StránkaDiskuseZobrazit zdrojHistorie HAVLÍK Josef 11.4.1850-6.1.1912

Josef HAVLÍK
Narození	11.4.1850
Místo narození	Líchovy (u Sedlčan)
Úmrtí	6.1.1912
Místo úmrtí	Praha
Povolání	63- Spisovatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 357
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47052

HAVLÍK, Josef, * 11. 4. 1850 Líchovy (u Sedlčan), † 6. 1. 1912 Praha, spisovatel

Pocházel z rodiny rolníka. Maturoval v Praze na novoměstském piaristickém gymnáziu, po nedlouhé praxi nastoupil 1872 jako úředník v administrativě pražského magistrátu. Od 1881 pracoval jako oficiál prezidiální kanceláře, 1908 odešel do penze jako ředitel hlavní městské výpravny. Byl aktivním členem spolku spisovatelů-beletristů Máj a udržoval přátelské styky s A. Jiráskem, I. Herrmannem, F. Heritesem, M. A. Šimáčkem, L. Stroupežnickým, K. V. Raisem a s J. Vrchlickým, vesměs autory mladočeské politické orientace, ač sám byl členem staročeské strany. Manželka Hermína H., roz. Veinerová, byla operetní zpěvačkou, dcera Josefa, píšící pod pseudonymem Jos. Č. Havlín (1886–1968), spisovatelkou a překladatelkou. V kulturních časopisech a literárních rubrikách denního tisku, jako byly např. Hlas národa, Národní politika, Národní listy, Humoristické listy, Lumír, Švanda dudák a Světozor, publikoval H. drobné povídky, humoresky a fejetony, blízké poetice I. Herrmanna a inspirované nejčastěji důvěrně známým prostředím magistrátních úředníků. Básně a divadelní hry zůstaly v jeho díle okrajové. Mimoto psal tragicky zabarvené sociálně psychologické prózy, jež odrážely realisticky, věcně a bez sentimentu soudobý život úřednictva a městské i venkovské chudiny. Vydal dva knižní soubory (Povídky a humoresky, 1889; Z menšího obzoru, 1898), zásluhou jeho dcery vyšly další dva svazky posmrtně (Z vírů i zátiší životních, 1916; Z ovzduší pražského magistrátu, 1918). Na námět historické prózy F. A. Šuberta H. napsal 1905 divadelní hru Kostnice sedlecká, kterou O. Bradáč zhudebnil ve stejnojmenné opeře.

L: OSN 10, s. 992; 28, s. 547; OSND 2/2, s. 1054; LČL 2/1, s. 119–120.

P: LA PNP, Praha, osobní fond (inventář M. Vinařová, J. H. Literární pozůstalost, 1969).

Martin Kučera