StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HAVLÍČEK Josef 5.5.1899-30.12.1961

Josef HAVLÍČEK
Narození	5.5.1899
Místo narození	Praha
Úmrtí	30.12.1961
Místo úmrtí	Praha
Povolání	74- Architekt
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 347
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47043

HAVLÍČEK, Josef, * 5. 5. 1899 Praha, † 30. 12. 1961 Praha, architekt, urbanista, malíř

Syn úředníka Josefa H. (1874–1943) a Kamily, roz. Hübschmannové (1880–1941). Bratr Karel (1902–1967) se uplatnil jako železniční inženýr v Kanadě. H. studoval v Praze na ČVUT (1916–24) a na AVU, kterou absolvoval 1926 v ateliéru Josefa Gočára. Nejdříve spolupracoval s Jaroslavem Polívkou, po sporu s ním 1928 založil ateliér H & H s architektem Karlem Honzíkem. Za manželku měl sochařku Martu Jiráskovou (1898–1981). Byl členem Masarykovy akademie práce, spoluzakladatelem uměleckého svazu Devětsil, členem Sdružení architektů, Levé fronty, SVU Mánes, předsedou redakční rady časopisu Architekt SIA. Publikoval řadu článků v časopisech Styl, Stavba, Stavitel ad. S K. Honzíkem napsali stať Hotelové domy typu „Koldomu“, publikovanou ve Staviteli (1930). V Odeonu v Praze vydali 1931 společnou knihu Stavby a plány s úvodní statí Karla Teigeho. Po 1948 se H. stal prvním ředitelem Stavoprojektu Praha. 1963 vyšla jeho kniha Návrhy a stavby 1925–1960. Pohřben je v Praze-Bubenči.

Jeho raná architektonická tvorba měla zpočátku spíše kubistický ráz, pod vlivem Josefa Gočára se dopracoval k purismu (družstevní domy čp. 544 až 547/XIX v Bachmačské, dnes Kafkově, ul. v Dejvicích, 1925–26; úprava fasády čp. 217/XIX v Bubenči v Čechově ul., 1927) a k funkcionalismu. S J. Polívkou jsou autory domu Chicago čp. 58/II na Národní třídě (1927–28), podobně jako Habichova obchodního a kancelářského domu čp. 645/II ve Štěpánské ul. ze stejné doby. Spolu projektovali 1928 rovněž obytný dům Svazu československého díla v Brně v Křížkovského ul. 20, funkcionalistickou vilu K. Jíšeho v ul. U Dívčích hradů čp. 1905/XVI v Praze na Smíchově (1929, zbořeno 2018) a funkcionalistické nájemní domy čp. 1120, 1660 a 1035/XIV v dnešní ul. 5. května v Nuslích. Společně s K. Honzíkem navrhl Všeobecný penzijní ústav (čp. 1800/XI) na Žižkově na dnešním nám. W. Churchilla, jehož projekt vypracovali 1929–31. Stavba vznikala 1932–34 a je pokládána za nejvýznamnější příklad funkcionalismu v Praze.

Sám H. je autorem projektu funkcionalistického domu čp. 763/XIX v dnešní Eliášově ul. v Praze-Dejvicích (1935); do 1936 jsou datovány skici ozdravovny spolku Humanita v Poděbradech (stavba dokončena 1940); je podepsán pod celkovou koncepcí skupiny nájemních domů čp. 845–862/XIX (tzv. Molochov), postavených 1937–38 na Letné v Belcrediho třídě (dnes M. Horákové). 1945 vypracoval projekt zastavění Slezského předměstí v Hradci Králové, kde poté 1947–50 s F. Bartošem projektoval sídliště Labská kotlina. 1947–53 navrhl sušárny mléka SUNAR ve Strakonicích a v Zábřehu. S Karlem Filsakem vypracoval 1948 regulační plán Jindřichova Hradce a spolu s ním a Karlem Bubeníčkem stavěl od 1952 věžové domy v Rozdělově (Kladno).

Jako jeden z mála českých architektů H. reagoval na brutalismus Le Corbusiera. Patřil k vrcholným představitelům architektonické avantgardy v Čechách.

L: J. E. Koula, Nová česká architektura a její vývoj ve XX. století, 1940, s. 44, 59, 88, 96, 118, 120, 124, 144, 155, 179 a obr. 148, 149; Toman 1, s. 307; J. H. – přehled díla 1925–61 (katalog výstavy, Mánes, Praha), 1963; Umělecké památky Čech 1, E. Poche (ed.) 1977, s. 457, 613; 3, 1980, s. 251; Z. Lukeš – R. Švácha, J. H., in: Výtvarná kultura 9, 1985, s. 1/35–37; Z. Lukeš, Nad dopisy B. Feuersteina J. H., in: Umění 35, 1987, s. 104–128; R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1994, s. 301, 304, 306, 426, 428–429, 438, 439, 505, 507, 512, 515, 517, 524, 527, 535, 536, 547; NEČVU 1, s. 248–249; Umělecké památky Prahy. Staré Město. Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 544; Umělecké památky Prahy. Nové Město. Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 207, 393, 563, 793; Z. Vávra – R. Sedláková, J. H. (katalog výstavy ke 100. výročí narození, NG Praha), 1999; Praha 1919–1940, E. Havlová – J. Svoboda – J. Noll (eds.), 2000, s. 10, 15, 68, 71, 72, 81, 85, 88, 89, 100, 124, 125, 135, 181, 182, 186, 213, 217, 236, 237; Architekti, s. 220–221 (se soupisem díla a literatury); Umělecké památky Prahy. Velká Praha A–L, 2012, s. 161, 168, 203, 208, 214, 282, 312, 480; De Gruyter Allgemeines Künstlerlexikon 70, Berlin–Boston 2011, s. 294; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 391–392 (s dalším dílem a literaturou); Umělecké památky Prahy. Velká Praha M–Ž, D. Prix (ed.), 2017, s. 198, 559, 1418; Z. Lukeš, J. H. 120, in: Lidové Noviny 13. 3. 2019; https://cs.wikipedia.org (stav k 26. 8. 2019); https://cs.isabart.org/person/2748 (se soupisem výstav a další literaturou, stav k 19. 11. 2019).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Pavel Vlček

• 

  Všeobecný penzijní ústav navrhl J. Havlíček spolu s K. Honzíkem, později budova sloužila jako Dům odborových svazů (Žižkovské muzeum)