Biografický slovník
HAVLÍČEK Ladislav 6.4.1900-30.7.1976: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Ladislav HAVLÍČEK | | jméno = Ladislav HAVLÍČEK | ||
| − | | obrázek =HAVLICEKL.jpg | + | | obrázek = HAVLICEKL.jpg |
| velikost obrázku = | | velikost obrázku = | ||
| popisek obrázku = | | popisek obrázku = | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 6.4.1900 | | datum narození = 6.4.1900 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Křížlice (u Jilemnice) |
| datum úmrtí = 30.7. 1976 | | datum úmrtí = 30.7. 1976 | ||
| místo úmrtí = Chicago (USA) | | místo úmrtí = Chicago (USA) | ||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| − | | citace = Biografický slovník českých zemí | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 349 |
}} | }} | ||
| + | '''HAVLÍČEK, Ladislav''', ''* 6. 4. 1900 Křížlice (u Jilemnice), † 30. 7. 1976 Chicago (USA), kriminalistický technik'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z osmi dětí hospodářských dělníků Antonína | ||
| + | a Anny H. Vyučil se zámečníkem v cukrovaru ve Skřivanech | ||
| + | (u Nového Bydžova). Na sklonku první světové války prošel | ||
| + | srbskou a italskou frontou, 1918–19 bojoval jako příslušník | ||
| + | Sokola a dobrovolník pluku Stráže svobody na západním Slovensku proti Maďarské republice rad. V hodnosti desátníka | ||
| + | vykonal 1920–22 vojenskou prezenční službu na zemském | ||
| + | velitelství dělostřelectva, poté se přihlásil k četnictvu a byl | ||
| + | přijat u jeho zemského velitelství v Praze. 1922/23 absolvoval | ||
| + | četnickou školu a 1923/24 četnickou hodnostní školu v Ústí | ||
| + | nad Labem, tam začal také sloužit. 1927 byl povýšen do funkce velitele oddělení v Teplicích-Šanově. Formuloval základy | ||
| + | mechanoskopie (disciplína pro určení nástrojů použitých při | ||
| + | trestné činnosti, např. kasařské). Zabýval se zkoumáním kovů | ||
| + | (forenzní metalografie), výcvikem služebních psů a kriminalistickou fotografií. 1928–29 pracoval jako technický specialista četnické pátrací stanice v Praze na Malé Straně. 1930 byl | ||
| + | přeložen k Ústřednímu četnickému pátracímu oddělení, kde | ||
| + | setrval do 1939. Vyšetřoval zejména kasařské případy, přičemž | ||
| + | si ověřoval principy mechanoskopie v praxi. Ve třicátých letech | ||
| + | vedl vlastní Skupinu pro stíhání lupičů a pro metalografii. Psal | ||
| + | metodické předpisy pro vyšetřování pokladenských zločinů | ||
| + | a směrnice pro praktické uplatňování mechanoskopie a metalografie. 1932 se stal prvním místopřísežným soudním znalcem | ||
| + | těchto oborů, publikoval v odborném tisku, sestavoval slovník | ||
| + | zločineckého slangu (rukopis se nedochoval), 1935 zavedl pátrací relace četnictva v Radiojournalu. H. byl 1932 povýšen na | ||
| + | štábního strážmistra, 1934 na praporčíka, 1937 na vrchního | ||
| + | strážmistra. 1938 se oženil s Marií Zatřepálkovou, s níž měl | ||
| + | syna, rovněž Ladislava (* 1944). | ||
| + | |||
| + | Mechanoskopii sice H. nezaložil, v mezinárodním měřítku ji | ||
| + | však poprvé uplatnil při vyšetřování a publikoval první učebnici mechanoskopie na světě. Od 1939 působil jako policejní | ||
| + | technik na kriminalistickém oddělení pražského policejního | ||
| + | prezidia. Pořizoval mj. fotodokumentaci atentátu na R. Heydricha. 1944 byl ustanoven revírním inspektorem. V květnu | ||
| + | 1945 byl obviněn ze spolupráce s nepřítelem a zproštěn aktivní | ||
| + | služby, 1945–46 vazebně stíhán, 1948 definitivně propuštěn | ||
| + | z ministerstva vnitra. Ač mu zrada národní cti nebyla prokázána, mohl pracovat jen v podřadných manuálních zaměstnáních. Následovalo vystěhování z bytu a rodinný rozvrat. 1949 | ||
| + | H. emigroval do západního Německa, 1955 odjel do USA, kde | ||
| + | se podruhé oženil a pracoval v bance jako grafologický expert. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Mechanoskopie. Stopy a znaky řemeslných nástrojů, 1940. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' L. Havlíček, L. H., kriminalista, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, | ||
| + | 2004, s. 216–224 (foto); J. Straus – F. Vavera, Slovník kriminalistických pojmů a osobností, 2010; M. Dlouhý, Století četnické kriminalistiky. Historie kriminalistiky u četnictva na území České republiky, 2014, s. 261–268, | ||
| + | 322–323. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/ac7bb0d5-3fab-4828-ba77-d77b15feab8f Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:59- Společnost - ostatní]] | [[Kategorie:59- Společnost - ostatní]] | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Verze z 21. 2. 2022, 16:47
| Ladislav HAVLÍČEK | |
 | |
| Narození | 6.4.1900 |
|---|---|
| Místo narození | Křížlice (u Jilemnice) |
| Úmrtí | 30.7. 1976 |
| Místo úmrtí | Chicago (USA) |
| Povolání |
59- Společnost - ostatní |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 349 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=139387 |
HAVLÍČEK, Ladislav, * 6. 4. 1900 Křížlice (u Jilemnice), † 30. 7. 1976 Chicago (USA), kriminalistický technik
Pocházel z osmi dětí hospodářských dělníků Antonína a Anny H. Vyučil se zámečníkem v cukrovaru ve Skřivanech (u Nového Bydžova). Na sklonku první světové války prošel srbskou a italskou frontou, 1918–19 bojoval jako příslušník Sokola a dobrovolník pluku Stráže svobody na západním Slovensku proti Maďarské republice rad. V hodnosti desátníka vykonal 1920–22 vojenskou prezenční službu na zemském velitelství dělostřelectva, poté se přihlásil k četnictvu a byl přijat u jeho zemského velitelství v Praze. 1922/23 absolvoval četnickou školu a 1923/24 četnickou hodnostní školu v Ústí nad Labem, tam začal také sloužit. 1927 byl povýšen do funkce velitele oddělení v Teplicích-Šanově. Formuloval základy mechanoskopie (disciplína pro určení nástrojů použitých při trestné činnosti, např. kasařské). Zabýval se zkoumáním kovů (forenzní metalografie), výcvikem služebních psů a kriminalistickou fotografií. 1928–29 pracoval jako technický specialista četnické pátrací stanice v Praze na Malé Straně. 1930 byl přeložen k Ústřednímu četnickému pátracímu oddělení, kde setrval do 1939. Vyšetřoval zejména kasařské případy, přičemž si ověřoval principy mechanoskopie v praxi. Ve třicátých letech vedl vlastní Skupinu pro stíhání lupičů a pro metalografii. Psal metodické předpisy pro vyšetřování pokladenských zločinů a směrnice pro praktické uplatňování mechanoskopie a metalografie. 1932 se stal prvním místopřísežným soudním znalcem těchto oborů, publikoval v odborném tisku, sestavoval slovník zločineckého slangu (rukopis se nedochoval), 1935 zavedl pátrací relace četnictva v Radiojournalu. H. byl 1932 povýšen na štábního strážmistra, 1934 na praporčíka, 1937 na vrchního strážmistra. 1938 se oženil s Marií Zatřepálkovou, s níž měl syna, rovněž Ladislava (* 1944).
Mechanoskopii sice H. nezaložil, v mezinárodním měřítku ji však poprvé uplatnil při vyšetřování a publikoval první učebnici mechanoskopie na světě. Od 1939 působil jako policejní technik na kriminalistickém oddělení pražského policejního prezidia. Pořizoval mj. fotodokumentaci atentátu na R. Heydricha. 1944 byl ustanoven revírním inspektorem. V květnu 1945 byl obviněn ze spolupráce s nepřítelem a zproštěn aktivní služby, 1945–46 vazebně stíhán, 1948 definitivně propuštěn z ministerstva vnitra. Ač mu zrada národní cti nebyla prokázána, mohl pracovat jen v podřadných manuálních zaměstnáních. Následovalo vystěhování z bytu a rodinný rozvrat. 1949 H. emigroval do západního Německa, 1955 odjel do USA, kde se podruhé oženil a pracoval v bance jako grafologický expert.
D: Mechanoskopie. Stopy a znaky řemeslných nástrojů, 1940.
L: L. Havlíček, L. H., kriminalista, in: Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, 2004, s. 216–224 (foto); J. Straus – F. Vavera, Slovník kriminalistických pojmů a osobností, 2010; M. Dlouhý, Století četnické kriminalistiky. Historie kriminalistiky u četnictva na území České republiky, 2014, s. 261–268, 322–323.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
