Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky HAWLE Ignác Alois 1.12.1785-21.6.1870

{{Infobox - osoba
| jméno = Ignác Alois HAWLE
| obrázek = No male portrait.png
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 1.12.1785
| místo narození = Jince (u Příbrami) 
| datum úmrtí = 21.6.1870
| místo úmrtí = Praha
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = Ignaz
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 5- Paleontolog<br />43- Významný představitel obecní správy<br />
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 372-373
}}
'''HAWLE, Ignác Alois''' ''(též Ignaz), * 1. 12. 1785 Jince (u Příbrami), † 21. 6. 1870 Praha, státní úředník, paleontolog''

Syn úředníka Ignaze H. a Anny Marie, roz. Pražákové. Vystudoval práva na pražské univerzitě. 1816 se oženil s Christinou, 
roz. Florianovou (1798–1859), s níž měl tři dcery.

Celý život zastával vysoké úřední funkce ve státní správě. 
1836–48 byl hejtmanem Berounského kraje. 1841 provázel 
při cestě po Berounsku arcivévodu Štěpána Viktora, pozdějšího místodržícího v Čechách, který se zajímal o geologii a mineralogii a od sběratelů kupoval fosilie. Také H. patřil k jejich 
obdivovatelům. Shromažďoval vlastní sbírku nálezů většinou 
z okolí Berouna, Jinců a Skryjí, která se stala základem pro 
poněkud uspěchanou a nevyzrálou práci ''Prodrom einer Monographie der böhmischen Trilobiten'' (Náčrt monografie o českých 
trilobitech). Zpracoval ji společně s kustodem Vlasteneckého 
muzea A. J. K. Cordou a byla vydána 1847. Autoři chtěli předstihnout J. Barranda, jehož první dílo o trilobitech vyšlo 1846, 
údajně proto, aby domácí badatelé získali prvenství při popisu 
fosilního materiálu z Čech. Motivace nejspíše byla složitější, 
úlohu hrála také národní hrdost. Předpokládá se, že autorem 
popisů téměř tří set druhů trilobitů byl Corda, zatímco H. dal 
k dispozici vlastní sbírku a vydání zaštítil svým vlivným postavením. Dílo nepřekonalo dobový standard paleontologických 
znalostí a mělo nedostatky, které mu vzápětí vytkla odborná 
kritika. Vydavatelé předpokládali, že později napíší podrobnější monografii, Corda však 1849 tragicky zemřel a sám H. se 
k  ní již nevrátil. Publikace částečně splnila zamýšlený účel: 
dodnes platí H. a Cordova pojmenování pro osm čeledí, třicet 
rodů a sedmdesát dva druhů trilobitů. Navzdory kritizovaným nedostatkům ''Prodrom'' patří k základním dílům světové literatury o trilobitech. 

Na H. počest se Hawlea jmenuje rod kapradiny z černouhelného svrchního karbonu Čech a Saska, rod trilobitů Hawleia, 
a několik druhů (Dalmanites hawlei, Acidaspis hawlei, Bronteus hawlei, Cheirurus hawlei). Později H. sbíral materiál pro 
J. Barranda, se kterým zřejmě udržoval korektní osobní vztah. 
1863 H. nabídl fosilie do muzea Antonínu Fričovi. Jeho kolekci nakonec koupil Barrande a dnes je součástí sbírky Národního muzea.

'''L:''' nekrolog, in: Prager Abendblatt 21. 6. 1870; R. Horný – F. Bastl, Type Specimens of Fossils in the National Museum Prague 1. Trilobita, 1970, s. 28, 40n.; J. Janko – S. Štrbáňová, Věda Purkyňovy doby, 1988, passim; V. Turek et al., 
Ztracená moře uprostřed Evropy, 2003, s. 56–75; J. Marek et al., Joachim 
Barrande. Říkali mu jemnostpán, 2013, s. 42–43; P. Vlašímský, Biografický 
slovník pracovníků v geologii a příbuzných oborech (pokračování), in: Zpravodaj České geologické společnosti 27, 2018, s. 44–47 (heslo A. J. K. Corda); 
http://www.biographien.ac.at/oebl?frames=yes (se soupisem literatury, stav 
k 22. 11. 2019).

Pavel Vlašímský

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:5- Paleontolog]]
[[Kategorie:43- Významný představitel obecní správy]]

[[Kategorie:1785]]
[[Kategorie:Jince]]
[[Kategorie:1870]]
[[Kategorie:Praha]]