Biografický slovník
HAVRÁNKA Jindřich 16.9.1841-17.6.1912: Porovnání verzí
(HAVRÁNKA_Jindřich_1841-1912) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Jindřich HAVRÁNKA | | jméno = Jindřich HAVRÁNKA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = 1841 | + | | datum narození = 16.9.1841 |
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Miškovice (Praha) |
| − | | datum úmrtí = 1912 | + | | datum úmrtí = 17.6.1912 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Jičín |
| − | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />21- Odborník rostlinné výroby<br />22- Odborník živočišné výroby |
| − | 21- Odborník rostlinné výroby | + | |
| − | 22- Odborník živočišné výroby | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 371 |
| + | }} | ||
| + | '''HAVRÁNKA, Jindřich''', ''* 16. 9. 1841 Miškovice (Praha), † 17. 6. 1912 Jičín, zemědělský odborník, pedagog, odborný spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Vystudoval Vyšší hospodářský ústav v Libverdě (Děčín). 1863–65 | ||
| + | byl hospodářským správcem v blíže nespecifikovaném Chlumci, pak čtrnáct let působil jako ředitel velkostatku v Rusku a čtyři roky v Haliči. Tam získal nejen všestranné odborné i životní | ||
| + | zkušenosti, ale založil také Spolek hospodářský klub a Výslužní kasu pro hospodářské úředníky, jejich vdovy a sirotky. 1879 | ||
| + | mu Hermann Settegast, tehdejší ředitel hospodářské akademie | ||
| + | v hornoslezském Proskau (dnes Prószków, Polsko), nabídl místo učitele, avšak H. nabídku nepřijal. Na pedagogickou dráhu | ||
| + | vstoupil o pět let později. 1884 byl jmenován ředitelem Zimní | ||
| + | hospodářské školy v Jičíně. První instituci tohoto typu v Čechách s českým vyučovacím jazykem založenou 1883 H. dobudoval, záhy měla dva ročníky a od 1896 novou budovu. Škola se úspěšně prezentovala na výstavách doma (v Praze 1891 a 1895, | ||
| + | v Chrudimi, Jindřichově Hradci, Hořicích, Trutnově a vícekrát | ||
| + | ve Vídni) i za hranicemi (Petrohrad, Düsseldorf, Paříž, kde na | ||
| + | světové výstavě 1900 získala za svou expozici první cenu, velkou | ||
| + | zlatou medaili). Organizoval odborné kurzy, mj. podkovářské, | ||
| + | štěpařské, zelinářské. 1889 zřídil nedělní zahradnickou školu. | ||
| + | Často přednášel na venkovských schůzích a na dívčích měšťanských a hospodyňských školách, v zimě učil důstojníky ruštinu | ||
| + | a proslul veřejnými praktickými kurzy o zužitkování ovoce a zeleniny v domácnosti, jež organizoval po celých Čechách. Byl delegátem českého odboru Zemědělské rady pro Království české | ||
| + | a zúčastnil se jako jeden z vyšetřujících komisařů agrární ankety | ||
| + | v Čechách (1898–1900). Předtím pracoval jako jednatel Spolku pro zvelebování zahradnictví v severovýchodních Čechách | ||
| + | se sídlem v Jičíně. Absolvoval několik studijních cest do ciziny | ||
| + | s cílem poznat pokrok v zemědělství a oborovém školství. | ||
| + | |||
| + | V knižní podobě vydal polsky psané ''Gospodarsztwo wiejskie'' | ||
| + | (schváleno ministerstvem pro učitelské ústavy), česky praktické a oblíbené spisky ''Zužitkování ovoce v domácnosti'' (1902) | ||
| + | a ''Zužitkování zeleniny v domácnosti'' (1905), které za H. života | ||
| + | vyšly opakovaně. Výsledky dvacetileté šlechtitelské práce s žitem a pšenicí (žito obrovské Chrestensonovo a pšenice vouska | ||
| + | svatohelenská) na pokusném poli jičínské školy publikoval | ||
| + | v příspěvku ''Mé pokusy'' (in: ''Kodym'' 6, 1909, č. 1, s. 4–5). Redigoval okresní hospodářský list Přemysl, později ''Okresní věstník'', | ||
| + | kromě toho psal např. do ''Českých listů hospodářských'' a ''Zemědělských zpráv'', spolupracoval na přípravě čtyřdílného | ||
| + | ''Hospodářského slovníku naučného''. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 28, s. 548; OSND 2/2, s. 1054; HSN 1, s. 937; MSB 1, s. 200; Zemědělské zprávy, 15. 6. 1910 (č. 12), s. 228; J. Rozman, A zapomínat se nemá. | ||
| + | Zemědělská škola a její učitel, 2015, s. 130–131. | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný | ||
| + | |||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 52: | ||
[[Kategorie:1841]] | [[Kategorie:1841]] | ||
| + | [[Kategorie:Miškovice]] | ||
[[Kategorie:1912]] | [[Kategorie:1912]] | ||
| + | [[Kategorie:Jičín]] | ||
Aktuální verze z 3. 3. 2022, 17:04
| Jindřich HAVRÁNKA | |
 | |
| Narození | 16.9.1841 |
|---|---|
| Místo narození | Miškovice (Praha) |
| Úmrtí | 17.6.1912 |
| Místo úmrtí | Jičín |
| Povolání |
63- Spisovatel 21- Odborník rostlinné výroby 22- Odborník živočišné výroby |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 371 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47068 |
HAVRÁNKA, Jindřich, * 16. 9. 1841 Miškovice (Praha), † 17. 6. 1912 Jičín, zemědělský odborník, pedagog, odborný spisovatel
Vystudoval Vyšší hospodářský ústav v Libverdě (Děčín). 1863–65 byl hospodářským správcem v blíže nespecifikovaném Chlumci, pak čtrnáct let působil jako ředitel velkostatku v Rusku a čtyři roky v Haliči. Tam získal nejen všestranné odborné i životní zkušenosti, ale založil také Spolek hospodářský klub a Výslužní kasu pro hospodářské úředníky, jejich vdovy a sirotky. 1879 mu Hermann Settegast, tehdejší ředitel hospodářské akademie v hornoslezském Proskau (dnes Prószków, Polsko), nabídl místo učitele, avšak H. nabídku nepřijal. Na pedagogickou dráhu vstoupil o pět let později. 1884 byl jmenován ředitelem Zimní hospodářské školy v Jičíně. První instituci tohoto typu v Čechách s českým vyučovacím jazykem založenou 1883 H. dobudoval, záhy měla dva ročníky a od 1896 novou budovu. Škola se úspěšně prezentovala na výstavách doma (v Praze 1891 a 1895, v Chrudimi, Jindřichově Hradci, Hořicích, Trutnově a vícekrát ve Vídni) i za hranicemi (Petrohrad, Düsseldorf, Paříž, kde na světové výstavě 1900 získala za svou expozici první cenu, velkou zlatou medaili). Organizoval odborné kurzy, mj. podkovářské, štěpařské, zelinářské. 1889 zřídil nedělní zahradnickou školu. Často přednášel na venkovských schůzích a na dívčích měšťanských a hospodyňských školách, v zimě učil důstojníky ruštinu a proslul veřejnými praktickými kurzy o zužitkování ovoce a zeleniny v domácnosti, jež organizoval po celých Čechách. Byl delegátem českého odboru Zemědělské rady pro Království české a zúčastnil se jako jeden z vyšetřujících komisařů agrární ankety v Čechách (1898–1900). Předtím pracoval jako jednatel Spolku pro zvelebování zahradnictví v severovýchodních Čechách se sídlem v Jičíně. Absolvoval několik studijních cest do ciziny s cílem poznat pokrok v zemědělství a oborovém školství.
V knižní podobě vydal polsky psané Gospodarsztwo wiejskie (schváleno ministerstvem pro učitelské ústavy), česky praktické a oblíbené spisky Zužitkování ovoce v domácnosti (1902) a Zužitkování zeleniny v domácnosti (1905), které za H. života vyšly opakovaně. Výsledky dvacetileté šlechtitelské práce s žitem a pšenicí (žito obrovské Chrestensonovo a pšenice vouska svatohelenská) na pokusném poli jičínské školy publikoval v příspěvku Mé pokusy (in: Kodym 6, 1909, č. 1, s. 4–5). Redigoval okresní hospodářský list Přemysl, později Okresní věstník, kromě toho psal např. do Českých listů hospodářských a Zemědělských zpráv, spolupracoval na přípravě čtyřdílného Hospodářského slovníku naučného.
L: OSN 28, s. 548; OSND 2/2, s. 1054; HSN 1, s. 937; MSB 1, s. 200; Zemědělské zprávy, 15. 6. 1910 (č. 12), s. 228; J. Rozman, A zapomínat se nemá. Zemědělská škola a její učitel, 2015, s. 130–131.
Gustav Novotný
