Biografický slovník
HAVRÁNEK Hubert 29.7.1887-11.2.1970: Porovnání verzí
(HAVRÁNEK_Hubert_29.7.1887-11.2.1970) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 29.7.1887 | | datum narození = 29.7.1887 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Chropyně |
| datum úmrtí = 11.2.1970 | | datum úmrtí = 11.2.1970 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| − | | povolání = 44- Právník | + | | povolání = 44- Právník<br />63- Spisovatel |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 368-369 |
| + | }} | ||
| + | '''HAVRÁNEK, Hubert''', ''* 29. 7. 1887 Chropyně, † 11. 2. 1970 Praha, právník, spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn Aloise H., kancelářského sluhy v cukrovaru v Chropyni, | ||
| + | a Terezie, roz. Píšové, původem ze Slezska. 1900–08 absolvoval | ||
| + | arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Následovalo studium | ||
| + | teologie v Olomouci, kde byl jeho spolužákem pozdější arcibiskup Josef Matocha. Po sedmi semestrech odešel 1912 na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, avšak téhož roku přestoupil na práva. 1912–14 si na studia vydělával jako vychovatel v Brandýse nad Labem. Za první světové války sloužil | ||
| + | na ruské a italské frontě, ve vojenské nemocnici v Olomouci | ||
| + | a nakonec jako auskultant u vojenské prokuratury v Moravské Ostravě. 1915 se oženil s Aloisií Binderovou z Mratína | ||
| + | (u Kostelce nad Labem), spolu vychovali syna Huberta a dceru | ||
| + | Věru. Po válce byl zaměstnán na policejním ředitelství v Praze | ||
| + | a 1922–47 jako úředník ministerstva zdravotnictví, kde 1945 | ||
| + | dosáhl hodnosti sekčního šéfa. Zabýval se zdravotně-právní judikaturou, péčí o repatrianty a reemigranty a subvencemi pro | ||
| + | soukromé zdravotnické školy. 1938 vydal knihu ''Lékárnictví, obchod s léčivy a jedy''. | ||
| + | |||
| + | Od mládí tíhl k literatuře, už v Olomouci se stal členem Družiny literární a umělecké. Prózu a verše psal v katolickém a konzervativním duchu, jak jej poznal v rodině a v regionu Hané. | ||
| + | Básnické sbírky publikoval v malých nákladech. K nejzdařilejším dílům se řadí sbírka fejetonů ''Duše Hané'' (1930), kde | ||
| + | zachytil život rodiště před 1900, a román ''Za lepším chlebem'' | ||
| + | (1932), v němž líčil starosvětský život a osudy svých známých z Kroměříže, Kojetína a Chropyně. Některé z knih si sám ilustroval. V rukopise zůstaly dívčí román ''Svérázná křídla'', sbírka | ||
| + | ''Stará vize'' (verše z let 1941–56), básně ''Ječmínkův hrad'', vzpomínky ''Krásná Itálie, Hanácký klebete'' a alegorická hra o třech | ||
| + | jednáních ''Světlo''. | ||
| + | |||
| + | H. často dopisoval do novin a časopisů, centrálních v Praze | ||
| + | (''České slovo, Národní politika, Humoristické listy, Venkov'') nebo | ||
| + | regionálních (''Pozorovatel'' v Kroměříži či ''Našinec'' v Olomouci). | ||
| + | Podepisoval se pseudonymy a šifrou A. V. Hart, Duchoslav Haverot, Hanek, Dr. H. H. Rád cestoval a fotografoval, 1927–31 | ||
| + | přispíval filmovými referáty do ''Venkova'' a ''Lidových listů''. Čestný občan v rodišti (1947). Manželka A. Havránková-Binderová otiskovala krátké povídky a básně v ''Československé ženě'' a v ''Lidových listech''. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Bibliografie z let 1924–1939, in: L. Riedl-Německobrodský, Chléb Hané. | ||
| + | H. umělecký portrét, 1939. Výběr: básnické sbírky: Pramen, 1934; Písně | ||
| + | o matce, 1936; Plameny srdce, 1939; Stříbrná pohádka, 1940; Znělky loretánské, 1941; Růženec, 1941; romány: Děvče z fabriky, 1931; Za lepším chlebem, | ||
| + | 1932; Dědictví otců, 1933; Přístav v bouři, 1933; Výstražné znamení, 1936. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' LČL 2/1, s. 125–126; F. H. Žundálek, JUDr. H. H. K 25letému jubileu spisovatelskému, in: Kalendář sv. Vojtěcha na rok 1935, 1934, s. 81–82; | ||
| + | B. Slavík, Hanácké písemnictví, 1940, s. 131–132; L. Riedl-Německobrodský, | ||
| + | Dr. H. H. šedesátníkem, in: Archa 31, 1947, s. 4–5; týž, Svému slovutnému | ||
| + | příteli, panu JUDru H. H., sekčnímu šéfovi ministerstva zdravotnictví, básníku a spisovateli, 1947 (soukromý tisk); L. Miller, Šedesátiny odborového | ||
| + | předsedy JUDra H. H., in: Časopis českého lékárnictva 7, 1947, č. 19, s. 138; | ||
| + | Osvobozený našinec 29. 7. 1947; K osmdesátinám, in: Katolické noviny 28. 7. | ||
| + | 1967; Kroměřížská jiskra 27. 7. 1967; Z. Fišer, Spisovatel H. H., in: Kapitoly | ||
| + | z dějin Chropyně 3, 1993, s. 43–62. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' LA PNP, Praha, osobní fond (inventář H. H.), 1979; Archiv Muzea Kroměřížska, fond II, osobní fond H. H. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/e5c80544-3d49-43d1-ba65-e6875acd0f6c Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Zdeněk Fišer | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 64: | ||
[[Kategorie:1887]] | [[Kategorie:1887]] | ||
| + | [[Kategorie:Chropyně]] | ||
[[Kategorie:1970]] | [[Kategorie:1970]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 2. 3. 2022, 19:55
| Hubert HAVRÁNEK | |
 | |
| Narození | 29.7.1887 |
|---|---|
| Místo narození | Chropyně |
| Úmrtí | 11.2.1970 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
44- Právník 63- Spisovatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 368-369 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59494 |
HAVRÁNEK, Hubert, * 29. 7. 1887 Chropyně, † 11. 2. 1970 Praha, právník, spisovatel
Syn Aloise H., kancelářského sluhy v cukrovaru v Chropyni, a Terezie, roz. Píšové, původem ze Slezska. 1900–08 absolvoval arcibiskupské gymnázium v Kroměříži. Následovalo studium teologie v Olomouci, kde byl jeho spolužákem pozdější arcibiskup Josef Matocha. Po sedmi semestrech odešel 1912 na filozofickou fakultu české univerzity v Praze, avšak téhož roku přestoupil na práva. 1912–14 si na studia vydělával jako vychovatel v Brandýse nad Labem. Za první světové války sloužil na ruské a italské frontě, ve vojenské nemocnici v Olomouci a nakonec jako auskultant u vojenské prokuratury v Moravské Ostravě. 1915 se oženil s Aloisií Binderovou z Mratína (u Kostelce nad Labem), spolu vychovali syna Huberta a dceru Věru. Po válce byl zaměstnán na policejním ředitelství v Praze a 1922–47 jako úředník ministerstva zdravotnictví, kde 1945 dosáhl hodnosti sekčního šéfa. Zabýval se zdravotně-právní judikaturou, péčí o repatrianty a reemigranty a subvencemi pro soukromé zdravotnické školy. 1938 vydal knihu Lékárnictví, obchod s léčivy a jedy.
Od mládí tíhl k literatuře, už v Olomouci se stal členem Družiny literární a umělecké. Prózu a verše psal v katolickém a konzervativním duchu, jak jej poznal v rodině a v regionu Hané. Básnické sbírky publikoval v malých nákladech. K nejzdařilejším dílům se řadí sbírka fejetonů Duše Hané (1930), kde zachytil život rodiště před 1900, a román Za lepším chlebem (1932), v němž líčil starosvětský život a osudy svých známých z Kroměříže, Kojetína a Chropyně. Některé z knih si sám ilustroval. V rukopise zůstaly dívčí román Svérázná křídla, sbírka Stará vize (verše z let 1941–56), básně Ječmínkův hrad, vzpomínky Krásná Itálie, Hanácký klebete a alegorická hra o třech jednáních Světlo.
H. často dopisoval do novin a časopisů, centrálních v Praze (České slovo, Národní politika, Humoristické listy, Venkov) nebo regionálních (Pozorovatel v Kroměříži či Našinec v Olomouci). Podepisoval se pseudonymy a šifrou A. V. Hart, Duchoslav Haverot, Hanek, Dr. H. H. Rád cestoval a fotografoval, 1927–31 přispíval filmovými referáty do Venkova a Lidových listů. Čestný občan v rodišti (1947). Manželka A. Havránková-Binderová otiskovala krátké povídky a básně v Československé ženě a v Lidových listech.
D: Bibliografie z let 1924–1939, in: L. Riedl-Německobrodský, Chléb Hané. H. umělecký portrét, 1939. Výběr: básnické sbírky: Pramen, 1934; Písně o matce, 1936; Plameny srdce, 1939; Stříbrná pohádka, 1940; Znělky loretánské, 1941; Růženec, 1941; romány: Děvče z fabriky, 1931; Za lepším chlebem, 1932; Dědictví otců, 1933; Přístav v bouři, 1933; Výstražné znamení, 1936.
L: LČL 2/1, s. 125–126; F. H. Žundálek, JUDr. H. H. K 25letému jubileu spisovatelskému, in: Kalendář sv. Vojtěcha na rok 1935, 1934, s. 81–82; B. Slavík, Hanácké písemnictví, 1940, s. 131–132; L. Riedl-Německobrodský, Dr. H. H. šedesátníkem, in: Archa 31, 1947, s. 4–5; týž, Svému slovutnému příteli, panu JUDru H. H., sekčnímu šéfovi ministerstva zdravotnictví, básníku a spisovateli, 1947 (soukromý tisk); L. Miller, Šedesátiny odborového předsedy JUDra H. H., in: Časopis českého lékárnictva 7, 1947, č. 19, s. 138; Osvobozený našinec 29. 7. 1947; K osmdesátinám, in: Katolické noviny 28. 7. 1967; Kroměřížská jiskra 27. 7. 1967; Z. Fišer, Spisovatel H. H., in: Kapitoly z dějin Chropyně 3, 1993, s. 43–62.
P: LA PNP, Praha, osobní fond (inventář H. H.), 1979; Archiv Muzea Kroměřížska, fond II, osobní fond H. H.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Zdeněk Fišer
