatelství Hélios, byl odpovědným redaktorem věstníku Kurýr, | ||
| + | 1930 anonymně vydal a odběratelům distribuoval leták ''Bratr hovoří bratru''. V první polovině třicátých let se samostatně pokusil o edici Knihovnička Středy. Spolupracoval v ní na sokolských publikacích bratra Václava (Věnceslava) H. Vydal svazky | ||
| + | ''Problémy knižního trhu'' (1932), ''Situace knižního trhu'' (1932), | ||
| + | ''Na řadě je Polsko. Světová úloha Polska'' (1934) a ''Svatováclavská tradice Katolické charity'' (1934). Stal se obdivovatelem polské | ||
| + | fašizující diktatury. V posledním, rovněž neúspěšném nakladatelském pokusu Havlíčkova expedice publikoval svoje amatérské iracionální filozofické eseje ''Tajemství lidské duše'' (1935), | ||
| + | ''Vyznání Jednoty přirozeného řádu'' a ''Těžiště národní jednoty 1. Hodnota středního stavu. Smysl Československa'' (1938). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrolog, in: Knihkupec a nakladatel 6, 1944, s. 110–111; A. Zach, Slovník | ||
| + | českých nakladatelství 1849–1949 (dostupné z: www.slovnik-nakladatelstvi.cz, stav k 9. 3. 2020). | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 49: | ||
[[Kategorie:1897]] | [[Kategorie:1897]] | ||
| + | [[Kategorie:České Budějovice]] | ||
[[Kategorie:1944]] | [[Kategorie:1944]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 21. 2. 2022, 15:58
| Boleslav HAVLÍČEK | |
 | |
| Narození | 5.7.1897 |
|---|---|
| Místo narození | České Budějovice |
| Úmrtí | 29.6.1944 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 67- Nakladatel nebo vydavatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59151 |
HAVLÍČEK, Boleslav, * 5. 7. 1897 České Budějovice, † 29. 6. 1944 Praha, nakladatel, publicista
Syn krejčího Václava H. (1894–1976). Vyučil se knihkupcem u B. Bočánka, 1912–14 absolvoval pokračovací knihkupeckou školu a nastoupil jako účetní do nakladatelství Hejda a Tuček, současně byl zvolen do vedení odborového Spolku českých knihkupeckých příručích. 1919 otevřel knihkupectví, nakladatelství a komisionářství Všeslovanská expedice B. Havlíček. Ve svém podniku distribuoval také publikace emigrantských ukrajinských nakladatelství. Zaměstnal začínající nakladatele Václava Petra a Karla Tvrdého jako příručí. Pro zadluženost převzal 1922 jeho knihkupectví Ukrajinec S. Lavrov, H. 1924 založil časopis Knihkupecký přehled, který zakrátko z finančních důvodů zanikl. Nové nakladatelství Kytice vedl 1925–28. Jako první svazek vydal pod pseudonymem Čeněk Bradáček sebeobhajobnou prózu Kolegialita. Založil edice Věnec dobrých knížek, Knihovnička doby, Časové problémy a Z cizích světů. Největší zájem vzbudil soubor výroků nejmenovaného „filozofa z předměstí“ Dialog o ničem a o všem (1923), který H. vydával za dílo Ladislava Klímy, ač šlo o zřejmý podvrh (ve třetím vydání 2014 péčí editora R. Kopáče kniha vyšla přesto pod Klímovým jménem). Podobně sporné byly H. záznamy neautorizovaných rozhovorů s básníkem Antonínem Mackem. Jistý význam měly knihy ukrajinských emigrantů, např. V. Vynnyčenka. Pro finanční machinace byla H. 1928 odňata koncese. 1929 se stal podílníkem M. Dolínka v nakladatelství Hélios, byl odpovědným redaktorem věstníku Kurýr, 1930 anonymně vydal a odběratelům distribuoval leták Bratr hovoří bratru. V první polovině třicátých let se samostatně pokusil o edici Knihovnička Středy. Spolupracoval v ní na sokolských publikacích bratra Václava (Věnceslava) H. Vydal svazky Problémy knižního trhu (1932), Situace knižního trhu (1932), Na řadě je Polsko. Světová úloha Polska (1934) a Svatováclavská tradice Katolické charity (1934). Stal se obdivovatelem polské fašizující diktatury. V posledním, rovněž neúspěšném nakladatelském pokusu Havlíčkova expedice publikoval svoje amatérské iracionální filozofické eseje Tajemství lidské duše (1935), Vyznání Jednoty přirozeného řádu a Těžiště národní jednoty 1. Hodnota středního stavu. Smysl Československa (1938).
L: nekrolog, in: Knihkupec a nakladatel 6, 1944, s. 110–111; A. Zach, Slovník českých nakladatelství 1849–1949 (dostupné z: www.slovnik-nakladatelstvi.cz, stav k 9. 3. 2020).
Martin Kučera
