HAZLBAUER Zdeněk 25.5.1928-21.10.2005: Porovnání verzí

Verze z 3. 3. 2022, 17:38

Zdeněk HAZLBAUER
Narození	25.5.1928
Místo narození	Praha
Úmrtí	21.10.2005
Místo úmrtí	Praha
Povolání	15- Lékaři 52- Archeolog
Citace	Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 374
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134493

HAZLBAUER, Zdeněk, * 25. 5. 1928 Praha, † 21. 10. 2005 Praha, lékař, archeolog

Maturoval na gymnáziu v Praze-Karlíně, 1947–52 studoval na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze (MUDr. 1952), kde zprvu zůstal jako odborný asistent, další roky působil jako lékař československého velvyslanectví v Londýně. Později se věnoval vývoji nových léčiv ve výzkumných ústavech (Ústav epidemiologie a mikrobiologie, Ústav pro lékařskou mikrobiologii, nakonec ve farmaceutickém koncernu SPOFA). Od mládí se zajímal o historii, od šedesátých let ho zaujala archeologie středověku. Spolupracoval s muzei v Čelákovicích (1977–85 výzkum zaniklé středověké osady Opočno /u Staré Boleslavi/ s J. Špačkem, povrchový průzkum s objevy neznámých lokalit) a v Čáslavi (1990–95). Zaměřil se především na studium gotických a renesančních kachlů po stránce technické, obsahové, výtvarné i chronologické v evropském rámci. Zpracovával fondy kachlů z nálezů (Sezimovo Ústí aj.) i z muzeí a zámeckých sbírek, především v Čechách. Vypracoval metodiku jejich popisu, rekonstrukce a výrobních postupů. Se spolupracovníky vybudoval repliky historických kamen v několika muzeích (Tábor, Čáslav) a na hradě Rabí (zčásti v rámci expozic kachlů a kachlových kamen); dočasné výstavy připravil pro muzea v Rakovníku a Novém Strašecí. 1990–95 byl jednatelem obnovené Společnosti přátel starožitností, 1996–99 prvním předsedou pražské a středočeské pobočky České archeologické společnosti.

D: Zaniklá tvrz a středověká osada Opočno u Staré Boleslavi, in: Archaeologia historica 2, 1977, s. 117–125 (s J. Špačkem); Středověké osídlení soutoku Labe s Jizerou, in: tamtéž 4, 1979, s. 221–234 (s týmž); Gotické a renesanční kachle z hradu Točníku, in: Zprávy Československé společnosti archeologické 33, 1988, separát; Technologie výroby gotických kachlů s prořezávanou čelní stěnou, in: Archaeologia historica 16, 1991, s. 293–304 (s V. Paříkem); Sbírka historických kachlů v Městském muzeu v Čáslavi a její původ, in: Muzejní a vlastivědná práce 29 – ČSPSČ 99, 1991, s. 218–226; Historická kachlová kamna a bohaté nálezy jejich pozůstatků v Novém Strašecí, 1992; Gotické a renesanční kachle okresu Rakovník, in: Památky středních Čech 6, 1992, s. 11–29; Renesanční kamnové kachle se zobrazením Jana Husa, in: Muzejní a vlastivědná práce 33 – ČSPSČ 103, 1995, s. 65–77; Historické kamnové kachle z hradu Rabštejna nad Střelou, 1996; Náboženské motivy na českých gotických reliefních kachlích, in: Archaeologia historica 21, 1996, s. 465–482; Historické kamnové kachle ze sbírek Městského muzea v Počátkách, in: Zprávy České archeologické společnosti – Suppl. 28, 1996; Krása středověkých kamen. Odraz náboženských ideí v českém uměleckém řemesle, 1998; Čáslav – místo pro život. Svědectví archeologie (s J. Frolíkem ad.), 2000.

L: Č. Pavlík, Gotická a renesanční kachlová tvorba Království českého. Katalog článků a kreseb MUDr. Z. H. z let 1982–1997, 1998; J. Frolík, MUDr. Z. H. – 70 let, in: AR 50, 1998, s. 520–522 (s bibliografií); M. Richter, Životní jubileum MUDr. Z. H., in: Muzejní a vlastivědná práce – ČSPSČ 31 (101), 1993, s. 182–183; M. Glosová, K životnímu jubileu Z. H., in: Památky středních Čech 12, 1998, č. 1, s. 68–70; F. G., MUDr. Z. H. 25. 5. 1928 – 21. 10. 2005, in: Castellologica Bohemica 10, 2006, s. 433–434; M. Šlosserová, Odešel MUDr. Z. H., in: Archaeologia historica 31, 2006, s. 447; Sklenář, s. 210–211; Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…, L. Slavíček a kol. (eds.), 1, 2016, s. 394–396 (s dalším dílem a literaturou).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář