HAVLŮ Ivo T. 11.3.1923-13.8.1991: Porovnání verzí

Z Personal
(HAVLŮ_Ivo_11.3.1923-1991)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Ivo HAVLŮ
+
| jméno = Ivo T. HAVLŮ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 11.3.1923
 
| datum narození = 11.3.1923
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1991
+
| datum úmrtí = 13.8.1991
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 63- Spisovatel
+
| povolání = 63- Spisovatel<br />64- Překladatel
64- Překladatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ivo HAVLŮ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 365
 +
}}
 +
'''HAVLŮ, Ivo T.''', ''* 11. 3. 1923 Praha, † 13. 8. 1991 Praha, textař, libretista, překladatel''
 +
 
 +
Vystudoval Právnickou fakultu UK (JUDr.), 1968–69 pracoval v  newyorském nakladatelství Harcourt, Brace & World,
 +
Inc. V šedesátých letech se prosadil jako autor písňových textů
 +
pro zpěváky populární hudby (Petr Altman, ''Kdyby Casanova'';
 +
Rudolf Cortéz, ''Obláček''; Judita Čeřovská, ''Chci tančit s tebou'';
 +
Karel Štědrý, ''Autostop''; Waldemar Matuška, ''Mě zmáhá hic''; Eva
 +
Pilarová, ''Krásná Paříž''). Těžiště jeho tvorby spočívalo v oblasti
 +
hudebních komedií a muzikálů. Napsal libreta a texty písní
 +
ke dvěma desítkám hudebně-dramatických děl. Patřily k nim
 +
hudební komedie Jaromíra Otto Karla ''Liliomfi'' (Divadlo
 +
J. K. Tyla, Plzeň, 1962), muzikály Harryho Macourka ''Malá noční hudba'' (Státní divadlo Brno, 1969) a ''Děti z hliněné vesnice'' (Státní divadlo O. Stibora, Olomouc, 1975), dále ''Oskar''
 +
Ladislava Matějky (Státní divadlo v  Ostravě, 1975) či ''Vítr z  Alabamy'' Miloše Vacka (Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, 1973).
 +
S Josefem Pávkem napsal libreto k Vackovu bluesovému dramatu ''Noc je můj den'' (premiéra ve Frankfurtu nad Odrou,
 +
1964). Jako libretista se podílel také na muzikálu Zdeňka Marata ''Pohádka mého života'' (premiéra v dánském Odense 1982),
 +
který získal hlavní cenu v tamní mezinárodní soutěži o hudebně-dramatické dílo s andersenovskou tematikou.
 +
 
 +
Četnými překlady přispěl k uvádění angloamerických muzikálů na českých jevištích. S jeho librety byly premiérově uvedeny díla
 +
Cola Portera ''Líbej mě, Káťo'' (Kiss Me Kate, Divadlo
 +
J. K. Tyla, Plzeň, 1963) a ''Kankán'' (Hudební divadlo v Karlíně,
 +
Praha, 1966), ''Sliby-chyby'' Burta Bacharacha (Promises Promises, Divadlo O. Stibora, Olomouc, 1972),
 +
''Každý má svého Leona'' (They’re Playing Our Song) Neila Simona a  Marvina
 +
Hamlische (Divadlo bratří Mrštíků, Brno, 1982). K  dalším
 +
patřily holmesovský muzikál skladatelů Mariana Grudeffa
 +
a Raymonda Jessela ''Baker Street'' (Východočeské divadlo Pardubice, 1967), Hesterovo a Apolinarovo dílo ''Cokoliv Chcete''
 +
(Your Own Thing, Činoherní studio JAMU, Brno, 1973),
 +
muzikály Johna Kandera ''Zorba'' (Divadlo O. Stibora, Olomouc, 1971), ''Kabaret'' (Státní divadlo Brno, 1977) a ''Chicago''
 +
(Divadlo bratří Mrštíků, Brno, 1978), Leighův a  Darionův
 +
''Muž z kraje La Mancha'' (Divadlo bratří Mrštíků, Brno, 1976),
 +
''Dva šlechtici z Verony'' skladatele Galt MacDermota (Divadlo
 +
ABC, Praha, 1973), Loeweho a  Lernerův ''Gigi'' (Státní divadlo Ostrava, 1975) či ''Pipin'' skladatele Stephena Schwartze
 +
(Divadlo bratří Mrštíků, Brno, 1981). Kromě toho překládal H. i libreta operet (Arthur Seymour Sullivan – William
 +
S.  Gilbert, ''Gondoliéři'', Hudební divadlo v  Karlíně, 1962)
 +
a oper (Robert Kurka, ''Dobrý voják Švejk'', Divadlo J. K. Tyla,
 +
Plzeň, 1960). Věnoval se rovněž překladu činoherních titulů
 +
z angličtiny (přes čtyřicet děl) a němčiny. Přetlumočil řadu her
 +
amerického dramatika Neila Simona (např. ''Bosé nohy v parku''; ''Drobečky z perníku'') a drama ''Amadeus'' anglického tvůrce
 +
Petera Shaffera. Příležitostně překládal z češtiny do angličtiny
 +
(Václav Čtvrtek, ''The Little Chalk Man'' /Čáry máry na zdi/,
 +
1970). S manželkou Tatjanou Havlů, rovněž překladatelkou,
 +
měl dceru Karinu I. Havlů (* 17. 12. 1951 Praha, † 2. 6. 2018
 +
Praha), publicistiku, autorku kuchařských knih a překladatelku z italštiny a angličtiny.
 +
 +
'''D:''' Verše pod osnovou (s  J. Kolářem a  P. Koptou), 1986. Soupis překladů,
 +
in: http://databaze.obecprekladatelu.cz (stav k 7. 11. 2019).
 +
 
 +
'''L:''' Tomeš 1, s. 434; EJ, s. 186–187; Z. Procházková, Divadelní překlady
 +
I.  T.  H., 2012 (magisterská diplomová práce, Filozofická fakulta UP, Olomouc); https://vis.idu.cz/Productions.aspx (se soupisem překladů divadelních
 +
titulů, stav k 7. 11. 2019).
 +
 
 +
'''P:''' Divadelní ústav, Praha, dokumentace.
 +
 
 +
Zdeněk Doskočil
 +
 
 +
 
  
== Literatura ==
 
EJ, 186-187; KK 98, 708; KK 94/95, 163; Tomeš U, 434;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

Verze z 2. 3. 2022, 19:22

Ivo T. HAVLŮ
Narození 11.3.1923
Místo narození Praha
Úmrtí 13.8.1991
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 365
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48612

HAVLŮ, Ivo T., * 11. 3. 1923 Praha, † 13. 8. 1991 Praha, textař, libretista, překladatel

Vystudoval Právnickou fakultu UK (JUDr.), 1968–69 pracoval v newyorském nakladatelství Harcourt, Brace & World, Inc. V šedesátých letech se prosadil jako autor písňových textů pro zpěváky populární hudby (Petr Altman, Kdyby Casanova; Rudolf Cortéz, Obláček; Judita Čeřovská, Chci tančit s tebou; Karel Štědrý, Autostop; Waldemar Matuška, Mě zmáhá hic; Eva Pilarová, Krásná Paříž). Těžiště jeho tvorby spočívalo v oblasti hudebních komedií a muzikálů. Napsal libreta a texty písní ke dvěma desítkám hudebně-dramatických děl. Patřily k nim hudební komedie Jaromíra Otto Karla Liliomfi (Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, 1962), muzikály Harryho Macourka Malá noční hudba (Státní divadlo Brno, 1969) a Děti z hliněné vesnice (Státní divadlo O. Stibora, Olomouc, 1975), dále Oskar Ladislava Matějky (Státní divadlo v Ostravě, 1975) či Vítr z Alabamy Miloše Vacka (Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, 1973). S Josefem Pávkem napsal libreto k Vackovu bluesovému dramatu Noc je můj den (premiéra ve Frankfurtu nad Odrou, 1964). Jako libretista se podílel také na muzikálu Zdeňka Marata Pohádka mého života (premiéra v dánském Odense 1982), který získal hlavní cenu v tamní mezinárodní soutěži o hudebně-dramatické dílo s andersenovskou tematikou.

Četnými překlady přispěl k uvádění angloamerických muzikálů na českých jevištích. S jeho librety byly premiérově uvedeny díla Cola Portera Líbej mě, Káťo (Kiss Me Kate, Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, 1963) a Kankán (Hudební divadlo v Karlíně, Praha, 1966), Sliby-chyby Burta Bacharacha (Promises Promises, Divadlo O. Stibora, Olomouc, 1972), Každý má svého Leona (They’re Playing Our Song) Neila Simona a Marvina Hamlische (Divadlo bratří Mrštíků, Brno, 1982). K dalším patřily holmesovský muzikál skladatelů Mariana Grudeffa a Raymonda Jessela Baker Street (Východočeské divadlo Pardubice, 1967), Hesterovo a Apolinarovo dílo Cokoliv Chcete (Your Own Thing, Činoherní studio JAMU, Brno, 1973), muzikály Johna Kandera Zorba (Divadlo O. Stibora, Olomouc, 1971), Kabaret (Státní divadlo Brno, 1977) a Chicago (Divadlo bratří Mrštíků, Brno, 1978), Leighův a Darionův Muž z kraje La Mancha (Divadlo bratří Mrštíků, Brno, 1976), Dva šlechtici z Verony skladatele Galt MacDermota (Divadlo ABC, Praha, 1973), Loeweho a Lernerův Gigi (Státní divadlo Ostrava, 1975) či Pipin skladatele Stephena Schwartze (Divadlo bratří Mrštíků, Brno, 1981). Kromě toho překládal H. i libreta operet (Arthur Seymour Sullivan – William S. Gilbert, Gondoliéři, Hudební divadlo v Karlíně, 1962) a oper (Robert Kurka, Dobrý voják Švejk, Divadlo J. K. Tyla, Plzeň, 1960). Věnoval se rovněž překladu činoherních titulů z angličtiny (přes čtyřicet děl) a němčiny. Přetlumočil řadu her amerického dramatika Neila Simona (např. Bosé nohy v parku; Drobečky z perníku) a drama Amadeus anglického tvůrce Petera Shaffera. Příležitostně překládal z češtiny do angličtiny (Václav Čtvrtek, The Little Chalk Man /Čáry máry na zdi/, 1970). S manželkou Tatjanou Havlů, rovněž překladatelkou, měl dceru Karinu I. Havlů (* 17. 12. 1951 Praha, † 2. 6. 2018 Praha), publicistiku, autorku kuchařských knih a překladatelku z italštiny a angličtiny.

D: Verše pod osnovou (s J. Kolářem a P. Koptou), 1986. Soupis překladů, in: http://databaze.obecprekladatelu.cz (stav k 7. 11. 2019).

L: Tomeš 1, s. 434; EJ, s. 186–187; Z. Procházková, Divadelní překlady I. T. H., 2012 (magisterská diplomová práce, Filozofická fakulta UP, Olomouc); https://vis.idu.cz/Productions.aspx (se soupisem překladů divadelních titulů, stav k 7. 11. 2019).

P: Divadelní ústav, Praha, dokumentace.

Zdeněk Doskočil