Biografický slovník
HAVLÍK Karel 12.1.1811-12.3.1884: Porovnání verzí
(HAVLÍK_Karel_12.1.1811-2.3.1884) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.1.1811 | | datum narození = 12.1.1811 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Žebrák |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 12.3.1884 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Poděbrady |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| − | |||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | |
| + | }} | ||
| + | '''HAVLÍK, Karel''', ''* 12. 1. 1811 Žebrák, † 12. 3. 1884 Poděbrady, právník, spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn pekaře; H. mladší bratr Ferdinand se stal v Žebráku | ||
| + | purkmistrem. H. navštěvoval 1826–31 Akademické gymnázium v Praze, kde byl žákem Josefa Jungmanna. Vystudoval | ||
| + | práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, na níž se spřátelil | ||
| + | s K. J. Erbenem (ten při návštěvě u H. v Žebráku poznal svou | ||
| + | první ženu, Barboru Mečířovou). H. se znal rovněž se svým | ||
| + | vrstevníkem K. H. Máchou, po jehož smrti se zasloužil o záchranu části Máchovy literární pozůstalosti (podle nekrologu | ||
| + | prý byl jediný, kdo četl rukopis ''Máje''). H. začal publikovat | ||
| + | verše a krátké prózy v časopisech ''Kwěty české'' či ''Jindy a nyní''. | ||
| + | Pro některé spisovatele, např. V. Nejedlého a Š. Hněvkovského (rovněž původem ze Žebráka), korigoval texty jejich děl. | ||
| + | S Erbenem na podnět KČSN spolupracoval na přepisech literárních památek. V rodišti založil veřejnou knihovnu. | ||
| + | |||
| + | H. pracoval jako nižší úředník, později soudní čekatel u pražského magistrátu, ve čtyřicátých letech 19. století působil | ||
| + | v Sušici. Zasloužil se především o české právnické názvosloví | ||
| + | a vytvořil českou účetní terminologii, která byla 1845 uveřejněna v příloze Ammannovy příručky ''Handbuch der Staatsrechnungswissenschaft''. Přeložil ''Předpis o stručném řízení v rozepřích civilních'' (1846–48) a s Erbenem, Josefem Fričem a dalšími | ||
| + | vypracoval 1846–47 český ''Řád obecní soudní'' a ''Řád konkursní''. Ve spolupráci se soudním radou V. Machem a F. Špatným | ||
| + | převedl do češtiny Obentrautovu ''Příruční knihu pro vesní rychtáře''. Za revoluce 1848 byl členem Národního výboru. Po | ||
| + | správní reformě 1851 vstoupil do soudní služby: byl jmenován | ||
| + | soudním přísedícím ve Strakonicích, poté soudním adjunktem ve Volyni a nakonec okresním soudcem v Poděbradech, | ||
| + | kde se usadil. 1875 odešel na odpočinek. H. dcera Růžena | ||
| + | (1858–1904) se provdala za lékárníka a přírodovědce Jana | ||
| + | Hellicha (1850–1931); H. byl pohřben v hellichovské rodinné | ||
| + | hrobce v Poděbradech. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' nekrolog, in: Osvěta 14, 1884, č. 5, s. 468–470 (F. Čenský); RSN 3, | ||
| + | s. 860; OSN 10, s. 991–992 (s chybným datem narození 1810); MSN 3, s. 101; | ||
| + | KSN 5, s. 57; A. Grund, K. H. vzpomíná na K. J. Erbena, in: Listy filologické 75, 1951, č. 4/5, s. 216–221. | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1811]] | [[Kategorie:1811]] | ||
| + | [[Kategorie:Žebrák]] | ||
[[Kategorie:1884]] | [[Kategorie:1884]] | ||
| + | [[Kategorie:Poděbrady]] | ||
Verze z 28. 2. 2022, 16:00
| Karel HAVLÍK | |
 | |
| Narození | 12.1.1811 |
|---|---|
| Místo narození | Žebrák |
| Úmrtí | 12.3.1884 |
| Místo úmrtí | Poděbrady |
| Povolání | 63- Spisovatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47051 |
HAVLÍK, Karel, * 12. 1. 1811 Žebrák, † 12. 3. 1884 Poděbrady, právník, spisovatel
Syn pekaře; H. mladší bratr Ferdinand se stal v Žebráku purkmistrem. H. navštěvoval 1826–31 Akademické gymnázium v Praze, kde byl žákem Josefa Jungmanna. Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, na níž se spřátelil s K. J. Erbenem (ten při návštěvě u H. v Žebráku poznal svou první ženu, Barboru Mečířovou). H. se znal rovněž se svým vrstevníkem K. H. Máchou, po jehož smrti se zasloužil o záchranu části Máchovy literární pozůstalosti (podle nekrologu prý byl jediný, kdo četl rukopis Máje). H. začal publikovat verše a krátké prózy v časopisech Kwěty české či Jindy a nyní. Pro některé spisovatele, např. V. Nejedlého a Š. Hněvkovského (rovněž původem ze Žebráka), korigoval texty jejich děl. S Erbenem na podnět KČSN spolupracoval na přepisech literárních památek. V rodišti založil veřejnou knihovnu.
H. pracoval jako nižší úředník, později soudní čekatel u pražského magistrátu, ve čtyřicátých letech 19. století působil v Sušici. Zasloužil se především o české právnické názvosloví a vytvořil českou účetní terminologii, která byla 1845 uveřejněna v příloze Ammannovy příručky Handbuch der Staatsrechnungswissenschaft. Přeložil Předpis o stručném řízení v rozepřích civilních (1846–48) a s Erbenem, Josefem Fričem a dalšími vypracoval 1846–47 český Řád obecní soudní a Řád konkursní. Ve spolupráci se soudním radou V. Machem a F. Špatným převedl do češtiny Obentrautovu Příruční knihu pro vesní rychtáře. Za revoluce 1848 byl členem Národního výboru. Po správní reformě 1851 vstoupil do soudní služby: byl jmenován soudním přísedícím ve Strakonicích, poté soudním adjunktem ve Volyni a nakonec okresním soudcem v Poděbradech, kde se usadil. 1875 odešel na odpočinek. H. dcera Růžena (1858–1904) se provdala za lékárníka a přírodovědce Jana Hellicha (1850–1931); H. byl pohřben v hellichovské rodinné hrobce v Poděbradech.
L: nekrolog, in: Osvěta 14, 1884, č. 5, s. 468–470 (F. Čenský); RSN 3, s. 860; OSN 10, s. 991–992 (s chybným datem narození 1810); MSN 3, s. 101; KSN 5, s. 57; A. Grund, K. H. vzpomíná na K. J. Erbena, in: Listy filologické 75, 1951, č. 4/5, s. 216–221.
Jiří Martínek
