HAVLÍČKOVÁ Alena 6.4.1931-6.4.2008: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Alena HAVLÍČKOVÁ
 
| jméno = Alena HAVLÍČKOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Havlickova Alena portret.jpg
 
| datum narození = 6.4.1931
 
| datum narození = 6.4.1931
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
| povolání = 78- Hudební interpret
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 355
 
}}
 
}}
 +
'''HAVLÍČKOVÁ, Alena''', ''* 6. 4. 1931 Praha, † 6. 4. 2008 Praha, zpěvačka, herečka''
 +
 +
Po maturitě na gymnáziu studovala 1951–56 zpěv na  Pražské konzervatoři. Poté účinkovala v  činoherních divadlech
 +
v Uherském Hradišti, Mladé Boleslavi a Mostu. 1959–65 byla
 +
členkou nově vzniklého pražského divadla malých forem Paravan. Divadelní písně, nejčastěji skladatele Miroslava Raichla
 +
a textaře J. R. Picka, ji postupně přivedly k zaměření na český
 +
šanson, v němž mohla využít své široké výrazové rozpětí od
 +
jemné satiry až k razantní dramatičnosti. 1965–66 vystupovala v kabaretní skupině Armádního uměleckého souboru Víta
 +
Nejedlého, později samostatně nebo v rámci skupiny herců-šansoniérů Pražský šanson, jejichž nejčastějším působištěm
 +
bylo Divadlo hudby (pořady Variace) nebo klub Svazu českých
 +
skladatelů a koncertních umělců. Spolupracovala se skladatelem Jaroslavem Jakoubkem a  básníkem Josefem Kainarem,
 +
který pro ni napsal např. šansony ''Flandry'', ''Chvíle lásky'', ''Jan miluje Lenku'', ''Král nabíd’ rámě malé markýze'', ''Panoše'',
 +
''Svatá válka''. Dále pro ni často tvořili skladatel a klavírista Milan Jíra
 +
a  básník Ivo Štuka. Její občasná zahraniční angažmá zůstala
 +
dobově omezena na země východního bloku. Od 1983 do poloviny devadesátých let H. vyučovala interpretaci šansonu na
 +
hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jejím
 +
manželem byl muzikolog Josef Kotek (1928–2009).
 +
 +
'''D:''' gramofonové desky, Supraphon: Roztržité blues (SP, A. Fried – J. R. Pick),
 +
1963;  Chvíle lásky  (LP), 1969;  Český šanson  1969  (LP),  1969;  Český
 +
šanson 1970 (LP), 1971; Panton: A. H. – láska se oplácí, (LP), 1974; Písničky
 +
Jaroslava Jakoubka (LP), 1983.
 +
 +
'''L:''' J. Struhal – J. B. Sýkora, O českém šansonu s A. H., in: Svět práce 1971, č. 5;
 +
Pražská skupina Šanson… (zpráva z domova), in: Melodie 17, 1979, č. 5, s. 136;
 +
EJ, s. 185–186; I. Borská, Opravna duší – založeno 1969. Slavnostní program
 +
k 25. výročí skupiny pražský šanson, 1994; Pickanterie. Koláž ze života a díla
 +
satirika J. R. Picka, E. Světlík (ed.), 1995 (na s. 56–57 i příspěvek A. H. s titulem Písničky na tělo); A. Branald, Převleky mého města, 2002, s. 247, 255, 298, 302. Krátký film: Mladé rampy, 1960 (režie P. Blumenfeld); http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k  13. 6. 2019);
 +
https://www.fdb.cz/film/mlade-rampy/128134 (stav k 19. 11. 2019).
 +
 +
Aleš Opekar
 +
 +
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]
 
[[Kategorie:78- Hudební interpret]]

Aktuální verze z 23. 5. 2022, 12:51

Alena HAVLÍČKOVÁ
Narození 6.4.1931
Místo narození Praha
Úmrtí 6.4.2008
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 355
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75738

HAVLÍČKOVÁ, Alena, * 6. 4. 1931 Praha, † 6. 4. 2008 Praha, zpěvačka, herečka

Po maturitě na gymnáziu studovala 1951–56 zpěv na Pražské konzervatoři. Poté účinkovala v činoherních divadlech v Uherském Hradišti, Mladé Boleslavi a Mostu. 1959–65 byla členkou nově vzniklého pražského divadla malých forem Paravan. Divadelní písně, nejčastěji skladatele Miroslava Raichla a textaře J. R. Picka, ji postupně přivedly k zaměření na český šanson, v němž mohla využít své široké výrazové rozpětí od jemné satiry až k razantní dramatičnosti. 1965–66 vystupovala v kabaretní skupině Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, později samostatně nebo v rámci skupiny herců-šansoniérů Pražský šanson, jejichž nejčastějším působištěm bylo Divadlo hudby (pořady Variace) nebo klub Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Spolupracovala se skladatelem Jaroslavem Jakoubkem a básníkem Josefem Kainarem, který pro ni napsal např. šansony Flandry, Chvíle lásky, Jan miluje Lenku, Král nabíd’ rámě malé markýze, Panoše, Svatá válka. Dále pro ni často tvořili skladatel a klavírista Milan Jíra a básník Ivo Štuka. Její občasná zahraniční angažmá zůstala dobově omezena na země východního bloku. Od 1983 do poloviny devadesátých let H. vyučovala interpretaci šansonu na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře. Jejím manželem byl muzikolog Josef Kotek (1928–2009).

D: gramofonové desky, Supraphon: Roztržité blues (SP, A. Fried – J. R. Pick), 1963; Chvíle lásky (LP), 1969; Český šanson 1969 (LP), 1969; Český šanson 1970 (LP), 1971; Panton: A. H. – láska se oplácí, (LP), 1974; Písničky Jaroslava Jakoubka (LP), 1983.

L: J. Struhal – J. B. Sýkora, O českém šansonu s A. H., in: Svět práce 1971, č. 5; Pražská skupina Šanson… (zpráva z domova), in: Melodie 17, 1979, č. 5, s. 136; EJ, s. 185–186; I. Borská, Opravna duší – založeno 1969. Slavnostní program k 25. výročí skupiny pražský šanson, 1994; Pickanterie. Koláž ze života a díla satirika J. R. Picka, E. Světlík (ed.), 1995 (na s. 56–57 i příspěvek A. H. s titulem Písničky na tělo); A. Branald, Převleky mého města, 2002, s. 247, 255, 298, 302. Krátký film: Mladé rampy, 1960 (režie P. Blumenfeld); http://www.ceskyhudebnislovnik.cz (stav k 13. 6. 2019); https://www.fdb.cz/film/mlade-rampy/128134 (stav k 19. 11. 2019).

Aleš Opekar