Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HAVRDA Jaroslav 10.5.1888-4.5.1952

{{Infobox - osoba
| jméno = Jaroslav HAVRDA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 10.5.1888
| místo narození = Miřejov (u Hořic)
| datum úmrtí = 4.5.1952
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ<br />45- Voják nebo partyzán
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 371
}}
'''HAVRDA, Jaroslav''', ''* 10. 5. 1888 Miřejov (u Hořic), † 4. 5. 1952 Praha, účastník 1. odboje, diplomat'' 

Maturoval na reálném gymnáziu v  Rychnově nad Kněžnou 
a absolvoval moderní filologii (francouzština, angličtina, němčina) na české filozofické fakultě v  Praze. Učil jako suplent 
gymnázia v Chrudimi; v květnu 1915 narukoval na italskou 
frontu. U Tolmezza byl 28. 8. 1915 zajat jako poručík 4. bosensko-hercegovského pluku. V lednu 1916 se v zajateckém 
táboře v Taggii přihlásil do srbské armády. Po nevyřízení své 
přihlášky ji koncem roku podal znovu, načež byl se skupinou 
českých zajatců, v jejichž čele stál jako náborový komisař, přesunut do tábora v  Polle. V  únoru 1917 se přihlásil do formujících se československých dobrovolnických jednotek na 
italském území. V září 1917 byl dán k dispozici F. Hlaváčkovi a kanceláři Národní rady československé v Římě. S J. Bořilem a A. Pešlem patřil k prvním zaměstnancům kanceláře; 
vytvořil její administrativu a  sekretariát a  zahájil mohutnou 
náborovou kampaň mezi zajatci české a slovenské národnosti. 
S Bořilem prováděl jejich předběžnou registraci. Na přelomu 
1917–18 vedl agendu pracovních praporů, v  dubnu 1918 
formálně vstoupil do 31. československého střeleckého pluku 
v hodnosti poručíka a vzápětí se stal po A. Papírníkovi druhým tajemníkem římské kanceláře. Když M. R. Štefánik reorganizoval kancelář v odbočku Národní rady československé, 
vyhradil si v ní předsednické místo a Papírníka učinil svým 
zodpovědným zástupcem, H. ve funkci tajemníka řídil celý 
administrativní aparát a s Papírníkem přiděloval úkoly jednotlivým odborům. V červenci 1918 se jako předseda redakční 
rady stal zodpovědným za periodikum ''V boj!'', od konce října 
1918 do srpna 1919 byl tiskovým tajemníkem československého vyslanectví v Římě (nadporučík), 14. 8. 1919 byl v hodnosti kapitána přidělen tiskovému oddělení ministerstva národní obrany, na podzim 1920 tiskovému odboru ministerstva 
zahraničí, kde vedl až do důchodu (1938) italské oddělení.

'''L:''' F. Bednařík, V boj! Kronika československé legie v Itálii 1915–1918, 1928, 
passim; Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 49.

'''P:''' VHA, Praha, poslužný spis legionáře, kvalifikační listina důstojníka.

Martin Kučera



[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]

[[Kategorie:1888]]
[[Kategorie:Miřejov]]
[[Kategorie:1952]]
[[Kategorie:Praha]]