HAZUKA Václav 22.9.1875-3.9.1947: Porovnání verzí
(HAZUKA_Václav_22.9.1875-3.9.1947) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 22.9.1875 | | datum narození = 22.9.1875 | ||
− | | místo narození = Hracholusky | + | | místo narození = Hracholusky (u Netolic) |
| datum úmrtí = 3.9.1947 | | datum úmrtí = 3.9.1947 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 56- Filozof | + | | povolání = 56- Filozof<br />55- Jazykovědec |
− | 55- Jazykovědec | + | |
− | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 375 |
+ | }} | ||
+ | '''HAZUKA, Václav''', ''* 22. 9. 1875 Hracholusky (u Netolic), † 3. 9. 1947 Praha, teolog, orientalista'' | ||
+ | |||
+ | Syn rolníka a později mlynáře Jana H. a Marie, roz. Částkové; | ||
+ | sestra Růžena (RNDr., PhMr.) se provdala za profesora lékařské chemie Oktaviána Wagnera. Pražskou univerzitu vystudovalo ještě několik dalších H. sourozenců. H. maturoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté absolvoval teologickou fakultu v Praze (ThDr. 1901, disertace ''De fide et ratione''). | ||
+ | 1898 byl vysvěcen na kněze, krátce působil jako kooperátor | ||
+ | na Chebsku, 1902–08 psalterista v katedrále sv. Víta v Praze. | ||
+ | Dále se věnoval orientálním jazykům, studoval krátce v Praze, | ||
+ | v Berlíně u F. Delitzsche; disertaci napsal o starobabylonském | ||
+ | právu, zejména o Chammurabiho zákoníku (PhDr. 1907). | ||
+ | Podnikl cesty do Sýrie a Mezopotámie. | ||
+ | |||
+ | Od 1906 přednášel jako suplent zejména semitské jazyky | ||
+ | a biblické studium Starého zákona na filozofické fakultě české univerzity, 1908 se habilitoval. 1909–11 vyučoval biblická | ||
+ | studia v semináři v Hradci Králové, kde nahradil J. N. Hejčla, | ||
+ | který odešel do Olomouce. 1911 byl jmenován mimořádným, | ||
+ | 1919 řádným profesorem pro obor semitská nářečí a asyriologie na české teologické fakultě v Praze. Po smrti Jaroslava | ||
+ | Sedláčka a znovu po úmrtí Josefa Slabého suploval výuku | ||
+ | Starého zákona (1924–28 a 1931/32); v akademických letech | ||
+ | 1920/21 a 1930/31 vykonával funkci děkana fakulty. 1934 | ||
+ | se stal řádným členem Orientálního ústavu v Praze. Během | ||
+ | druhé světové války odešel 1940 do penze; na fakultu se ještě | ||
+ | krátce vrátil 1945 po znovuotevření českých vysokých škol. | ||
+ | |||
+ | Publikoval poměrně málo, zejména v ''Časopise katolického duchovenstva''; byl členem redakční rady ''Archivu orientálního''. Překládal z angličtiny (J. A. Zahm, Věda a učenci katoličtí, 1899) a učil orientální jazyky. Pohřben je v rodinné hrobce v Řevnicích (u Prahy). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Beiträge aus den altbabylonischen Rechtsurkunden zur Erklärung | ||
+ | des Hammurabi-Kodex, Leipzig 1907; Srovnání života a zvyků starých Babyloňanů se životem patriarchů dle současných pramenů, 1908; Babylonisch-assyrisches Bürgschaftrecht, 1911. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nekrolog, in: Časopis katolického duchovenstva 87, 1947, s. 291–292; | ||
+ | J. Klíma, Zur Erinnerung an den hundertjährigen Geburtstag von Prof. V. H., | ||
+ | in: Archiv Orientální 44, 1976, s. 153–154; Kdo byl kdo – čeští orientalisté, | ||
+ | afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 167; J. König, Profesor V. H. 60 let od | ||
+ | úmrtí, in: Ruch (Zpravodaj města Řevnic) 18, 2007, č. 9, s. 6; V. Novotný – | ||
+ | M. Vaňáč – M. Kunštát, Biografický slovník katolických teologických fakult | ||
+ | v Praze 1891–1990, 2013, s. 69–70. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA, Třeboň, matrika nar. řkt. f. ú. Vítějovice, sv. 11 (1830–1886), fol. 85; | ||
+ | Archiv UK, Praha, fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 2, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II., fol. 666. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
+ | |||
+ | |||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:56- Filozof]] | [[Kategorie:56- Filozof]] |
Verze z 3. 3. 2022, 17:49
Václav HAZUKA | |
Narození | 22.9.1875 |
---|---|
Místo narození | Hracholusky (u Netolic) |
Úmrtí | 3.9.1947 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
56- Filozof 55- Jazykovědec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 23, Praha 2020, s. 375 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=47074 |
HAZUKA, Václav, * 22. 9. 1875 Hracholusky (u Netolic), † 3. 9. 1947 Praha, teolog, orientalista
Syn rolníka a později mlynáře Jana H. a Marie, roz. Částkové; sestra Růžena (RNDr., PhMr.) se provdala za profesora lékařské chemie Oktaviána Wagnera. Pražskou univerzitu vystudovalo ještě několik dalších H. sourozenců. H. maturoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, poté absolvoval teologickou fakultu v Praze (ThDr. 1901, disertace De fide et ratione). 1898 byl vysvěcen na kněze, krátce působil jako kooperátor na Chebsku, 1902–08 psalterista v katedrále sv. Víta v Praze. Dále se věnoval orientálním jazykům, studoval krátce v Praze, v Berlíně u F. Delitzsche; disertaci napsal o starobabylonském právu, zejména o Chammurabiho zákoníku (PhDr. 1907). Podnikl cesty do Sýrie a Mezopotámie.
Od 1906 přednášel jako suplent zejména semitské jazyky a biblické studium Starého zákona na filozofické fakultě české univerzity, 1908 se habilitoval. 1909–11 vyučoval biblická studia v semináři v Hradci Králové, kde nahradil J. N. Hejčla, který odešel do Olomouce. 1911 byl jmenován mimořádným, 1919 řádným profesorem pro obor semitská nářečí a asyriologie na české teologické fakultě v Praze. Po smrti Jaroslava Sedláčka a znovu po úmrtí Josefa Slabého suploval výuku Starého zákona (1924–28 a 1931/32); v akademických letech 1920/21 a 1930/31 vykonával funkci děkana fakulty. 1934 se stal řádným členem Orientálního ústavu v Praze. Během druhé světové války odešel 1940 do penze; na fakultu se ještě krátce vrátil 1945 po znovuotevření českých vysokých škol.
Publikoval poměrně málo, zejména v Časopise katolického duchovenstva; byl členem redakční rady Archivu orientálního. Překládal z angličtiny (J. A. Zahm, Věda a učenci katoličtí, 1899) a učil orientální jazyky. Pohřben je v rodinné hrobce v Řevnicích (u Prahy).
D: Beiträge aus den altbabylonischen Rechtsurkunden zur Erklärung des Hammurabi-Kodex, Leipzig 1907; Srovnání života a zvyků starých Babyloňanů se životem patriarchů dle současných pramenů, 1908; Babylonisch-assyrisches Bürgschaftrecht, 1911.
L: nekrolog, in: Časopis katolického duchovenstva 87, 1947, s. 291–292; J. Klíma, Zur Erinnerung an den hundertjährigen Geburtstag von Prof. V. H., in: Archiv Orientální 44, 1976, s. 153–154; Kdo byl kdo – čeští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 167; J. König, Profesor V. H. 60 let od úmrtí, in: Ruch (Zpravodaj města Řevnic) 18, 2007, č. 9, s. 6; V. Novotný – M. Vaňáč – M. Kunštát, Biografický slovník katolických teologických fakult v Praze 1891–1990, 2013, s. 69–70.
P: SOA, Třeboň, matrika nar. řkt. f. ú. Vítějovice, sv. 11 (1830–1886), fol. 85; Archiv UK, Praha, fond Matriky Univerzity Karlovy, inv. č. 2, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity II., fol. 666.
Jiří Martínek