Biografický slovník
HAVLÍK Josef 11.4.1850-6.1.1912: Porovnání verzí
(HAVLÍK_Josef_11.4.1850-6.1.1912) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.4.1850 | | datum narození = 11.4.1850 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Líchovy (u Sedlčan) |
| datum úmrtí = 6.1.1912 | | datum úmrtí = 6.1.1912 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 357 |
| + | }} | ||
| + | '''HAVLÍK, Josef''', ''* 11. 4. 1850 Líchovy (u Sedlčan), † 6. 1. 1912 Praha, spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny rolníka. Maturoval v Praze na novoměstském | ||
| + | piaristickém gymnáziu, po nedlouhé praxi nastoupil 1872 | ||
| + | jako úředník v administrativě pražského magistrátu. Od 1881 | ||
| + | pracoval jako oficiál prezidiální kanceláře, 1908 odešel do penze jako ředitel hlavní městské výpravny. Byl aktivním členem | ||
| + | spolku spisovatelů-beletristů Máj a udržoval přátelské styky | ||
| + | s A. Jiráskem, I. Herrmannem, F. Heritesem, M. A. Šimáčkem, L. Stroupežnickým, K. V. Raisem a s J. Vrchlickým, | ||
| + | vesměs autory mladočeské politické orientace, ač sám byl | ||
| + | členem staročeské strany. Manželka Hermína H., roz. Veinerová, byla operetní zpěvačkou, dcera Josefa, píšící pod pseudonymem Jos. Č. Havlín (1886–1968), spisovatelkou a překladatelkou. V kulturních časopisech a literárních rubrikách | ||
| + | denního tisku, jako byly např. ''Hlas národa'', ''Národní politika'', | ||
| + | ''Národní listy'', ''Humoristické listy'', ''Lumír'', ''Švanda dudák'' a ''Světozor'', publikoval H. drobné povídky, humoresky a fejetony, | ||
| + | blízké poetice I. Herrmanna a inspirované nejčastěji důvěrně | ||
| + | známým prostředím magistrátních úředníků. Básně a divadelní hry zůstaly v jeho díle okrajové. Mimoto psal tragicky zabarvené sociálně psychologické prózy, jež odrážely realisticky, | ||
| + | věcně a bez sentimentu soudobý život úřednictva a městské | ||
| + | i venkovské chudiny. Vydal dva knižní soubory (''Povídky a humoresky'', 1889; ''Z menšího obzoru'', 1898), zásluhou jeho dcery | ||
| + | vyšly další dva svazky posmrtně (''Z vírů i zátiší životních'', 1916; | ||
| + | ''Z ovzduší pražského magistrátu'', 1918). Na námět historické | ||
| + | prózy F. A. Šuberta H. napsal 1905 divadelní hru ''Kostnice sedlecká'', kterou O. Bradáč zhudebnil ve stejnojmenné opeře. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 10, s. 992; 28, s. 547; OSND 2/2, s. 1054; LČL 2/1, s. 119–120. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' LA PNP, Praha, osobní fond (inventář M. Vinařová, J. H. Literární pozůstalost, 1969). | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1850]] | [[Kategorie:1850]] | ||
| + | [[Kategorie:Líchovy]] | ||
[[Kategorie:1912]] | [[Kategorie:1912]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 28. 2. 2022, 15:55
| Josef HAVLÍK | |
 | |
| Narození | 11.4.1850 |
|---|---|
| Místo narození | Líchovy (u Sedlčan) |
| Úmrtí | 6.1.1912 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 357 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47052 |
HAVLÍK, Josef, * 11. 4. 1850 Líchovy (u Sedlčan), † 6. 1. 1912 Praha, spisovatel
Pocházel z rodiny rolníka. Maturoval v Praze na novoměstském piaristickém gymnáziu, po nedlouhé praxi nastoupil 1872 jako úředník v administrativě pražského magistrátu. Od 1881 pracoval jako oficiál prezidiální kanceláře, 1908 odešel do penze jako ředitel hlavní městské výpravny. Byl aktivním členem spolku spisovatelů-beletristů Máj a udržoval přátelské styky s A. Jiráskem, I. Herrmannem, F. Heritesem, M. A. Šimáčkem, L. Stroupežnickým, K. V. Raisem a s J. Vrchlickým, vesměs autory mladočeské politické orientace, ač sám byl členem staročeské strany. Manželka Hermína H., roz. Veinerová, byla operetní zpěvačkou, dcera Josefa, píšící pod pseudonymem Jos. Č. Havlín (1886–1968), spisovatelkou a překladatelkou. V kulturních časopisech a literárních rubrikách denního tisku, jako byly např. Hlas národa, Národní politika, Národní listy, Humoristické listy, Lumír, Švanda dudák a Světozor, publikoval H. drobné povídky, humoresky a fejetony, blízké poetice I. Herrmanna a inspirované nejčastěji důvěrně známým prostředím magistrátních úředníků. Básně a divadelní hry zůstaly v jeho díle okrajové. Mimoto psal tragicky zabarvené sociálně psychologické prózy, jež odrážely realisticky, věcně a bez sentimentu soudobý život úřednictva a městské i venkovské chudiny. Vydal dva knižní soubory (Povídky a humoresky, 1889; Z menšího obzoru, 1898), zásluhou jeho dcery vyšly další dva svazky posmrtně (Z vírů i zátiší životních, 1916; Z ovzduší pražského magistrátu, 1918). Na námět historické prózy F. A. Šuberta H. napsal 1905 divadelní hru Kostnice sedlecká, kterou O. Bradáč zhudebnil ve stejnojmenné opeře.
L: OSN 10, s. 992; 28, s. 547; OSND 2/2, s. 1054; LČL 2/1, s. 119–120.
P: LA PNP, Praha, osobní fond (inventář M. Vinařová, J. H. Literární pozůstalost, 1969).
Martin Kučera
