HAVLÍK z Varvažova Bartoloměj 22.7.1552-9.7.1609: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 7: Řádka 7:
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
−
 
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 361
 
}}
 
}}
 +
'''HAVLÍK z Varvažova, Bartoloměj''' ''(též Hawlik, Hawlichius, Hawelichius, Havlicius, Srnec, Srnovec), * 22. 7. 1552 Rokycany, † 9. 7. 1609 Praha, spisovatel, městský písař''
 +
 +
Syn člena rokycanské městské rady Václava H. z  Varvažova
 +
(†  1582), který byl 1549 nobilitován. Po blíže neznámých
 +
předchozích studiích se od 1572 vzdělával ve Wittenbergu
 +
a nejpozději od podzimu 1574, kdy byl přijat do koleje Českého národa, na pražské utrakvistické univerzitě. 1575 dosáhl
 +
titulu bakaláře a 1576 gradu mistra svobodných umění. Ještě v sedmdesátých letech 16. století je doložena H. učitelská
 +
činnost na pražských partikulárních školách, nejprve u sv. Mikuláše na Malé Straně, poté u  sv. Jindřicha (do 1578). Někdy v  té době přešel do služeb Smiřických ze Smiřic. 1578
 +
doprovázel Albrechta Smiřického a  po část cesty zřejmě též
 +
Václava Smiřického jako preceptor do Itálie, kde pobyl několik let (imatrikulován 1579 v Padově, 1580 v Bologni a 1581
 +
v Sieně). V zahraničí – kromě německojazyčných oblastí říše
 +
a Itálie navštívil zřejmě i další země – si H. rozšířil jazykové
 +
znalosti: ovládal řečtinu, latinu, němčinu a italštinu. Později
 +
se stal rokycanským radním. 1587 byl nobilitován a oženil se
 +
s Kateřinu Skálovou; díky sňatku se stal rovněž spolumajitelem domu na Malé Straně v Praze, kde získal měšťanské právo
 +
a 1588–91 zde působil jako primas. Po smrti první manželky
 +
se oženil s Dorotou Píseckou z Kranichfeldu a 1592 byl přijat
 +
za novoměstského měšťana. Na Novém Městě pražském byl
 +
v devadesátých letech radním písařem, členem desítipanského
 +
úřadu a také konšelem. Z druhého manželství měl několik dětí
 +
(po H. smrti si vdova vzala Tobiáše Štefka z Koloděj). H., který udržoval intenzivní literární kontakt s Jiřím Karlem Carolidem z Karlsperka, psal latinskou poezii a přeložil několik spisů
 +
do češtiny.
 +
 +
'''L:''' Carmina exequialia in obitum… Bartholomaei Hawlichii Srnovecii a Warwaziowa… qui… in aeternam patriam 9. Julii Anno Christiano 1609 hora
 +
13. translatus est, 1609; C. Cunradi, Prosopographiae melicae milleniraius I,
 +
in quo virorum doctrina et virtute clarissimorum vita ac fama singulis distichis
 +
utcunque delineatur; cum elencho nominum eorum in calce adiecto, Francofurti 1615, s. 76; Album academiae Vitebergensis. Ältere Reihe II, O. Hartwig
 +
(ed.), Halis 1894, s. 214; Jireček 1, s. 233; OSN 10, s. 991; Z. Winter, O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje. Kulturní obraz XV. a XVI. století, 1899, s. 171; G. Gellner, Životopis lékaře Borbonia a výklad jeho deníků, 1938, s. 79; J. Hejnic, Náhrobky v lapidariu Národního muzea. Sborník
 +
Národního musea v Praze, řada A, 13, 1959, s. 193; RHB 2, s. 276–279 (se
 +
soupisem pramenů, díla a literatury); Die Matrikel der deutschen Nation in
 +
Siena I–II, F. Weigle (ed.), Tübingen 1962, s. 69, 71; Manuál rektora se jmény
 +
studentů zapsaných v ztracené matrice UK v Praze v letech 1560–82. Poznamenání jmen profesorův a jiných preceptorův v učení pražském z roku 1604,
 +
1, K. Beránek (ed.), 1981, s. 110; Natio germanica Bononiae I. La matricola.
 +
Die Matrikel 1573–1602. 1707–1727, M. L. Accorsi – C. Zonta (eds.), Bologna 1999, s. 93, 121; Matricula nationis Germanicae iuristarum in gymnasio
 +
Patavino I (1546–1605), E. Dalla Francesca Hellmann (ed.), Roma–Padova
 +
2009, s. 35n., 257; M. Holý, Ve službách šlechty. Vychovatelé nobility z českých zemí (1500–1620), 2011, s. 186–187; E. Veselá, Srnovci z Varvažova, in:
 +
Genealogické a heraldické listy 5, 2015, s. 25–28; http://www.vd17.de/ (heslo Hawlik; stav k 1. 4. 2019); http://www.knihopis.cz/ (K02802, 15404; stav
 +
k 20. 11. 2019).
 +
 +
Martin Holý
 +
 +
 +
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

Aktuální verze z 28. 2. 2022, 21:28

Bartoloměj HAVLÍK z Varvažova
Narození 22.7.1552
Místo narození Rokycany
Úmrtí 9.7.1609
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 361
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47049

HAVLÍK z Varvažova, Bartoloměj (též Hawlik, Hawlichius, Hawelichius, Havlicius, Srnec, Srnovec), * 22. 7. 1552 Rokycany, † 9. 7. 1609 Praha, spisovatel, městský písař

Syn člena rokycanské městské rady Václava H. z Varvažova († 1582), který byl 1549 nobilitován. Po blíže neznámých předchozích studiích se od 1572 vzdělával ve Wittenbergu a nejpozději od podzimu 1574, kdy byl přijat do koleje Českého národa, na pražské utrakvistické univerzitě. 1575 dosáhl titulu bakaláře a 1576 gradu mistra svobodných umění. Ještě v sedmdesátých letech 16. století je doložena H. učitelská činnost na pražských partikulárních školách, nejprve u sv. Mikuláše na Malé Straně, poté u sv. Jindřicha (do 1578). Někdy v té době přešel do služeb Smiřických ze Smiřic. 1578 doprovázel Albrechta Smiřického a po část cesty zřejmě též Václava Smiřického jako preceptor do Itálie, kde pobyl několik let (imatrikulován 1579 v Padově, 1580 v Bologni a 1581 v Sieně). V zahraničí – kromě německojazyčných oblastí říše a Itálie navštívil zřejmě i další země – si H. rozšířil jazykové znalosti: ovládal řečtinu, latinu, němčinu a italštinu. Později se stal rokycanským radním. 1587 byl nobilitován a oženil se s Kateřinu Skálovou; díky sňatku se stal rovněž spolumajitelem domu na Malé Straně v Praze, kde získal měšťanské právo a 1588–91 zde působil jako primas. Po smrti první manželky se oženil s Dorotou Píseckou z Kranichfeldu a 1592 byl přijat za novoměstského měšťana. Na Novém Městě pražském byl v devadesátých letech radním písařem, členem desítipanského úřadu a také konšelem. Z druhého manželství měl několik dětí (po H. smrti si vdova vzala Tobiáše Štefka z Koloděj). H., který udržoval intenzivní literární kontakt s Jiřím Karlem Carolidem z Karlsperka, psal latinskou poezii a přeložil několik spisů do češtiny.

L: Carmina exequialia in obitum… Bartholomaei Hawlichii Srnovecii a Warwaziowa… qui… in aeternam patriam 9. Julii Anno Christiano 1609 hora 13. translatus est, 1609; C. Cunradi, Prosopographiae melicae milleniraius I, in quo virorum doctrina et virtute clarissimorum vita ac fama singulis distichis utcunque delineatur; cum elencho nominum eorum in calce adiecto, Francofurti 1615, s. 76; Album academiae Vitebergensis. Ältere Reihe II, O. Hartwig (ed.), Halis 1894, s. 214; Jireček 1, s. 233; OSN 10, s. 991; Z. Winter, O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje. Kulturní obraz XV. a XVI. století, 1899, s. 171; G. Gellner, Životopis lékaře Borbonia a výklad jeho deníků, 1938, s. 79; J. Hejnic, Náhrobky v lapidariu Národního muzea. Sborník Národního musea v Praze, řada A, 13, 1959, s. 193; RHB 2, s. 276–279 (se soupisem pramenů, díla a literatury); Die Matrikel der deutschen Nation in Siena I–II, F. Weigle (ed.), Tübingen 1962, s. 69, 71; Manuál rektora se jmény studentů zapsaných v ztracené matrice UK v Praze v letech 1560–82. Poznamenání jmen profesorův a jiných preceptorův v učení pražském z roku 1604, 1, K. Beránek (ed.), 1981, s. 110; Natio germanica Bononiae I. La matricola. Die Matrikel 1573–1602. 1707–1727, M. L. Accorsi – C. Zonta (eds.), Bologna 1999, s. 93, 121; Matricula nationis Germanicae iuristarum in gymnasio Patavino I (1546–1605), E. Dalla Francesca Hellmann (ed.), Roma–Padova 2009, s. 35n., 257; M. Holý, Ve službách šlechty. Vychovatelé nobility z českých zemí (1500–1620), 2011, s. 186–187; E. Veselá, Srnovci z Varvažova, in: Genealogické a heraldické listy 5, 2015, s. 25–28; http://www.vd17.de/ (heslo Hawlik; stav k 1. 4. 2019); http://www.knihopis.cz/ (K02802, 15404; stav k 20. 11. 2019).

Martin Holý

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=HAVLÍK_z_Varvažova_Bartoloměj_22.7.1552-9.7.1609&oldid=122874“