HAVLÍK Lubomír Emil 30.8.1925-5.3.2000: Porovnání verzí

Verze z 28. 2. 2022, 19:20

Lubomír Emil HAVLÍK
Narození	30.8.1925
Místo narození	Znojmo
Úmrtí	5.3.2000
Místo úmrtí	Brno
Povolání	53- Historik
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 358-359
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47054

HAVLÍK, Lubomír Emil, * 30. 8. 1925 Znojmo, † 5. 3. 2000 Brno, historik

Syn štábního kapitána a velitele kasáren v Louce (Znojmo). Nastoupil na reálné gymnázium v rodišti, po záboru pohraničí a německé okupaci odešel na gymnázium v Kroměříži. Za druhé světové války byl totálně nasazen při kopání zákopů pro wehrmacht, maturoval až po osvobození. 1945–50 studoval na Filozofické fakultě MU v Brně angličtinu, filozofii, historii a prehistorii. 1950 se oženil s etnografkou Cecilií, roz. Konečnou (* 17. 11. 1927 Kostice /u Břeclavi/, † 8. 6. 2019). Vychovali spolu dvě dcery: slavistku a historičku Lubomíru Havlíkovou (* 1952) a historičku umění Janu Svobodovou-Havlíkovou (* 1955).

H. učil na střední škole ve Znojmě a na základní škole v Jaroslavicích, potom pracoval v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. 1952 složil rigorózní zkoušku (PhDr.), 1956 nastoupil jako vědecký aspirant do brněnské pobočky Slovanského ústavu ČSAV, po obhajobě kandidátské práce (CSc. 1959) se stal samostatným a vedoucím vědeckým pracovníkem; do důchodu odešel 1990. Současně 1963–85 na filozofické fakultě v Brně externě přednášel středověké dějiny slovanských národů a dějiny Byzance. 1969 předložil spis Byzanc, Řím a Slované v raném středověku. Slované v byzantské historiografii raného středověku do 7. století a 1978 byl habilitován. 1987 získal doktorát historických věd (DrSc.).

H. se specializoval na středověké dějiny slovanských národů, Byzance a období Velkomoravské říše. Zveřejnil na tři sta padesát odborných prací. S Archeologickým ústavem ČSAV v Brně 1963 spolupracoval na výstavě Velká Morava; expozice byla otevřena také v Nitře, Praze, Berlíně, Stockholmu, Vídni, Aténách, Petrohradě, Moskvě a v Kyjevě. Podílel se na vydávání edic. Zasedal v Československo-jugoslávské historické komisi, Československém národním balkanistickém komitétu i Národním byzantologickém komitétu, Československé archeologické společnosti, Associazione degli storici europei (Roma), Komisi pro studium slovanských kultur středověku (MAIRSK), v redakčních radách vědeckých časopisů, v Muzejní a vlastivědné společnosti, Společnosti pro Moravu a Slezsko, Moravském národním kongresu. Popularizoval vědu, spolupracoval s rozhlasem a televizí (1990 se podílel na natáčení filmu Moravská země a později na filmu o sv. Cyrilu a Metoději). 1968 a po 1989 se angažoval v moravském občanském hnutí, usiloval o samosprávu Moravy a trojfederativní uspořádání republiky. Do politického života zasáhl jako člen Komise pro územně správní a státoprávní uspořádání státu při Úřadu vlády České republiky, člen Komise pro národnosti Parlamentu České republiky, Moravského národního kongresu (MNK) a Rady Moravskoslezské akademie pro vědu a kulturu. Obdržel Stříbrnou plaketu Františka Palackého ČSAV (1988), Apoštolské a arcibiskupské požehnání ad personam (1993, 1994) a Cenu města Brna (1995). Byl mistrem Řádu moravských rytířů sv. Rostislava a Kolumbana (Eq. M. 1996–2000). Byl pohřben na brněnském Ústředním hřbitově.

D: výběr: Vývoj knihy, 1954 (katalog k výstavě); Staří Slované v rakouském Podunají v 6.–12. století, 1963; Písomné pramene k dejinám Veľkej Moravy, Nitra 1964; Velká Morava a středoevropští Slované, 1964; Přehledné dějiny Byzance, 1971; Dukljanská kronika a Dalmatská legenda, 1976; Morava v 9. a 10. století, 1978; Dějiny středověké Gruzie, 1980; Kronika o Velké Moravě, 1987; Geneze feudální společnosti a státu ve slovanském prostředí, 1987; Slovanské státní útvary raného středověku, 1987; Morava – k státoprávnímu postavení země v průběhu věků, 1990; Privilegia, smlouvy, ústavy, zákony, ustanovení, usnesení a další akty, dokládající státoprávní samosprávné a územně-správní postavení Moravy v minulosti, 1991; Odtajená kronika identity Moravy a Moravanů, 1991; Moravské letopisy. Dějiny Moravy v datech, 1993; Moravia. A Short History of an Ancient European Country, 1994; Svatopluk I. Veliký, král Moravanů a Slovanů, 1994; Dějiny královského města Znojma a Znojemského kraje, 1998; Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů, 1999. Edice (spoluautor): Magnae Moraviae fontes historici I. Annales et chronicae, 1966; II. Textus biografici, hagiographici, liturgici, 1967; III. Diplomata, epistulae, textus historici varii, 1969; IV. Leges – Textus iuridici, Supplementa, 1971; V. Indices, 1977.

L: Kyrilo-metodievska enciklopedija IV, Sofia 2003, s. 338–342; Sklenář, s. 208–210; J. Bílý, Jubilující doc. PhDr. L. E. Vilém H., DrSc. (Eq.M.), in: Moravský historický sborník – Ročenka Moravského národního kongresu, 1995, s. 5–13; J. Skutil, Obraz středověkých dějin slovanských národů a států včetně dějin Moravy, in: tamtéž, s. 15–40 (se soupisem díla do 1995, s. 40–72, 73–83); Z. Kurnatowska, L. E. H. (1925–2000), in: Slavia Antiqua 41, 2000, s. 242; V. Šťastný, Zemřel moravský historik L. E. H., in: ČMM 119, 2000, s. 340–343; L. Galuška, Doc. PhDr. L. E. H., DrSc. zemřel, in: ČČH 98, 2000, s. 664–666; L. Hladký, Vzpomínka na významného českého medievalistu a slavistu, in: Lidé města 4, 2000, s. 202–204; P. Ciprian, Zemřel doc. L. E. H., in: Znojemsko 21. 3. 2000, s. 4; J. Pecl, Odešel doc. PhDr. L. E. H., DrSc., Eq.M., in: Moravský historický sborník, 2001, s. 461–464; Z. Klanica, K nedožitým osmdesátinám L. H., in: Pravěk 15, 2005, s. 485–490; J. P. Drápela, Životopis doc. PhDr. L. E. V. H., DrSc., Eq.M., in: Moravský historický sborník, 2006, s. 1009–1010; http://encyklopedie.brna.cz (stav k 11. 6. 2019).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Lubomíra Havlíková