Biografický slovník
HAVLENA Václav 2.6.1928-28.6.1984: Porovnání verzí
(HAVLENA_Václav_2.6.1928-28.6.1984) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 2.6.1928 | | datum narození = 2.6.1928 | ||
| − | | místo narození = Nový Bohumín | + | | místo narození = Nový Bohumín |
| datum úmrtí = 28.6.1984 | | datum úmrtí = 28.6.1984 | ||
| místo úmrtí = Ostrava | | místo úmrtí = Ostrava | ||
| − | | povolání = 11- Geolog | + | | povolání = 11- Geolog<br />5- Paleontolog<br />61- Pedagog |
| − | 5- Paleontolog | + | |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 341-342 |
| + | }} | ||
| + | '''HAVLENA, Václav''', ''* 2. 6. 1928 Bohumín, † 28. 6. 1984 Ostrava, geolog, paleobotanik, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny celníka, od 1945 žil s rodiči v Praze. Po | ||
| + | maturitě na reálném gymnáziu v Křemencově ulici absolvoval | ||
| + | 1947–51 geologii a paleontologii na Přírodovědecké fakultě UK. Za studií H. prováděl pro Ústřední ústav geologický | ||
| + | v podkrkonošském permu geologické mapování. Na fakultě | ||
| + | zůstal jako aspirant (1951–54), po zřízení katedry nerostných | ||
| + | surovin se stal odborným asistentem (1952 RNDr.). Zaměřil | ||
| + | se na uhelnou geologii a paleobotaniku. Obhájil kandidátskou | ||
| + | práci o cykličnosti v žacléřském souslojí ve svrchním karbonu | ||
| + | české části vnitrosudetské pánve (CSc. 1956). Pro obor geologie a petrografie uhlí se habilitoval 1958 (jmenován 1961). | ||
| + | Doktorskou disertaci o sedlových vrstvách a jejich slojích | ||
| + | (svrchní karbon hornoslezské pánve) předložil 1979. Titul | ||
| + | profesora mu byl udělen in memoriam až 1994. H. přednášel | ||
| + | a publikoval i v zahraničí (Nizozemsko, SRN, USA). | ||
| + | |||
| + | Zabýval se uhelnými pánvemi v Českém masivu, zejména jižní částí černouhelné hornoslezské pánve (Ostravsko-karvinský | ||
| + | revír, OKR) a limnickými pánvemi (svrchní paleozoikum, | ||
| + | útvary karbon a perm) z hlediska regionální geologie, stratigrafie, sedimentologie, tektoniky a petrografie uhlí. Studoval | ||
| + | české antracity (z lokalit Brandov, Chobot ad.), uhelné jílovce a uhlí v české křídové pánvi u Moravské Třebové a Jevíčka | ||
| + | a v podkrušnohorské hnědouhelné terciérní pánvi. Jako paleobotanik se podílel na výzkumu flóry ve středočeském svrchním | ||
| + | paleozoiku a v boskovické brázdě, od šedesátých let se věnoval | ||
| + | flóře svrchního karbonu v OKR. Napsal studie o postavení | ||
| + | svrchnopaleozoických pánví v širší variské zóně střední Evropy, navrhl stratigrafické korelace mezi OKR a polskou částí | ||
| + | hornoslezské pánve. Do edice ''Vysvětlivky k Přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000'' (listy Česká Třebová, 1962 a Hradec | ||
| + | Králové, 1963) přispěl kapitolami o svrchním paleozoiku. Vydal tři svazky učebnice a kompendia ''Geologie uhelných ložisek'' | ||
| + | (1963–65). Do učebnice J. Dvořáka a B. Růžičky ''Geologická minulost Země'' (2. vyd. 1966) zpracoval kapitolu | ||
| + | ''Přehled paleobotanického systému a morfologie''. Obdržel oborová ocenění, | ||
| + | 1978 od ředitele OKR titul čestný horník, Stříbrný odznak | ||
| + | za zásluhy Přírodovědecké fakulty UK nebo titul Zasloužilý | ||
| + | pracovník geologické služby (1983). | ||
| + | |||
| + | Uveřejnil téměř tři sta odborných a popularizačních prací, | ||
| + | učebnice a učební texty, encyklopedická hesla (např. v ''Lexique stratigraphique international. I – Europe, 6b – Tchécoslovaquie'', | ||
| + | Paris 1968). Byl aktivním funkcionářem Československé společnosti pro mineralogii a geologii, členem redakční rady ''Časopisu pro mineralogii a geologii''. Na jeho počest v USA pojmenovali | ||
| + | změny ve skladbě flór v sedimentačním profilu jako Havlena | ||
| + | Effect. | ||
| + | |||
| + | Geoložkou se stala také H. sestra Eva (* 19. 8. 1935 Šanov | ||
| + | /u Znojma/, † 21. 10. 2013), manželka Ferryho (Františka) | ||
| + | Fediuka (* 3. 2. 1929 Velké Hamry /u Tanvaldu/), profesora | ||
| + | petrografie na UK. Pracovala v Ústředním ústavu geologickém | ||
| + | v Praze v oboru elektronové mikroanalýzy horninotvorných | ||
| + | nerostů magmatických a metamorfovaných hornin. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Stratigrafie permských uloženin v území mezi Bačovem a Svitávkou | ||
| + | na Moravě, in: Sborník Ústředního ústavu geologického 22, 1956, Oddíl paleontologický, s. 7–47 (se Z. Špinarem); Die flöznahe und flözfremde Flora des | ||
| + | Oberschlesischen Namurs A und B, in: Palaeontographica (Stuttgart), Abt. B | ||
| + | 1961, No. 108, s. 22–38; Die zeitgleichen Floren des europäischen Oberkarbons und die mesophile Flora des Ostrau-Karwiner Steinkohlenreviers, in: | ||
| + | Review of Palaeobotany and Palynology (Amsterdam) 12, 1971, s. 245–270; | ||
| + | European Upper Paleozoic, Callipteris conferta and the Permo-Carboniferous | ||
| + | Boundary, in: First I. C. White Memorial Symposium 1972. Proceedings, | ||
| + | Morgantown 1975, s. 7–22; Návrh českého názvosloví pro říční, deltové | ||
| + | a proluviální sedimenty a jejich morfologické formy, in: Sborník Československé geografické společnosti 84, 1979, s. 72–84 (s S. Hurníkem a J. Peškem); Stratigrafie, paleogeografie a základní strukturní členění limnického permokarbonu Čech a Moravy, in: Sborník Západočeského muzea v Plzni. Příroda | ||
| + | 34, 1980, s. 1–144 (s J. Peškem). | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Pešek, Zemřel docent RNDr. V. H., DrSc., in: Čas. Mineral. Geol. 30, | ||
| + | 1985, č. 1, s. 91–103 (s bibliografií); Z. Kukal, Základy sedimentologie, 1986, | ||
| + | passim; J. Kremerová, Soupis personálních bibliografií a biografií českých | ||
| + | a slovenských geologů, 1989, s. 42–43 (s další literaturou); ČBS, s. 198; | ||
| + | Tomeš 1, 1999, s. 431; J. Pešek, Nedožité osmdesátiny Prof. V. H., DrSc., | ||
| + | in: Zpravodaj Unie geologických asociací 6, 2008, s. 86–87; H. W. Pfefferkorn – R. A. Gastaldo – W. A. DiMichele, Impact of an icehouse climate | ||
| + | interval on tropical vegetation and plant evolution, in: Stratigraphy (Flushing, | ||
| + | New York) 14, 2017, s. 365–376, zejm. s. 367; J. Pešek, Před devadesáti roky | ||
| + | se narodil zakladatel moderní výuky a výzkumu uhelné geologie V. H., in: Zpravodaj České geologické společnosti 26, 2018, s. 11–13. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| + | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Aktuální verze z 18. 5. 2022, 13:17
| Václav HAVLENA | |
 | |
| Narození | 2.6.1928 |
|---|---|
| Místo narození | Nový Bohumín |
| Úmrtí | 28.6.1984 |
| Místo úmrtí | Ostrava |
| Povolání |
11- Geolog 5- Paleontolog 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 341-342 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69525 |
HAVLENA, Václav, * 2. 6. 1928 Bohumín, † 28. 6. 1984 Ostrava, geolog, paleobotanik, pedagog
Pocházel z rodiny celníka, od 1945 žil s rodiči v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu v Křemencově ulici absolvoval 1947–51 geologii a paleontologii na Přírodovědecké fakultě UK. Za studií H. prováděl pro Ústřední ústav geologický v podkrkonošském permu geologické mapování. Na fakultě zůstal jako aspirant (1951–54), po zřízení katedry nerostných surovin se stal odborným asistentem (1952 RNDr.). Zaměřil se na uhelnou geologii a paleobotaniku. Obhájil kandidátskou práci o cykličnosti v žacléřském souslojí ve svrchním karbonu české části vnitrosudetské pánve (CSc. 1956). Pro obor geologie a petrografie uhlí se habilitoval 1958 (jmenován 1961). Doktorskou disertaci o sedlových vrstvách a jejich slojích (svrchní karbon hornoslezské pánve) předložil 1979. Titul profesora mu byl udělen in memoriam až 1994. H. přednášel a publikoval i v zahraničí (Nizozemsko, SRN, USA).
Zabýval se uhelnými pánvemi v Českém masivu, zejména jižní částí černouhelné hornoslezské pánve (Ostravsko-karvinský revír, OKR) a limnickými pánvemi (svrchní paleozoikum, útvary karbon a perm) z hlediska regionální geologie, stratigrafie, sedimentologie, tektoniky a petrografie uhlí. Studoval české antracity (z lokalit Brandov, Chobot ad.), uhelné jílovce a uhlí v české křídové pánvi u Moravské Třebové a Jevíčka a v podkrušnohorské hnědouhelné terciérní pánvi. Jako paleobotanik se podílel na výzkumu flóry ve středočeském svrchním paleozoiku a v boskovické brázdě, od šedesátých let se věnoval flóře svrchního karbonu v OKR. Napsal studie o postavení svrchnopaleozoických pánví v širší variské zóně střední Evropy, navrhl stratigrafické korelace mezi OKR a polskou částí hornoslezské pánve. Do edice Vysvětlivky k Přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000 (listy Česká Třebová, 1962 a Hradec Králové, 1963) přispěl kapitolami o svrchním paleozoiku. Vydal tři svazky učebnice a kompendia Geologie uhelných ložisek (1963–65). Do učebnice J. Dvořáka a B. Růžičky Geologická minulost Země (2. vyd. 1966) zpracoval kapitolu Přehled paleobotanického systému a morfologie. Obdržel oborová ocenění, 1978 od ředitele OKR titul čestný horník, Stříbrný odznak za zásluhy Přírodovědecké fakulty UK nebo titul Zasloužilý pracovník geologické služby (1983).
Uveřejnil téměř tři sta odborných a popularizačních prací, učebnice a učební texty, encyklopedická hesla (např. v Lexique stratigraphique international. I – Europe, 6b – Tchécoslovaquie, Paris 1968). Byl aktivním funkcionářem Československé společnosti pro mineralogii a geologii, členem redakční rady Časopisu pro mineralogii a geologii. Na jeho počest v USA pojmenovali změny ve skladbě flór v sedimentačním profilu jako Havlena Effect.
Geoložkou se stala také H. sestra Eva (* 19. 8. 1935 Šanov /u Znojma/, † 21. 10. 2013), manželka Ferryho (Františka) Fediuka (* 3. 2. 1929 Velké Hamry /u Tanvaldu/), profesora petrografie na UK. Pracovala v Ústředním ústavu geologickém v Praze v oboru elektronové mikroanalýzy horninotvorných nerostů magmatických a metamorfovaných hornin.
D: výběr: Stratigrafie permských uloženin v území mezi Bačovem a Svitávkou na Moravě, in: Sborník Ústředního ústavu geologického 22, 1956, Oddíl paleontologický, s. 7–47 (se Z. Špinarem); Die flöznahe und flözfremde Flora des Oberschlesischen Namurs A und B, in: Palaeontographica (Stuttgart), Abt. B 1961, No. 108, s. 22–38; Die zeitgleichen Floren des europäischen Oberkarbons und die mesophile Flora des Ostrau-Karwiner Steinkohlenreviers, in: Review of Palaeobotany and Palynology (Amsterdam) 12, 1971, s. 245–270; European Upper Paleozoic, Callipteris conferta and the Permo-Carboniferous Boundary, in: First I. C. White Memorial Symposium 1972. Proceedings, Morgantown 1975, s. 7–22; Návrh českého názvosloví pro říční, deltové a proluviální sedimenty a jejich morfologické formy, in: Sborník Československé geografické společnosti 84, 1979, s. 72–84 (s S. Hurníkem a J. Peškem); Stratigrafie, paleogeografie a základní strukturní členění limnického permokarbonu Čech a Moravy, in: Sborník Západočeského muzea v Plzni. Příroda 34, 1980, s. 1–144 (s J. Peškem).
L: J. Pešek, Zemřel docent RNDr. V. H., DrSc., in: Čas. Mineral. Geol. 30, 1985, č. 1, s. 91–103 (s bibliografií); Z. Kukal, Základy sedimentologie, 1986, passim; J. Kremerová, Soupis personálních bibliografií a biografií českých a slovenských geologů, 1989, s. 42–43 (s další literaturou); ČBS, s. 198; Tomeš 1, 1999, s. 431; J. Pešek, Nedožité osmdesátiny Prof. V. H., DrSc., in: Zpravodaj Unie geologických asociací 6, 2008, s. 86–87; H. W. Pfefferkorn – R. A. Gastaldo – W. A. DiMichele, Impact of an icehouse climate interval on tropical vegetation and plant evolution, in: Stratigraphy (Flushing, New York) 14, 2017, s. 365–376, zejm. s. 367; J. Pešek, Před devadesáti roky se narodil zakladatel moderní výuky a výzkumu uhelné geologie V. H., in: Zpravodaj České geologické společnosti 26, 2018, s. 11–13.
Pavel Vlašímský
