Biografický slovník
HEŘMANSKÝ Bohdan 29.1.1900-17.12.1974: Porovnání verzí
| Řádka 41: | Řádka 41: | ||
Syn důstojníka rakousko-uherské armády povýšeného do | Syn důstojníka rakousko-uherské armády povýšeného do | ||
| − | šlechtického stavu. Od 1906 rodina žila ve Vídni. H. | + | šlechtického stavu. Od 1906 rodina žila ve Vídni. H. maturoval 1918 na reálném gymnáziu, tři semestry studoval dějiny |
umění na univerzitě ve Vídni, 1920 absolvoval semestrální kurz | umění na univerzitě ve Vídni, 1920 absolvoval semestrální kurz | ||
| − | malby na Vysoké umělecké škole ve Stockholmu. | + | malby na Vysoké umělecké škole ve Stockholmu. Prostřednictvím spolužáka J. W. Schaukala se seznámil s A. Koligem, |
jedním ze čtyř zakladatelů výtvarné skupiny Nötscher Kreis, | jedním ze čtyř zakladatelů výtvarné skupiny Nötscher Kreis, | ||
a u něho v korutanském městě Nötsch im Gailtail studoval | a u něho v korutanském městě Nötsch im Gailtail studoval | ||
malbu. S Schaukalem a G. Franklem patřil k prvním členům | malbu. S Schaukalem a G. Franklem patřil k prvním členům | ||
| − | Koligovy umělecké dílny. 1925 mu malíř C. Moll zajistil | + | Koligovy umělecké dílny. 1925 mu malíř C. Moll zajistil mecenát a na jeho stipendium H. podnikl studijní cestu do Itálie |
| − | a 1926 do Paříže. Od 1928 žil trvale v Praze a vrátil se k | + | a 1926 do Paříže. Od 1928 žil trvale v Praze a vrátil se k fonetickému přepisu svého příjmení. 1931 cestoval do Švédska, |
| − | 1933 znovu do Paříže. 1946–56 se živil jako optik a | + | 1933 znovu do Paříže. 1946–56 se živil jako optik a kovotepec. Od 1956 se vracel k malbě. Jako portrétista, krajinář |
a vynikající kreslíř se dočkal uznání i v zahraničí. Dvacátá léta | a vynikající kreslíř se dočkal uznání i v zahraničí. Dvacátá léta | ||
poznamenal vliv rakouského expresionismu (''Autoportét ze tří stran'', 1926), ve třicátých letech ho inspirovalo Cézannovo | poznamenal vliv rakouského expresionismu (''Autoportét ze tří stran'', 1926), ve třicátých letech ho inspirovalo Cézannovo | ||
řešení prostoru a francouzský kolorismus. Přátelsky se stýkal | řešení prostoru a francouzský kolorismus. Přátelsky se stýkal | ||
| − | s O. Kokoschkou. 1938 souborně vystavoval ve Feiglově | + | s O. Kokoschkou. 1938 souborně vystavoval ve Feiglově galerii, byl hostem SVU Mánes a Umělecké besedy. Jeho pozdní |
| − | malířská produkce osobitě modifikovala kubismus, | + | malířská produkce osobitě modifikovala kubismus, nápaditostí vynikaly zejména jeho pohledy na Prahu. Na sklonku života napsal a v Rakousku publikoval několik studií o Koligově |
malířské dílně. | malířské dílně. | ||
| Řádka 60: | Řádka 60: | ||
'''L:''' J. Krofta, B. H. Katalog, 1938; J. Šetlík – B. Heřmanská, B. H. Obrazy | '''L:''' J. Krofta, B. H. Katalog, 1938; J. Šetlík – B. Heřmanská, B. H. Obrazy | ||
| − | a kresby. Katalog, 1964; Toman 1, s. 328; NEČVUD, s. 280 (s další | + | a kresby. Katalog, 1964; Toman 1, s. 328; NEČVUD, s. 280 (s další literaturou); R. Glück, Das Frühwerk T. Herzmansky’s, später B. H. genannt, |
1900–1928, 1998 (disertační práce, Wien). | 1900–1928, 1998 (disertační práce, Wien). | ||
Aktuální verze z 8. 3. 2023, 17:14
| Bohdan HEŘMANSKÝ | |
 | |
| Narození | 29.1.1900 |
|---|---|
| Místo narození | Prostějov |
| Úmrtí | 17.12.1974 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 24, Praha 2021, s. 561 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=142003 |
HEŘMANSKÝ, Bohdan (též HERZMANSKY, Theodor), * 29. 1. 1900 Prostějov, † 17. 12. 1974 Praha, malíř
Syn důstojníka rakousko-uherské armády povýšeného do šlechtického stavu. Od 1906 rodina žila ve Vídni. H. maturoval 1918 na reálném gymnáziu, tři semestry studoval dějiny umění na univerzitě ve Vídni, 1920 absolvoval semestrální kurz malby na Vysoké umělecké škole ve Stockholmu. Prostřednictvím spolužáka J. W. Schaukala se seznámil s A. Koligem, jedním ze čtyř zakladatelů výtvarné skupiny Nötscher Kreis, a u něho v korutanském městě Nötsch im Gailtail studoval malbu. S Schaukalem a G. Franklem patřil k prvním členům Koligovy umělecké dílny. 1925 mu malíř C. Moll zajistil mecenát a na jeho stipendium H. podnikl studijní cestu do Itálie a 1926 do Paříže. Od 1928 žil trvale v Praze a vrátil se k fonetickému přepisu svého příjmení. 1931 cestoval do Švédska, 1933 znovu do Paříže. 1946–56 se živil jako optik a kovotepec. Od 1956 se vracel k malbě. Jako portrétista, krajinář a vynikající kreslíř se dočkal uznání i v zahraničí. Dvacátá léta poznamenal vliv rakouského expresionismu (Autoportét ze tří stran, 1926), ve třicátých letech ho inspirovalo Cézannovo řešení prostoru a francouzský kolorismus. Přátelsky se stýkal s O. Kokoschkou. 1938 souborně vystavoval ve Feiglově galerii, byl hostem SVU Mánes a Umělecké besedy. Jeho pozdní malířská produkce osobitě modifikovala kubismus, nápaditostí vynikaly zejména jeho pohledy na Prahu. Na sklonku života napsal a v Rakousku publikoval několik studií o Koligově malířské dílně.
Jeho dcerou je historička umění Beket Bukovinská (* 1943) a vnučkou historička umění Gabriela Kotíková (* 1971).
L: J. Krofta, B. H. Katalog, 1938; J. Šetlík – B. Heřmanská, B. H. Obrazy a kresby. Katalog, 1964; Toman 1, s. 328; NEČVUD, s. 280 (s další literaturou); R. Glück, Das Frühwerk T. Herzmansky’s, später B. H. genannt, 1900–1928, 1998 (disertační práce, Wien).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
